Jaké novinky představí letošní jarní stavební veletrhy v Brně?
Vzhledem k rostoucím cenám energií se stále více do popředí zájmu dostávají energetické vlastnosti staveb. Energeticky úsporná opatření sama o sobě však nemusí přinést vždy nejlepší výsledky. Jedná se zde o souhrn mnoha různých faktorů. V článku je v krátkosti představen princip celoživotní analýzy budovy tak, jak byla vytvořena firmou Cityplan spol. s r.o. v rámci projektu Evropské komise LCC - Refurb. Analýza budovy by měla sloužit k vyhodnocení všech faktorů ovlivňujících energetickou náročnost budovy po dobu její životnosti a následnému vybrání nejvýhodnější varianty k realizaci.
Příspěvek navazuje na článek téhož autora, ve kterém byla řešena protipožární ochrana potrubních prostupů systémů vytápění, chlazení, vodovodu, kanalizace, plynovodu, požárního vodovodu atp. Prostupy vzduchotechnických potrubí jsou však poněkud složitější. Autor vysvětluje legislativní a normativní požadavky na ochranná protipožární zařízení. Podrobně uvádí možná technická řešení prostupů vzduchotechnických potrubí požárně dělicími konstrukcemi.
Ve třetím dílu seriálu hledá autor odpověď na otázku "proč má český spotřebitel stále nedůvěru ke stavbám na bázi dřeva?", když v průmyslově vyspělých státech s náročným spotřebitelem podíl dřeva jako stavebního materiálu stále roste. Jistě je to i tím, že si tyto státy uvědomují, že ekologie není jen o využívání obnovitelných zdrojů energie a snižování spotřeby energie na vytápění, ale i o snižování spotřeby energie na výrobu, transport a likvidaci staveb.
Příspěvek byl přednesen na odborné konferenci TZB-2004 v rámci doprovodného programu Aqua-therm Praha 2004 - Zemní plyn pro vytápění - správné řešení. Energetický průkaz a energetický štítek budovy umožňuje porovnávat jednotlivé budovy z hlediska kvality tepelných izolací a tím i předpokládaných nároků na energii potřebnou pro vytápění, ovšem za předpokladu, že jsou zpracovávány podle jednotných kritérií.
Nové trendy inteligentních systémů v elektroinstalaci budov, inteligentní modely nouzového osvětlení, simulace povodní a způsoby ochrany před vodním živlem, např. ochrana kanalizace, způsoby utěsnění sklepních okének a dveří nebo čerpání vody, soutěž Koupelna snů, využití fondů EU - to jsou jen některé akce doprovázející jubilejní ročník stavebních veletrhů v Brně.
Příspěvek byl přednesen na semináři, který pořádal Svaz podnikatelů v oboru technických zařízení ČR u příležitosti 11. ročníku mezinárodního odborného veletrhu Aqua-therm Praha 2004 - téma: Vliv energeticky úsporných opatření na vlastnosti staveb. Přednáška je věnována projektu LCC - optimalizaci výdajů za celou dobu životnosti. LCC umožňuje určit roční náklady budovy či inženýrského díla již v plánovací fázi, zajistí nejnižší roční náklady ve zvolené kvalitě nebo optimalizaci mezi náklady a kvalitou.
Tento článek evokuje nový přístup k zavádění inteligence v bytových domech a vybraných občanských budovách, který vychází ze stavu roku 2004 a vytváří podmínky pro hospodárné vynaložení investice. Účelem úvahy není řešit vlastní provedení a zapojení systému umožňujícího inteligenci budovy. Cílem je evokovat obecné požadavky na vytvoření podmínek při realizaci stavební konstrukce a technického zabezpečení budov s ohledem na životnost budovy a její funkčnost při rozvoji elektroniky a jí vybavených spotřebičů, optimálně vysoké spotřebě energie na provoz budovy a zabezpečení dalších potřebných funkcí budovy.
Existuje řada metod a mnoho využití pro energetické audity. Přestože tato oblast získala značnou pozornost, jsou stále oblasti, kde není problematika úplně dořešena. Snad nejvíce opomíjenou částí je hodnocení dopadů na životní prostředí. Tento článek se snaží o korekci zažitého pohledu na tuto oblast, který je úzce zaměřen na redukci emisí plynoucí z energeticky úsporných opatření, pomocí užití dat z hodnocení životního cyklu výrobku.
Článok sa zaoberá vplyvom tepelnotechnických vlastností okien najmä zasklení na potrebu tepla pri vykurovaní budov. Porovnanie tradičného dvojnásobného zasklenia s modernými nízkoemisnými izolačnými zaskleniami robí okno hlavným šetriacim prvkom na fasáde spomedzi stien, striech, podláh a transparentných častí.
Projektanti budov pod tlakem stále zpřísňujících požadavků norem i přání investorů navrhují obvodové konstrukce budov se stále většími tepelnými odpory. Současně se zlepšuje i těsnost těchto obvodových konstrukcí. Tato úsporná opatření výrazně snižují náklady na vytápění. Pokud ale není souběžně s nimi řešena otázka dostatečného větrání, mohou se projevit velmi negativně na zhoršení vnitřního klimatu obytných prostor, kondenzaci vlhkosti, vzniku plísní a dlouhodobě mohou vést i k poruchám staveb.