Problematika vztahů mezi malými a středními firmami a velkými společnostmi ve stavebnictví a otázka daňového zatížení byly předmětem diskusí u kulatého stolu, který se uskutečnil 19. února 2005 v Praze.
Ve třetím dílu seriálu hledá autor odpověď na otázku "proč má český spotřebitel stále nedůvěru ke stavbám na bázi dřeva?", když v průmyslově vyspělých státech s náročným spotřebitelem podíl dřeva jako stavebního materiálu stále roste. Jistě je to i tím, že si tyto státy uvědomují, že ekologie není jen o využívání obnovitelných zdrojů energie a snižování spotřeby energie na vytápění, ale i o snižování spotřeby energie na výrobu, transport a likvidaci staveb.
Příspěvek byl přednesen na odborné konferenci TZB-2004 v rámci doprovodného programu Aqua-therm Praha 2004 - Zemní plyn pro vytápění - správné řešení. Energetický průkaz a energetický štítek budovy umožňuje porovnávat jednotlivé budovy z hlediska kvality tepelných izolací a tím i předpokládaných nároků na energii potřebnou pro vytápění, ovšem za předpokladu, že jsou zpracovávány podle jednotných kritérií.
Nové trendy inteligentních systémů v elektroinstalaci budov, inteligentní modely nouzového osvětlení, simulace povodní a způsoby ochrany před vodním živlem, např. ochrana kanalizace, způsoby utěsnění sklepních okének a dveří nebo čerpání vody, soutěž Koupelna snů, využití fondů EU - to jsou jen některé akce doprovázející jubilejní ročník stavebních veletrhů v Brně.
Příspěvek byl přednesen na semináři, který pořádal Svaz podnikatelů v oboru technických zařízení ČR u příležitosti 11. ročníku mezinárodního odborného veletrhu Aqua-therm Praha 2004 - téma: Vliv energeticky úsporných opatření na vlastnosti staveb. Přednáška je věnována projektu LCC - optimalizaci výdajů za celou dobu životnosti. LCC umožňuje určit roční náklady budovy či inženýrského díla již v plánovací fázi, zajistí nejnižší roční náklady ve zvolené kvalitě nebo optimalizaci mezi náklady a kvalitou.
Tento článek evokuje nový přístup k zavádění inteligence v bytových domech a vybraných občanských budovách, který vychází ze stavu roku 2004 a vytváří podmínky pro hospodárné vynaložení investice. Účelem úvahy není řešit vlastní provedení a zapojení systému umožňujícího inteligenci budovy. Cílem je evokovat obecné požadavky na vytvoření podmínek při realizaci stavební konstrukce a technického zabezpečení budov s ohledem na životnost budovy a její funkčnost při rozvoji elektroniky a jí vybavených spotřebičů, optimálně vysoké spotřebě energie na provoz budovy a zabezpečení dalších potřebných funkcí budovy.
Existuje řada metod a mnoho využití pro energetické audity. Přestože tato oblast získala značnou pozornost, jsou stále oblasti, kde není problematika úplně dořešena. Snad nejvíce opomíjenou částí je hodnocení dopadů na životní prostředí. Tento článek se snaží o korekci zažitého pohledu na tuto oblast, který je úzce zaměřen na redukci emisí plynoucí z energeticky úsporných opatření, pomocí užití dat z hodnocení životního cyklu výrobku.
Článok sa zaoberá vplyvom tepelnotechnických vlastností okien najmä zasklení na potrebu tepla pri vykurovaní budov. Porovnanie tradičného dvojnásobného zasklenia s modernými nízkoemisnými izolačnými zaskleniami robí okno hlavným šetriacim prvkom na fasáde spomedzi stien, striech, podláh a transparentných častí.
Projektanti budov pod tlakem stále zpřísňujících požadavků norem i přání investorů navrhují obvodové konstrukce budov se stále většími tepelnými odpory. Současně se zlepšuje i těsnost těchto obvodových konstrukcí. Tato úsporná opatření výrazně snižují náklady na vytápění. Pokud ale není souběžně s nimi řešena otázka dostatečného větrání, mohou se projevit velmi negativně na zhoršení vnitřního klimatu obytných prostor, kondenzaci vlhkosti, vzniku plísní a dlouhodobě mohou vést i k poruchám staveb.
Josef Horný (nar. 1944), autorizovaný architekt v České republice a ve státě Viktorii v Austrálii. Patří mezi české architekty, kteří opustili socialistické Československo a dokázali se prosadit i v tvrdé konkurenci v zahraničí. Mnoho let žil v Austrálii, kde podle svých návrhů postavil řadu rodinných domů. Na univerzitě v Melbourne vyučoval stavební technologii a praxi. V 90. letech se vrátil a aktivně působí jako pedagog na ČVUT v Praze, projektant i jako hlasatel nových, originálních pohledů na výstavbu.
Parotěsná tepelná izolace DAPE s reflexními účinky se vyrábí ve dvou základních kategoriích. V první kategorii je izolace na bázi polyetylénové bublinkované fólie s natavenou leštěnou hliníkovou fólií. Do druhé kategorie patří izolace vyráběné na bázi polyetylénové pěny, na kterou je natavena leštěná hliníková fólie. Použití těchto izolací je vhodné do střešních konstrukcí a stěn dřevostaveb.
Seriál k aktuální problematice větrání energeticky úsporných domů je zaměřen na podporu při plánování a realizaci větracích systémů. Uvádí především praktické poznatky a náměty určené projektantům a ostatním odborníkům v oboru TZB. První díl je úvodní a popisuje způsoby větrání a zejména význam nuceného větrání.