O tom, že se dřevostavby plně vyrovnají "tradičním" zděným stavbám a v řadě parametrů je i předčí, se můžete přesvědčit na zajímavém semináři ve Volyni. Pro odborníky i budoucí investory ho pořádá Vyšší odborná škola Volyně.

Dnešní díl seriálu je věnován především popisu provedení jednotlivých tepelných izolací. Popsány jsou všechny druhy použitých izolací a systémů. Zvláštní pozornost je věnována provedení některých detailů, které autor považuje za důležité, ale které nejsou úplně obvyklé u ostatních domů.

Cílem zateplování stavby je především snížení tepelných ztrát a nákladů na vytápění. Při správném návrhu zateplení lze dosáhnout i optimálního mikroklimatu v letním období, ochrany obvodových konstrukcí a tím prodloužení jejich životnosti. Vytváří se tak nové podmínky pro užívání staveb a zajištění tepelného komfortu v zimním i letním období. V neposlední řadě je také cílem zlepšení životního prostředí.

Druhý díl seriálu popisujícího skutečně realizovaný energeticky úsporný rodinný dům je věnován přehledu hlavních použitých materiálů a konstrukcí. Dále je uveden souhrn tepelně technických vlastností jednotlivých konstrukcí a výpočet tepelných ztrát.

V seriálu několika článků autor uvádí své vlastní zkušenosti se stavbou energeticky úsporného rodinného domu. Všechny články budou zaměřeny především na praktické poznatky a ukázky skutečných řešení, která lze při stavbě použít. První díl popisuje obecně koncepci domu a prostorové rozmístění vnitřních místností.

Elektrický ohřev vody je dnes asi nejpoužívanějším způsobem ohřevu teplé užitkové vody. Je vhodný i pro použití v energeticky úsporných domech, zvláště pak samozřejmě v těch případech, kdy je použito elektrické vytápění.

Problematika vlhkosti stavebních konstrukcí a napadení plísněmi není rozhodně problém jen starých staveb, ale velmi často se objevuje i u moderních, dobře izolovaných, ale špatně větraných domů.

Autor na příkladu běžného rodinného domu shrnuje a zobecňuje nejdůležitější zásady návrhu a získané zkušenosti z realizovaných solárních soustav. Přidává i taková doporučení jako např. jak vybírat dodavatele nebo jak dlouhá by měla být záruční doba pro celou solární soustavu.

Pod označením "technická místnost" najdeme v projektové dokumentaci většinou prostor skrývající technické zázemí domu, tedy většinou kotel, zásobník teplé vody, případně vodárnu či technologii tepelného čerpadla. V domech vytápěných tuhými palivy na ni zpravidla přímo navazuje nezbytný sklad uhlí a dřeva. V moderních domech má technická místnost s plynovým či elektrickým kotlem poměrně skromné plošné nároky, alternativní způsoby vytápění však mají na tuto místnost specifické požadavky.

Podíl spotřeby energie na přípravu teplé vody u klasických domů činil kolem 15 % spotřeby tepla pro vytápění. S razatním snížením potřeby tepla pro vytápění u energeticky úsporných domů se tento podíl dostává až na 50 %. Úspory energie pro přípravu teplé vody tím dostávají zcela jinou prioritu a nelze jich dosáhnout jenom použitím solárních kolektorů.

Praktické zkušenosti s nově postavenými energeticky úspornými domy v Německu, které mají dokonale utěsněná okna a celou stavební konstrukci, ukazují na potíže při zaregulování běžných teplovodních soustav s otopnými tělesy s nízkými výkony. To má pak za následek nedotápění některých místností nebo jejich částí a výskyt plísní. Navíc si ještě uživatelé sami vyřazují z provozu instalované systémy řízeného podtlakového větrání ucpáváním okenních a podokenních štěrbin, aby odstranili pocit průvanu.

Přestože se pro vytápění energeticky úsporných a nízkoenergetických budov velmi často používá teplovzdušné vytápění pro jeho výhodné spojení s větráním, nelze ani u těchto budov zavrhovat správně navržené vytápění teplovodní.

Doc. Ing. Jan Tywoniak, CSc. (nar. 1957) ze Stavební fakulty ČVUT Praha je iniciátorem a předsedou nově vzniklé sekce Společnosti pro techniku prostředí. Sekce se jmenuje STAVEBNÍ TEPELNÁ TECHNIKA a měla by sloužit ke zlepšení spolupráce mezi dosud stále málo propojenými světy "architektů a stavařů" na jedné straně a "topenářů, vzduchařů, ..." na straně druhé.

Další díl seriálu poskytuje základní přehled zdrojů tepla pro nízkoenergetické domy a naznačuje pohled autora na další cestu vývoje jejich zásobování tepelnou energií.

Další částí domu s významným vlivem na jeho energetickou úspornost je střecha. Je pro energeticky úsporný dům vhodnější plochá, nebo šikmá střecha a jaké jsou požadavky na dobře provedenou střechu?

Aktivní využívání energie Slunce pomocí termických solárních kolektorů nebo fotovoltaických panelů je technika široce popsaná a průmyslově nabízená. Její pasivní využívání a ochrana proti nežádoucím tepelným ziskům v letním období je naopak pro řadu architeků a projektantů budov "země neznámá".

Jak uvedl profesor Santamouris při své přednášce na Semináři NAS Enerbuild v Praze, je v Řecku měrná spotřeba domů na vytápění vyšší nežli ve Švédsku a naopak Ve Švédsku je vyšší měrná spotřeba budov pro chlazení. Tento zdánlivý paradox je důsledkem dlouhodobého architektonického přizpůsobování budov místním klimatickým podmínkám.

V dalším pokračování seriálu jsou pro možnost vzájemného porovnání uvedeny přednosti dnes již tradičních stěnových konstrukcí od výrobců HELUZ cihlářský průmysl v.o.s.; Lias Vintířov, Lehký stavební materiál k.s.; VELOX - WERK s.r.o. a Wienerberger cihlářský průmysl, a.s.

Obor TZB, který se stále zřetelněji prosazuje jako samostatná technická disciplína, je opravdu těžké popsat a začlenit mezi ostatní technické disciplíny. Ostatně jako je tomu vlastně u většiny nově vzniklých a dynamicky se rozvíjejících technických odvětví. Těžko se začleňují do tradičních "šuplíků" třídění knihoven, protože jsou vždy průnikem několika disciplín, které spolu zdánlivě nesouvisí.

Obsahem dalšího dílu seriálu jsou otázky kolem volby materiálu stěnových konstrukcí energeticky úsporného domu z pohledu architekta.