Článek uvádí objektivní srovnání dvou různých přístupů k ochraně spodní stavby proti vodě a vlhkosti – bílých základových van a povlakových hydroizolací. Konfrontace vlastností a rizikových faktorů obou technologií je provedena z pohledu bílých van, na které je článek primárně zaměřen. Srovnávací analýza je doplněna fotodokumentací z terénních průzkumů a výsledky nezávislých laboratorních zkoušek.
Šikmé a strmé střechy jsou na budovách prováděny po několik staletí. Ještě do nedávné doby měly tyto střechy pouze jediný účel – chránit budovu před srážkovou vodou, sněhem či dalšími klimatickými vlivy. Podívejme se podrobněji na současnou problematiku nadměrné vlhkosti u střešních plášťů šikmých a strmých střech a ukažme si i pomocí obrázků některé konkrétní příklady.
Současné i budoucí využívání dešťové vody v městských i vesnických sídlech s hustou sítí obytných i provozních budov včetně zpevněných ploch lze proměnit od standardních ekologicky i ekonomicky neprosperujících svodů do kanalizací nebo vodotečí na zachycení tohoto zdroje vody pomocí vsaků do půdního profilu dané hydrogeologické lokality.
Přesto, že od okamžiku zrušení „starých“ technických norem pro stanovení zatížení a dimenzování stavebních prvků a konstrukcí uplynuly již takřka dva roky, stále nejsou určité části naší odborné veřejnosti zřejmé všechny dopady plného zavedení systému Eurokódů do oblasti mechanicky kotvených pružných hydroizolačních povlaků střech. Stále poučenější stavební dozory a v neposlední řadě i pojišťovny odmítají převzít popř. pojistit mechanicky kotvené střešní pláště, které nejsou řádně provedeny – tedy i kvalifikovaně a prokazatelně správně kotveny.
Stavební materiály dnes procházejí revolucí v oblasti kvality, montáže i dostupnosti. Stále žádanější jsou jednoduché, ale funkční výrobky, které se vyznačují kromě moderního vzhledu především snadnou instalací. A přesně takovým výrobkem je střešní krytina Lindab Click, která byla v loňském roce uvedena na trh. Svým vzhledem připomíná klasickou krytinu se stojatou drážkou.
Balkony a terasy jsou velmi oblíbené u všech, kdo chtějí mít ve své domácnosti soukromý přístup mimo jeho obytnou část a této oblibě vycházejí vstříc i investoři při výstavbě. Terasy a balkony jsou však vystavovány povětrnostním podmínkám v průběhu celého roku a jako nekryté části stavby jim musí odolávat.
Časově omezená akce „Střecha v barvě čokolády“ se vztahuje na krytiny se speciální bezúdržbovou povrchovou úpravou „Polyester“. Základem je tenký, žárově pozinkovaný (275g/m2) ocelový plech o síle 0,5 mm, tloušťka nanášeného polyesterového povrchu je 25µm. Povrch je vhodný pro použití i do míst v náročných klimatických podmínkách.
JUTA a.s. představuje nové výrobky s názvem JUTADACH THERMOISOL. Jsou vyrobeny na bázi nosné polyesterové netkané textilie, vynikající vysokou pevností, a polyuretanové vrstvy, která zajišťuje vodotěsnost a vzduchotěsnost. Vzhledem k použitým surovinám mají membrány vyšší životnost a užitné vlastnosti.
Již tradiční každoroční konference s názvem Izolace se tentokrát uskutečnila v prostorách letňanského výstaviště v rámci veletrhů Střechy Praha a Solar Praha 2012 (v zahajovací den 8. února). Podle slov organizátorů vytváří nový prostor nové výzvy – hlavní téma Střešní pláště popisuje od základů až ke žhavým novinkám současné moderní architektury.
Mezi nejstarší sanační opatření patří izolace pomocí vzduchových dutin. Nejúčinnějším řešením je vytvoření celoplošných dutin pod podlahami konstruovaných tak, aby byl zajištěn pohyb vzduchu. Tím dochází k difuzi vodní páry z konstrukcí a tím ke snižování vlhkosti. Tato opatření nemohou být prováděna samostatně, jsou vždy součástí kombinace sanačních zásahů. Příklad takového řešení je uveden na komplikovaném historickém objektu uprostřed Prahy – v paláci, který je situován v prudkém terénním zářezu pod Pražským hradem.
Příčiny poruch a chyb při zakládání se hůře odhalují než příčiny při výstavbě nadzemní části objektu. Pro nedostatečný, někdy i nemožný přístup k základové spáře a základové konstrukci, je i způsob sanace obtížnější. Vlhkost pak patří mezi nejobávanější příčiny poruch. Kromě vnějších konstrukcí nad terénem (zejména stěn a střech), způsobuje podstatné škody i v podzemí, kde však jsou poruchy ve srovnání s nadzemní částí mnohem hůře opravitelné. Proto je třeba se příčinami poruch v podzemní části staveb zabývat (v první části textu), analyzovat je a hledat optimální způsob jejich oprav (2. část textu).
Příčiny poruch a chyb při zakládání se hůře odhalují než příčiny při výstavbě nadzemní části objektu. Pro nedostatečný, někdy i nemožný přístup k základové spáře a základové konstrukci, je i způsob sanace obtížnější. Vlhkost pak patří mezi nejobávanější příčiny poruch. Kromě vnějších konstrukcí nad terénem (zejména stěn a střech), způsobuje podstatné škody i v podzemí, kde však jsou poruchy ve srovnání s nadzemní částí mnohem hůře opravitelné. Proto je třeba se příčinami poruch v podzemní části staveb zabývat (1.část textu), analyzovat je a hledat optimální způsob jejich oprav (2. část textu).
Nadměrná vlhkost může u objektů dřevěných lidových staveb negativně působit na veškeré dřevěné konstrukce, kterými jsou tyto objekty tvořeny. To proto, že pokud některý z dřevěných prvků vykazuje nadměrnou vlhkost, hrozí u něj riziko napadení biologickými dřevokaznými škůdci (dřevokazné houby, dřevokazný hmyz, hniloba a plísně).
Šikmé střechy plní v dnešní době nejen funkci ochrany před deštěm. Využití podkrovních prostor k obytným účelům z nich udělalo obvodové pláště, které musí odolávat vlhkostním vlivům, jak z exteriéru, tak z interiéru. Často diskutovaným problémem je skladba konstrukce a použité materiály. Tyto dva faktory výrazně ovlivňují tepelně vlhkostní režim v konstrukci a tím i kvalitu vnitřního mikroklimatu.
Přihlaste se k odběru newsletteru a my vám každý týden pošleme přehled toho nejlepšího z TZB-info!
více o newsletteru
