Rozvoj stavebnictví vyžaduje vývoj zlepšených vlastností různých materiálů. Inovace vlastností materiálů přinášejí nákladové výhody oproti konvenčním řešením a mohou přinést i větší flexibilitu při realizaci výstavby. Ve stavebnictví se uplatňuje celá řada tradičních materiálů, mezi které patří i překližkové desky. Používají se jako konstrukční i jako pomocné stavební materiály. Jejich spotřeba ve stavebnictví a v jiných odvětvích neklesá, právě naopak - roste. Proto je zlepšování vlastností překližovaných desek a stabilizace vlastností v celé vyrobené sérii překližových desek v zájmu jak výrobců, tak i odběratelů.
Příspěvek se zabývá optimalizací tloušťky a materiálu výztužné lamely použité u nosníků z lepeného lamelového dřeva. Nejprve bylo podrobně zmapováno dvacet nevyztužených nosníků z lepeného lamelového dřeva, kde byla velká pozornost věnována přesnému určení modulů pružnosti ve směru vláken jednotlivých segmentů lamel a jejich lokalizaci v nosníku.
Ve středu 16. května 2012 proběhla v certifikované zkušebně v Batizovcích požární zkouška, která měla názorně demonstrovat odolnost dřevostaveb před požárem. Ve zkoušeném domku byla část stěnových konstrukcí ze systémů FERMACELL a zkouška byla součástí dlouhodobého úsilí změnit normu, která je v současné době platná na Slovensku.
Dřevěné vazníky jsou hojně navrhovány na zastřešení rodinných domů i průmyslových a prodejních objektů. Předností technologie využívající ke spojování jednotlivých dřevěných prvků styčníkovou desku s prolisovanými trny je vysoká pevnost a tuhost připojení, která dovoluje bezpečný návrh těchto subtilních konstrukcí na zajímavá rozpětí. Vazníky jsou navrhovány ve specializovaných programech jako rovinné konstrukce zatížené výhradně ve své rovině. Vodorovné zatížení, které působí kolmo na rovinu vazníků, musí být přeneseno systémem ztužidel do podpor.
Dřevobetonové stropy se používají především při zesilování stávajících stropů s dřevěnými stropními nosníky. Velkou perspektivu však mají i v případě prefabrikovaných dřevobetonových stropů vícepodlažních dřevostaveb. Provedením betonové desky, kterou spřáhneme s dřevěnými nosníky pomocí různých spřahovacích prostředků, výrazně zvýšíme tuhost i únosnost stropní konstrukce. Dřevobetonové stropní konstrukce mají též lepší parametry kročejové a vzduchové neprůzvučnosti a požární odolnosti oproti tradičním dřevěným stropům.
Sádrokartonová deska TOPAS splňuje náročné požadavky na vysokou únosnost stěn pro zavěšení různých předmětů, například kuchyňských linek. Současně je tato deska schopna plnit i funkci deskové statické výztuže u rámových konstrukcí (ocelové i dřevěné skeletové konstrukce). Tyto vylepšené vlastnosti byly docíleny zvýšenou hustotou jádra desky.
Správně zvolený typ vrutu zajistí dlouhodobou funkčnost spoje, a to i bez případnýchestetických vad. Při špatně zvoleném typu vrutu se i za velmi krátký čas můžeme dočkat nepříjemných překvapení - například začernání dřeva v okolí hlavy vrutů, bílé nebo červené koroze vrutů, dokonce i ustřižení vrutů.
V současné době se stále více setkáváme s vícepodlažními dřevostavbami. Pro tyto dřevostavby je téměř nutností samonosné schodiště. Ve stále větší oblibě jsou vetknuté schodiště bez nutnosti podpěr a vnitřní schodnice. Do nedávné doby bylo možno tato schodiště kotvit jen do betonové nosné stěny, což způsobovalo výrobcům dřevostaveb jisté komplikace. Systém Roomstone umožňuje díky speciální konstrukci vetknout nášlapy i bez nutnosti nosné betonové stěny.
Minerální izolace FactPlus je tvárná, tuhá a lehká. Jejímu vývoji předcházelo detailní zmapování potřeb realizačních firem. Samotní řemeslníci pak FactPlus testovali přímo při aplikaci. Minerální izolace FactPlus má o 92 % nižší prašnost v porovnání s kamennou minerální izolací. Izolace je na trhu dostupná od června tohoto roku.
V pozici přelomové stavební novinky jsou nyní multifunkční stavební desky Schlüter®-KERDI-BOARD. Stále více prováděcích firem i investorů přichází na výhody tohoto vpravdě revolučního řešení pro konstrukce stěn, příček a dalších interiérových stavebních součástí.
Kvality požární ochrany se dosahuje vhodnou výchovou a vzděláváním, výzkumem, investicemi do technického řešení a vybavením budov, legislativou, standardy a prací profesionálních i dobrovolných hasičských sborů. Česká republika se, v evropském i celosvětovém statistickém porovnání, dlouhodobě pohybuje na předních místech v úspěšnosti požární ochrany osob a majetků. Článek je důležitým shrnutím možností v návrhu požární odolnosti konstrukcí v národních předpisech.
Recenzovaný Stavění ze slámy často přitahuje zastánce přírodního stavění, stejně často se ovšem setkáváme s kritickým odmítáním z řad ortodoxních stavařů. Extrémní polohy obou táborů bohužel jen znepřehledňují prostředí pro nezatížené zkoumání otázky „proč, kde všude a jak má smysl slámu využívat, a co tomu brání?“. Nabízíme pohled architekta Aleše Brotánka.
Při snaze maximálně využívat stávající objekty se často setkáváme s nutností rekonstrukce původních dřevěných stropních konstrukcí. V rámci zachovalých historických objektů, zejména v centrech měst, jsou velmi rozšířeny tzv. tradiční trámové stropy, které byly hojně používány zejména v 19. století a na začátku 20. století. Příspěvek se zabývá jednou z „modernějších“ metod zesílení těchto trámových stropů – metodou spřažení s dodatečně nadbetonovanou deskou.
Školka plní požadavky na pasivní standard, byla postavena velmi rychle a její investor, Statutární město Olomouc, vyžadoval při zadání kromě energetické úspornosti a rychlosti také výborné požární a akustické parametry a k zdraví dětí ohleduplné konstrukce a materiály. Dřevěné nosníky STEICO spolu se sádrovláknitými deskami FERMACELL tyto požadavky splnily.
V posledních letech se výrazně mění prostředí interiérů škol. Základní škola Eduarda Beneše v Čakovicích se rozhodla jít příkladem. Pro rekonstrukci, při které byla původní střecha s nevyužívanou půdou nahrazena střešní nástavbou, zvolila právě dřevo, a to v podobě velkoformátových masivních panelů NOVATOP.
