Mnohdy využijeme při výběru materiálů, řešení, případně při servisu odbornou radu. Zajímavá je právní kvalifikace takové rady a zodpovědnost osoby, která radu poskytuje. Máme pro vás dva právní názory.

Evropský parlament schválil první změnu evropské směrnice 31/2010/EU o energetické náročnosti budov. Po zveřejnění v Úředním věstníku Unie, které se předpokládá do konce května 2018, musí být změny do 20 měsíců promítnuty do legislativy členských států.

Článek se soustředí na nejvýznamnější změny, které by mohly přinést zefektivnění povolovacích procesů. Autoři vnímají zejména novelu stavebního zákona pouze jako prvotní legislativní krok na cestě ke komplexní úpravě povolovacích procesů.

Stavební zákon řeší všechny typy staveb, od nejmenších, jako jsou garáže, ploty, rodinné domy, až po ty největší, jako jsou velké haly a průmyslové objekty. Jak se v něm ale vyznat? Co se vztahuje na konkrétní stavbu z hlediska jejího povolení? Pomůže vám přehledná tabulka.

V předchozích částech tohoto článku bylo pojednáno o přípustnosti vyvlastnění i o náhradě za vyvlastnění. Třetí imanentní částí institutu vyvlastnění je proces, ve kterém se posuzuje, zda jsou splněny všechny zákonem vyžadované podmínky, včetně procesních, a je určována adekvátní náhrada.

Centrum vzdělávání ve stavebnictví pořádá akreditované akce na témata jako např. stavební zákon po velké novele, pražské stavební předpisy, EIA, požadavky na projektovou dokumentaci, obnova památek, poruchy vozovek, podzemní vody, školení pro stavbyvedoucí, technický dozor stavebníka aj.

Vyvlastnění je jedním z právních institutů, který ve společnosti dlouhodobě vzbuzuje silné emoce. V první části článku jsme se zabývali základními právními východisky institutu vyvlastnění, následující text pojednává o náhradě při vyvlastnění či omezení vlastnického práva a následně i o procesu vyvlastnění, včetně jeho soudního přezkumu.

Vyvlastnění je jedním z právních institutů, který ve společnosti dlouhodobě vzbuzuje silné emoce. Dvoudílný článek se v první části zabývá základními právními východisky institutu vyvlastnění a jeho přípustnosti a doplňuje tato východiska judikaturním výkladem českých soudů. V pokračování bude následně pojednáno o náhradě při vyvlastnění či omezení vlastnického práva a následně i o procesu vyvlastnění, včetně jeho soudního přezkumu.

Termín 1. ledna 2018, kdy začne být účinná novela stavebního zákona, se blíží. Ministryně upozorňuje na možnost volby dvou různých cest, kterými lze povolení stavby získat.

Při každé větší stavební zakázce dochází k interakci řady subjektů (investor, generální dodavatel, subdodavatelé, projektant, technický dozor), jejichž zájmy jsou na první pohled stejné – úspěšné dokončení stavebního záměru. V praxi ale nezřídka dochází k tomu, že jakmile se objeví první větší problémy s realizací díla, začíná se původní cíl měnit a velice rychle je hledán někdo, kdo za zjištěný problém ponese odpovědnost, zejména tu finanční. Jak se bránit takovýmto situacím?

Novela Stavebního zákona bude účinná od 1. 1. 2018. Již nyní je však zřejmé, že novela ani tento zákon sám nemůže odstranit řadu problémů, se kterými se stavební praxe potýká. O problémech, které je nutné řešit, hovoří teze, které Vládě ČR předložila ministryně Šlechtová, MMR. Beze změn, která se dotknou nejen mnoha dalších zákonů, ale i kompetencí dalších úřadů to nepůjde.

Veletrh FOR ARCH je za dveřmi a redakce TZB-info bude opět u toho. Zveme vás jak na náš stánek, tak i naše doprovodné programy.

Poslanecká sněmovna dne 27. 6. 2017 opětovně hlasovala o návrhu novely stavebního zákona, který jí byl vrácen senátem s pozměňovacími návrhy. Poslanci setrvali na původním návrhu a pozměňovací návrhy senátu odmítli. Nyní zbývá jenom podpis prezidenta republiky a novela nabude účinnosti šest měsíců po jejím vyhlášení. Je proto namístě zabývat se tím, co tato diskutovaná novela stavebního zákona přinese a na jaké změny se bude v praxi potřeba připravit. Cílem tohoto článku je proto zaměřit se na některé nejvýznamnější změny a upozornit na některé výkladové nejasnosti, které novela obnáší.