Dřevo je tradičním přírodním materiálem, který se vyznačuje poměrně vysokou pevností, nízkou hmotností a dobrou opracovatelností. Dřevěné konstrukce navíc působí i esteticky příznivým dojmem a proto jsou stále na trhu velmi žádané. V současnosti se ve stavebnictví využívá dřeva nebo materiálů na bázi dřeva nejvíce při stavbách krovů, zastřešování objektů menšího rozsahu a různých typů dřevostaveb, avšak stále častější využití nachází dřevo i při stavbách konstrukcí na velká rozpětí a konstrukcí složitých geometrických tvarů.

Chování dřeva za požáru je velmi dobře předvídatelný jev. Pomocí zjednodušených výpočetním metod lze stanovit nosnou a dělicí funkci konstrukcí. U tyčových nosných prvků se jedná o parametr R (únosnost a stabilita), u plošných – svislých nebo vodorovných konstrukcí jde o mezní kritéria R, E, I (nosnost, celistvost, izolace). V mnoha případech je velmi obtížné a dle Eurokódu 5 (1–2) téměř nemožné stanovit čas počátku zuhelnatění dřevěného prvku pod protipožární ochranou a čas porušení protipožární ochrany.

V současné době není jednoduché najít optimální variantu energie používané k vytápění, která by byla vhodná pro všechny typy rodinných domků. Ekonomické vyhodnocení základních variant, které se nabízí, by mělo být pro volbu způsobu vytápění u konkrétního rodinného domu dostačující. Uvedený článek uvádí příklad výběru vhodné varianty vytápění a ohřevu teplé užitkové vody vybraného rodinného domu formou porovnání technických, ekonomických a zeměpisných možností z devíti základních a běžně používaných variant v České republice.

Novodobé konstrukční systémy pro nízkoenergetickou výstavbu, v pasivním a nulovém standardu nebo energeticky autonomní budovy, jakož i zvýšená popularita konstrukcí z masivního dřeva znamenají zásahy do samotné konstrukce, její statiky, stavební fyziky, ale i protipožárních vlastností. Některé prototypové konstrukční řešení nejsou ověřená, ať už zkouškám, hodnověrnou výpočetní analýzou nebo ověřením při dlouhodobém užívání stavby.

Z množství realizovaných dřevostaveb a pozitivních zkušeností s jejich užíváním je zřejmé, že dřevo a materiály na bázi dřeva patří k efektivním konstrukčním materiálům pro střešní konstrukce, stropní i stěnové konstrukce domů. V příspěvku jsou shrnuty poznatky a závěry z teoretického řešení, navrhování a realizace nosných dřevěných konstrukcí domů řešených na Ústavu kovových a dřevěných konstrukcí Fakulty stavební VUT v Brně.

Ratingové hodnocení LEED dosud jednoznačně zvýhodňovalo certifikaci FSC (Forest Stewardship Council) nad ostatními, řekněme konkurenčními typy, národních a mezinárodních ceritifikací dřevní hmoty. Kritici FSC poukazují například na to, že v zásadě neexistuje jasně identifikovaný důvod pro vznik nějakého hodnotícího standardu.

Předmětem této práce je numerická analýza chování dřevobetonové kompozitní stropní konstrukce, tvořené betonovou deskou a dřevěnými nosníky z lepeného lamelového dřeva. Hlavním cílem je posoudit možnost využití betonové desky, která spolupůsobí s dřevěnými trámy a pomocí modelů v programu ANSYS vyšetřit její chování v zatížené stropní konstrukci. Přesnost numerické analýzy dřevobetonových konstrukcí plně závisí na použitých materiálových modelech, proto budou provedené materiálové modely později ověřeny na základě experimentálních výsledků.

Při řešení požární bezpečnosti staveb je třeba znát hodnoty požární odolnosti stavebních výrobků a konstrukcí a navrhovat konstrukce, které požadované hodnoty požární odolnosti splní. Při realizaci staveb lze rozlišit dvě kategorie prvků: stavební výrobky a stavební konstrukce.

Stanovení rozvoje požáru v požárním úseku s následným zjištěním teploty v jednotlivých částech konstrukce vyžaduje znalost mnoha parametrů. Nejdůležitějším krokem je stanovení návrhového požárního scénáře, který nejlépe odpovídá mimořádné požární situaci. Na základě návrhového požáru lze popsat průběh teplot v požárním úseku a určit přestup tepla do konstrukce. Podívejme se na několik modelů a na tepelná a mechanická zatížení konstrukcí.