Dřevostavby - zajímavosti z doprovodného programu 1. dne

Architektura

Jedním z témat, přednesených na konferenci, byla problematika architektury, které se dotkl snad každý z přednášejících minimálně při ukázce referenčních staveb. Samostatně zaměřenou přednášku vedl pan Ing. Michal Šopík ze společnosti Vesper Frames s. r. o., když představil architektonický koncept od CHYBIK+KRISTOF ASSOCIATED ARCHITECTS. Jedná se o dřevěný dům z křížem lepených dřevěných panelů. Jeho specifikum spočívá v kladení důrazu na pospolitost soužití rodiny v jednom prostoru, přesto však s dodržením požadavku na vlastní soukromí a oddělitelnost. Tento koncept, vycházející z myšlenky důležitosti sociálních a komunikačních vazeb v rodině s ohledem na individualitu a náladu každého je určitý posun v konvenčním nahlížení na rodinné bydlení. Celý dům ve dvou variantách si můžete podrobně prohlédnout na stránkách Vesper Homes.

Na dnešním programu se také prezentovala soutěž Dřevěná stavba roku formou videa, s tím, že výsledek soutěže bude vyhlášen při sobotním doprovodném programu společně s další v sále vystavovanou soutěží Domy na míru. Jako tradičně veletrh provází i výstava Salon dřevostaveb, realizovaných dřevěných staveb všeho druhu od lávek přes rozhledny až po budovy občanské vybavenosti z České republiky.

Systémová řešení pro suchou výstavbu

Na téma systémového řešení skladeb se na konferenci objevilo více příspěvků, a to od Dipl. Ing. Jaroslava Benáka zastupujícího společnost Fermacell, prezentace systémových skladeb s použitím desek Knauf Diamant (Ing. Jan Penc, DiS., Ing. Jan Juhás, Petr Pimek) a za další Tomáš Holenda představující technologii firmy Steico.

Všichni pánové upozornili na potřebnost systémových řešení a odzkoušených skladeb. Nerespektování tohoto může vést k vážným problémům před vydáním koulaudačního souhlasu, kdy stavební úřad bude požadovat doložení vlastností navržených skladeb, což může vyústit až v drahou nutnost nechat si svoji skladbu odzkoušet v laboratořích (s nebezpečím, že skladba nevyhoví).

Používat ověřená systémová řešení je výhodné i pro projektanty. Dodavatelé materiálů mají vypracovány katalogy a tabulky, dle kterých jsou alespoň přeběžné návrhy bezproblémové, vyřešení detailů je ověřené a hlavně dodávané přesně zakreslené a netřeba již výmýšlet vymyšlené.

U desek Fermacell byla panem Benákem zmiňována především vlastnost dobré statické únosnosti a chování při požáru. Vázaná voda v materiálu desky se vypařuje, a tím danou desku ochlazuje, až po vypaření vázané vody a odhoření spojů dojde k odpadnutí desky. Byla zmíněna spousta staveb u nás i v zahraničí, jedno i vícepodlažní, na kterých se systém Fermacell se svými deskami podílel při řešení požární i akustické stránky projektu.

Pánové komentující systém konstrukcí vyvinutých firmou Knauf (novinky prezentované již ve článku na TZB-info: Konference o novinkách v oblasti suché výstavby) se vyjadřovali pochvalně nejen ke svým deskám Knauf Diamant, ale hlavně k tepelné izolaci foukané celulóze mokrým způsobem. Při požárních zkouškách se totiž ukázalo, že právě zamokra nanášená celuóza (k rozvlákněnému papíru s boritou solí se tryskou přidává nepatrné množství vody) totiž nepotřebuje dutiny, sama přilne na povrchu a nevysype se ani při požáru. Její izolační vliv byl zkouškami prokázán jako zásadní.

Třetím, kdo rozebíral systémové řešení pro dřevostavby, byl pan Tomáš Holenda z firmy Steico. Firma Steico dodává na trh nejenom deskové materiály a certifikované skladby, ale ucelený systém pro dřevěné domy, které si za základní materiál berou dřevo ve všech vrstvách (od nosných konstrukcí stěn i stropů až po izolace včetně pojistných hydroizolací proti vodě). Díky nim lze tak postavit dům skutečně ze dřeva.

Diagnostika dřevostaveb

Aby vše nevypadalo tak idálně, jak by se z některých firemních přednášek výrobců mohlo zdát, pány z Výzkumného ústavu dřevařského byly předneseny i vady dřevostaveb a jejich diagnostika.

Z pohledu uživatele vznikají při chybách stavby vady typu místní kondenzace (morko na stěnách, stropech, plísně), chladno na určitých místech v budově, hlučnost (šíření zvuků po domě), vibrace konstrukcí a praskliny. Pokud se nějaká taková chyba vyskytne, bývá to způsobeno buď nesprávným projektem (chybně navržený detail, špatná skladba, nedostatečně dimenzované stropy...), nesprávným provedením (neodbornost pracovníků stavební firmy, záměrná záměna materiálů ve snaze ušetřit), či nesprávným užíváním objektu nebo provozní vadou (porušení parozábrany, vytečení vodovodu apod.).

Jak je tedy potřeba postupovat při hledání vady? Prvním krokem je sehnání dokumentace, pokud je to možné, ideální jsou fotky z realizace (snad nejlepší zdroj), dále i očití svědci, pamětníci. Druhá fáze je průzkum přímo na místě. Je nutno dobře prohlédnout vzdušní líce konstrukcí, pohledových a přístupných. U sendvičových staveb však toto ohledání bývá velmi nedostatečné, a proto je nutné jít pod povrch a udělat více či méně náročnou či destruktivní sondu.

Mezi nedestruktivní zkoušky patří sondáž poklepem, termografická analýza, akustické zkoušky a blower door test.

Přednáška se nejvíce zabývala jevy spojenými s prostupem vlhkosti a tepelnou izolací. Vyskytují se na tepelné obálce budovy. Zde se vyskytují studené povrchy, s tím související kondenzace a následný růst plísní a pocit chladu v místosti. Nedostatečně utěsněná obálka budovy souvisí s nepříjemnou infiltrací, která může způsobovat v extrémních případech až onemocnění obyvatel (například netěstnosti větrové zábrany v oblasti u postele) nebo exfiltrace, která má za následek únik tepla a pronikání vzduchu spolu s vlhkostí do konstrukce, kde kondenzuje.

Termografická analýza nám může ukázat rozložení vrstev tepelné izolace a teplné mosty a vazby. Stane se ale, že termovize nám místo problému neodhalí. Potom se přistupuje k dalším metodám. Může se jednat o problémy s nedostatečnou těsností stavby. Zde se pak používá Blower door test, popřípadě opět v kombinaci s termovizí.

Diagnostika přesného místa je ale obtížná. Vzduch může pod jednotlivými vrstvami proudit a místo úniku v interiéru může být odlišné od místa úniku skrze další vrstvy. Na zjištění se používá jako asi nejpřesnější dýmová tyčinka.

Při problémech s akustikou stavby jde zejména o to, o jaký hluk se jedná. Může to být kročejový, šířený konstrukcemi, nebo špatná vzduchová neprůzvučnost stěn a stropů. Zde je nutné projektem i provedením dodržet požadavky normy ČSN 73 0532: 2010.

Diagnostika staveb ale nemusí být jen výsadou reklamací a oprav. Aby se jim předcházelo, mělo by být v zájmu stavebníka i stavební firmy provést minimálně diagnostiku Blowerdoor testem a termovizí. Pro pasivní výstavbu je to prakticky nutnost. Investice navíc je oproti celé stavbě zanedbatelná, i čas strávený testem je mizivý, ale může včas odstranit vady, jejichž řešení by bylo nutné provést za několik let a mnohem nákladněji s většími dopady na rodinné bydlení. Navíc prokázané dobré testy mohou zajistit vyšší lukrativnost stavby, cenu a záruky při jejím případném prodeji.

Inženýring pro dřevostavby (rodinné domy)

Na toto téma přednášela Ing. Jitka Holečková, Ph.D., velmi poutavě. V následujícím textu jsme se pokusili na problematiku podívat umírněným pohledem.

Inženýring – co to přesně znamená? Jedná se o obor zahrnující všechny činnosti přípravy před výstavbou i v průběhu realizace. Záleží, jaký stupeň inženýringu si u specializované firmy objednáte. Ta za Vás následně vyřídí a sežene veškeré potřebné podklady a zajistí bezproblémový chod výstavby až do získání kolaudačního souhlasu (souhlasu s užíváním stavby atd.). Takový dílčí inženýring Vám provede často i stavební nebo projekční firma, která garantuje k projektu například vyřízení stavebního povolení.

Nechme nyní stranou velké developerské projekty či výstavbu průmyslových objektů a podobně (kde je inženýring externích firem téměř běžnou a nanejvýš nutnou záležitostí) a zaměřme se na to, co na veletrhu zajímalo nejvíce posluchačů, totiž individuální výstavbu rodinných domů.

Zde nám nastávají dvě situace. Zaprvé si stavebník může zvolit spolupráci s architektem (nejlépe současně s projektantem a popř. i zahradním architektem) a zde by v případě rodinných domů neměl být větší problém. Dům je šitý na míru konkrétnímu pozemku a situaci, architekti si sami předem zjistí jaké mají omezující podmínky na parcele a velkou většinu problémů a příležitostí zapracují do studie a zákazníkovi tak ušetří spousty peněz, času a nervů v jednání s úřady a za přepracovávání dokumentace.

Druhá situace nastává v případě, že se stavebník rozhodne jít na první pohled levnější cestou, zakoupení typového projektu. Zde číhá více nebezpečí než by se mohlo zdát. Nezkušený stavebník si může koupit projekt, avšak stavební úřad, sousedé, vedení sítí – to všechno a mnohem více důvodů může ovlivnit danou situaci natolik, že třeba nebude možno vysněný a již zakokupený projekt na pozemku postavit. Ne všechny firmy prodávající typové projekty jsou ochotny větším způsobem zasahovat do dokumentace, a pokud, tak defacto za cenu práce architekta a výsledek nakonec málokdy bude alespoň stejně dobrý.

Je tedy na stavebníkovi jakou cestu zvolí, ovšem pro laiky musíme varovat před postupem zakoupit bez porady s odborníkem typový projekt a spoléhat na to, „že to na úřadě projde“. Ono to totiž nemá projít jen na úřadě, ale i u sousedů, požárníků správců sítí a dalších subjektů. Pro neodborníky je téměř nemožné orientovat se ve stavebních předpisech, častých novelách, územních plánech, katastrálních mapách, rozumět veškerému jednání projektatnů i pracovníků stavebních úřadů. Spolupráci s fundovanými architekty, či inženýrskou firmou lze proto více než doporučit.

Zdroj: doprovodný program veletrhu Dřevostavby 2013, čtvrtek 24. 2. 2013