Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Hrázděný objekt veslařského střediska

Datum: 18.2.2013  |  Autor: Ing. Veronika Hunková, Ing. Jitka Čechová, Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně, Ústav základního zpracování dřeva, Ing. Vojtěch Kafka  |  Recenzent: Mgr. Pavla Ryparová, ČVUT Praha

Budova, o které pojednává tento příspěvek, je jednou z nemnoha hrázděných konstrukcí, které se zachovaly na území města Brna. Mezi ně patří například Jurkovičova vila, která je chráněnou památkou a je jí věnována veškerá potřebná péče. Hrázděné stavby v Brně ale mnohem častěji sloužily jiným, než obytným účelům, např. jako nádražní skladiště nebo k rekreačnímu a sportovnímu využití.

Tyto „obyčejné“ budovy nejsou nijak chráněny a nenápadně se vytrácejí. K tomuto údělu je zřejmě odsouzen i hrázděný objekt veslařského střediska. Cílem průzkumu bylo stavbu podrobně zdokumentovat, stanovit její současný stav a přispět tak k jejímu zachování nebo alespoň zdokladování.

1. Úvod

Obr. 3: Situace podle katastru nemovitostí, objekt je zvýrazněn
Obr. 3: Situace podle katastru nemovitostí, objekt je zvýrazněn

Budova, o které pojednává tento příspěvek, je jednou z nemnoha hrázděných konstrukcí, které se zachovaly na území města Brna. Mezi ně patří například Jurkovičova vila, která je chráněnou památkou a je jí věnována veškerá potřebná péče. Hrázděné stavby v Brně ale mnohem častěji sloužily jiným než obytným účelům, např. jako nádražní skladiště nebo k rekreačnímu a sportovnímu využití. Tyto „obyčejné“ budovy nejsou nijak chráněny a nenápadně se vytrácejí. K tomuto údělu je zřejmě odsouzen i hrázděný objekt veslařského střediska. Cílem průzkumu bylo stavbu podrobně zdokumentovat, stanovit její současný stav a přispět tak k jejímu zachování nebo alespoň zdokladování.

Areál veslařského střediska se nachází na ulici Veslařské v oblasti Žabovřeských luk (umístění je patrno ze situace na obr. 3), které jsou přírodním fenoménem města Brna. Jsou součástí Svrateckého přírodního koridoru, který propojuje prostor Brněnské přehrady s jihem města. Tato oblast je pozůstatkem meandrů řeky Svratky. Využití tohoto místa různými kluby a spolky má dlouhou tradici. I když je vzhledem k městu Brnu situováno poněkud odlehle za kopcem, existovalo zde velmi dobré pěší spojení. Přes řeku vedla lávka na opačnou stranu k Wilsonovu lesu a dále k městu stoupala vycházková cesta. Bytelná klenutá lávka byla zničena v závěru 2. světové války. Zůstala zachována jenom spodní část této neobvyklé vodní stavby, kterou je jez. Veslaři se na řece Svratce prohánějí již od r. 1869, kdy vznikl německý Brünner Ruderverein. Další německý veslařský klub Brna vzniká r. 1881, Český veslařský klub se do Jundrova přistěhoval z Obřan teprve v r. 1913.

Obr. 1: Výřez z pohlednice z r. 1899 (Filip 2002)
Obr. 1: Výřez z pohlednice z r. 1899 (Filip 2002)
Obr. 2: Výřez z pohlednice z r. 1912 (Filip 2002)
Obr. 2: Výřez z pohlednice z r. 1912 (Filip 2002)

Posuzovaná stavba loděnice po celou dobu svého užívání sloužila vodákům. Původně patřila Německému veslařskému klubu (obr. 1 a 2). V dolní části byly uskladněny lodě, v horní byl hostinec a byt hostinského. Poté přešla do majetku Masarykovy univerzity a v jejím užívání je dodnes. Tak jako dříve, jsou ve spodních patrech uloženy lodě a další vybavení pro vodní sporty. V prvním podlaží je místnost sloužící jako sklad, ostatní místnosti v objektu jsou nevyužívané. Sociální zařízení je v havarijním stavu.

2. Konstrukce objektu

Hrázděná stěna je uložena na podezdívce z plných cihel, základy jsou s největší pravděpodobností tvořeny pásy z prostého betonu. Výplně nosného dřevěného skeletu jsou vyzděny z cihelného zdiva, které je z exteriérové strany viditelné. Příčky v objektu jsou vyzdívané z cihel nebo mají hrázděnou konstrukci.

Vnitřní stěny jsou opatřeny vápennou omítkou, na vnější straně je vidět hrázděná konstrukce. Dřevěné prvky jsou opatřeny nátěrem, jehož původní barva byla světle hnědá nebo okrová. Práh a nosné sloupy jsou zhotoveny z dubového dřeva. Dřeva borovice bylo použito na nosné sloupy věže budovy. Ostatních prvky v konstrukci jsou ze dřeva smrkového.

Vodorovné konstrukce představují dřevěné trámové stropy. V objektu jsou v podstatě dva druhy podlah, a to betonová mazanina s cementovým potěrem, nebo podlaha prkenná (fošnová), natřená červenou barvou.

Stavba má celkem tři střešní konstrukce v různých výškových úrovních. Dvě z nich jsou pultové, pokryté asfaltovými pásy, jedna sedlová křížová a jedna sedlová polokřížová. Sedlové střechy objektu jsou neseny krovy ze dřeva. Jako krytina byly využity pálené tašky typ „bobrovka“ na latích. Okna jsou dřevěná jednoduchá, vnitřní dveře s dřevěnými křídly v dřevěných zárubních, rovněž tak i vchodové dveře.

3. Metodika

Průzkum byl proveden ve třech fázích: v roce 2009 proběhl první průzkum, z jehož výsledků vyplynula nutnost provedení podrobnějšího posouzení stavu dřevěných konstrukcí. To provedl v rámci své diplomové práce student Kafka. Kontrolní průzkum byl proveden na jaře v roce 2012.

Ke zjištění stavu konstrukce byly aplikovány smyslové metody průzkumu. Během něj byly odebírány vzorky pro dendrochronologické datování pomocí Preslerova nebozezu a měřena vlhkost. Výsledky průzkumu každé fasády jsou ve zprávě znázorněny do výkresů pohledů. Na každém z nich jsou barevně odlišeny prvky s poškozením. Místa, zasluhující pozornost, jsou označena a doplněna fotografií s popisem v přiložené tabulce. Podobně jsou zjištěné závady zakreslovány a dokumentovány pro ostatní druhy konstrukcí. V tomto příspěvku jsou z důvodu omezeného rozsahu tímto způsobem zobrazeny pouze části (obr. 4, 5 a tabulka 1), ostatní jsou zestručněny, aby příspěvek nepřesáhl přijatelný rozsah.

Vlhkostní průzkum byl zaznamenán do výkresů půdorysu jednotlivých podlaží. Místa měření byla označena písmenem „V“ a pořadovým číslem. Naměřené hodnoty pak byly seřazeny do přehledných tabulek přímo na těchto výkresech. Do stejných podkladů jsou zakresleny i místa odběru vzorků pro dendrochronologické datování (označeny „D“).

Ozdobné prvky fasády byly zdokumentovány jak ve výkresech, tak fotograficky (příklad zobrazení je patrný z tabulky č. 2).

4. Výsledky průzkumu

Konstrukce budovy veslařského střediska je na několika místech poškozena. Poškození jsou převážně lokálního charakteru. Z dřevěných prvků jednotlivých fasád je přibližně 80 % v dobrém stavu. Ostatní jsou napadeny dřevokaznými činiteli a bylo by vhodné je vyměnit. Nejčastěji se jedná o sloupky a prahy, které jsou ve styku s podezdívkou. Příklad je patrný z obrázku č. 4. Značná poškození stropní konstrukce mají na svědomí zatékání zvláště kolem komínů (typickým příkladem je strop u komína na detailní fotografii detailu P1 v tabulce č. 1) a v místech osazení sociálních zařízení. Osazení výplní otvorů – oken a dveří – se rovněž neobešlo bez poruch, zejména při absenci klempířských prvků.

Na všech dřevěných prvcích hrázděných stěn i stavebně truhlářských prvků je viditelné poškození ochranných nátěrů (příklad je patrný z tabulky č. 1 v detailním zobrazení s označením JSC a z tabulky č. 3). Zbytky nátěrů dokladují, že v minulosti byly prováděny opakovaně, v některých obdobích se ale lišila barva. To potvrzují i historické pohlednice (obr. 1 a 2) z r. 1899 a 1912. Na prvním obrázku jsou dřevěné prvky tmavší než cihlová výplň, v originálním barevném provedení tmavě hnědé. Na druhém černobílém snímku jsou dřevěné prvky velmi světlé, s největší pravděpodobností bílé. Stejnou barvou jako trámy jsou natřeny i okna a dveře, tzn. v r. 1899 tmavě a v r. 1912 světle.

Vlhkost se v době měření (květen 2010) pohybovala v rozmezí 12–29 %. Tabulka zjištěných vlhkostí v prvním nadzemním podlaží je patrná z obrázku č. 5. Oblasti se zvýšenou vlhkostí plně odpovídaly místům s největším výskytem prvků poškozených dřevokaznými houbami. Příčinou bylo zatékání nebo znesnadnění vysychání (např. stínění schodištěm), dále se na zvýšené vlhkosti podílely velkou měrou sociální zařízení (šatny, záchody a umývárny jednotlivých podlaží).

Z výsledků dendrochronologie vyplývá, že stromy použité v konstrukci byly pokáceny v letech 1857 až 1877. U žádného ze vzorků nebyl ale přítomen podkorní letokruh. Vzhledem k dimenzi trámů, ze kterých byly vzorky odebrány, a za předpokladu, že konstrukce byla postavena z čerstvého dřeva, lze předpokládat, že stavba vznikla někdy krátce po tomto datu. Na obrázku z roku 1899 (obr. 1) je již objekt využíván, loděnice tedy byla vybudována mezi roky 1877 a 1899.

5. Návrh sanace

Konstrukce je celkově v relativně dobrém stavu úměrném jejímu stáří. Pro další bezpečné využívání budovy je nutné odstranit problémy spojené s protékáním srážkové vody, ať už kolem komínových těles nebo vlivem poruch ve střešním plášti.

Dále je třeba opravit poškozené prvky fasády. Tyto prvky jsou označeny na jednotlivých pohledech (např. obr. 4). Všechny dřevěné prvky by bylo vhodné vykartáčovat, napadené části konstrukce vysekat a nahradit novým dřevem, ideálně tlakově naimpregnovaným. Menší vady na fasádě lze opravit zatmelením.

Konstrukci je vhodné chemicky ošetřit (vč. stavebně truhlářských výrobků), aby byla chráněna proti působení povětrnosti, a natřít krycí barvou podobného odstínu, jako tomu bylo v minulosti. Nezbytná je oprava podezdívky a odizolování dřevěných prahů od zdiva. Je potřeba provést úpravu jejího povrchu tak, aby se na cihlách nedržela voda. Ošetření a impregnace chemickými prostředky by mělo být provedeno dle souvisejících norem ČSN EN 335, ČSN EN 350, ČSN EN 351 a EN 927. Nátěry dřeva je třeba pravidelně kontrolovat a obnovovat, aby nedocházelo ke vnikání srážkové vody do trámů. Při použití nekvalitního nebo nevhodného typu nátěru, například paronepropustného, mohou se zejména v zimním období vytvořit příznivé podmínky pro hmyz a houby. K odlupování nátěrů může dojít také vlivem technologické nekázně při realizaci nátěrů, případně nerespektováním požadavků stanovených výrobcem nátěrové hmoty.

6. Příklady grafického znázornění poruch

Obr. 4: Příklad grafického znázornění poškozených prvků na jižní fasádě loděnice
Obr. 4: Příklad grafického znázornění poškozených prvků na jižní fasádě loděnice (Legenda: zeleně – zdravý prvek, modře – nízká naléhavost zásahu, růžová – střední naléhavost zásahu, červená – vysoká naléhavost zásahu; JSA,JSB a JSC – označení detailů)
Obr. 5: Příklad grafického znázornění poruch konstrukcí v prvním podlaží loděnice s vyznačenými pozicemi měření vlhkosti (V) a odběru vzorků pro dendrochronologické datování (D)
Obr. 5: Příklad grafického znázornění poruch konstrukcí v prvním podlaží loděnice s vyznačenými pozicemi měření vlhkosti (V) a odběru vzorků pro dendrochronologické datování (D)

Tabulka 1: Popis poškozených prvků a poruch na jižní fasádě a v prvním podlaží
(označení detailů je v souladu s obrázky 4 a 5)
Detail JSA
Detail JSA
Oválné výletové otvory od dřevokazného hmyzu. Výška otvoru je 3 mm. Hmyz již není aktivní.
Detail JSC
Detail JSC
Historické napadení prahu dřevokazným hmyzem. V současné době již není aktivní.
Detail JSB
Detail JSB
Dřevěné prvky byly zřejmě dlouhodobě zvlhčovány srážkovou vodou z nefunkčního svodu dešťové vody. Napadené dřevo bylo odstraněno, nahrazeno zdivem a dešťový svod opraven.


Detail P1
Detail P1
Poškození zatékáním srážkové vody. Část omítky ze stropu odpadla, je vidět podhled a rákos.
Detail P2
Detail P2
Rozsáhlé poškození podlahy pod točitým schodištěm. Na několika místech podlaha zcela chybí. Značné napadení dřevokaznou houbou.
 
Tabulka 2: Detailní zobrazení ozdobných prvků západní fasády loděnice


Pohled na ozdobné dřevěné výplně na fasádě budovy. Ozdobný ornament je vyřezán do desky, která je připevněna na dřevěnou výplň. Zdobné prvky jsou v dobrém stavu.

Tabulka 3: Příklad grafického znázornění poruch stavebně truhlářských výrobků – okna označená 28, 29 a 30 na věži loděnice
Objekt:Věž loděnice – okna č. 28, 29, 30
okna č. 28, 29 (exteriér)
okna č. 28, 29 (exteriér)
Typ konstrukce:Okno (3 stejná okna vedle sebe)
Konstrukce:Jednoduché, neotevíravé
Zasklení:Jednoduché
Druh kování:
Stav:Velmi špatný
Povrchová úprava:Emailová nátěrová hmota
Vady:Hniloba v celé konstrukci, napadení dřevokazným hmyzem značné, opadaný sklenářský tmel, popraskaná a opadaná povrchová úprava.
Rozměry [mm]:960 × 2 200 (š × v)
Hloubka osazení [mm]:50
Orientace:3 okna, S, SV, V (azimut 0–90°)
Vlhkost:14,6 %
okno č. 28 – opadaný sklenářský tmel
okno č. 28 – opadaný sklenářský tmel
okno č. 29 – chybějící a popraskaná povrchová úprava
okno č. 29 – chybějící a popraskaná povrchová úprava

okno č. 28 – hniloba v rohu konstrukce
okno č. 28 – hniloba v rohu konstrukce
okno č. 29 – napadení dřevokazným hmyzem
okno č. 29 – napadení dřevokazným hmyzem

7. Závěr

Hrázděný objekt veslařského střediska v Brně patří mezi skupinu staveb, které sice mají svoji kulturní a historickou hodnotu, ale objekt není evidován jako nemovitá památka a ze zákona péče o něj není hlídána. Jeho osud je závislý pouze na přístupu vlastníků a mnohdy tak hrozí nebezpečí, že takovouto potenciální památku může majitel kdykoliv odstranit.

Vytvoření funkčního systému stavby propojením tesařské konstrukce se zděnou je ukázkou stavebního mistrovství našich předků. Abychom se nejen my, ale i další naše pokolení mohli těšit z historicky cenné fasády loděnice, musíme se o tento objekt správně starat, tedy včasně rozpoznávat poškození konstrukce i jejich příčiny (stanovit typ, stupeň, rozsah a příčinu poškození), určovat vhodný postup při údržbě a opravách, případně při jednotlivých zásazích do konstrukcí.

Doporučení – zařadit stavbu loděnice mezi památkově chráněné objekty a zachovat v co největší míře její původní architektonické, materiálové i technické řešení.

Poděkování

Výsledky jsou publikovány za podpory projektu „Inovace technických a dřevařských disciplín pro vyšší konkurenceschopnost“ (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0019).

Literatura

  • [1] Filip, V. Brno, staré pohlednice IX 1. vyd. Brno: Josef Filip, 2002. 95 s.
  • [2] Kafka, V. Loděnice MU v Brně – Hrázděný objekt veslařského střediska. Diplomová práce. Brno: MENDELU Brno, 2010. 86 s. (vedoucí práce: Ing. Čechová).
  • [3] Čechová, J., Hunková, V. Předběžný stavebně technický průzkum loděnice MU v Brně. 2009
  • [4] Reinprecht, L. Ochrana dreva: vysokoškolská učebnica. 1. vyd. Zvolen: Technická univerzita, 2008, 453 s. ISBN 978-80-228-1863-6.
  • [5] Normy (ČSN EN 335, ČSN EN 350, ČSN EN 351, EN 927).
 
English Synopsis
Timber-framed building of Rowing Centre

The paper deals with structural and humidity survey of the timber-framed building of Rowing Centre from the 19th century in Brno. The building is one of the last surviving buildings of its kind in the city. The results of the survey of wooden structures, including windows, doors, and other construction, can be summed up in a statement that the construction is in relatively good condition adequate to its age. Proposal of preventive and remedial actions aims at maintaining of the traditional timber-framed system with the supporting structure visible from the outside.

 

Hodnotit:  

Datum: 18.2.2013
Autor: Ing. Veronika Hunková, Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně, Ústav základního zpracování dřevaIng. Jitka Čechová, Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně, Ústav základního zpracování dřevaIng. Vojtěch KafkaRecenzent: Mgr. Pavla Ryparová, ČVUT Praha



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)