Nejběžnější typy podlahových konstrukcí v našich domech. Díl 1: dřevěný trámový strop

Datum: 2.12.2015  |  Autor: Ing. Peter Šovčík, Ing. arch. Katarína Györeová, Fermacell GmbH

Investoři i architekti se v rámci ekologického myšlení vrátili k největším výhodám dřevěných stropů: malé plošné hmotnosti, jednoduché technologii výroby a možnosti zajistit dobrou tepelnou a akustickou izolaci. Nenáročnými úpravami lze navíc zajistit požární odolnost stropní konstrukce až do REI 120 minut!

Úvod

Dřevěné stropy mají na našem území silnou tradici. První trámové a fošnové stropní konstrukce můžeme najít už na stavbách z počátku 11. století a pak v každém dalším historickém období s různými obměnami systémů. Dřevěné stropy představovaly osvědčené řešení pro každý druh stavby, ať už se jednalo o reprezentační prostory nebo hospodářská stavení. Materiál pro jejich výrobu byl vždy snadno dostupný a velmi trvanlivý. Dřevěné stropy také plnily význam jakési „druhé střechy“ a dodávaly lidem pocit domova a bezpečí. Jejich výroba se učila v řemeslných dílnách od významných tuzemských i zahraničních mistrů nebo se dělila z otce na syna. Jejich vývoj se ale také na nějakou dobu zastavil z důvodu nedostatečného zájmu mezi stavařskou inteligencí, kdy se do popředí začaly tlačit ocelové a betonové konstrukce.

Ke znovuobjevení dřevěných stropů došlo po vzoru skandinávských a amerických států na konci 20. století. Investoři i architekti se v rámci nového úsporného a ekologického myšlení vrátili k jejich největším výhodám: malé plošné hmotnosti, jednoduché technologii výroby a možnosti zajistit dobrou tepelnou a akustickou izolaci. Nenáročnými úpravami lze navíc zajistit požární odolnost stropní konstrukce až do REI 120 minut! Dřevěné trámové stropy se nejčastěji dostávají do centra pozornosti realizačních firem při rekonstrukcích podlah ve starší zástavbě. A právě tam se velmi dobře uplatňují výhody suchých podlahových systémů fermacell.

Dřevěné stropy se dělí na dvě skupiny: stropy deskové a stropy nosníkové. Deskové (nebo také povalové) jsou tvořeny trámy, na sraz kladenými vedle sebe a spojenými klínky nebo skobami. Vytvoří tak spolupůsobící desku, která zatěžuje stěnu ve všech místech podepření. Nosníkové stropy se skládají z nosníků (lepený nosník, příhradový nosník, trám), které jsou vzájemně odsazeny a se shora zaklopeny záklopem. Nosníky zatěžují stěny lokálně v místě uložení do zdiva (kapsa). Oba typy obsahují ještě několik mutací jako například:

  • strop rámový (fošnový) – rám je tvořen z tenkých fošen, hlavních a kolmých. Kolmé fošny jsou vzpěrami.
  • strop kazetový – nad nosnými trámy je uložen příčný fošnový rošt
  • konstrukce spřažené – trámový strop s trny, zalitý vrstvou betonu, která ho ztuží, beton a dřevo tak staticky spolupůsobí.





Ve všech případech se jedná o sendvičové konstrukce, které se ještě doplňují dalšími materiály: izolanty, deskami, zásypy. Strop, ve kterém se prostřídají lehké (měkké) a těžké (tuhé) materiály, lépe pohltí zvukové vlny různých frekvencí než strop monolitický.

Názor experta

Ing. arch. Katarína Györeová, technický poradce Fermacell GmbH, o.s. Praha:

„Ve své praxi se často setkávám s případy, kdy realizační firma provede montážně velmi náročnou rekonstrukci trámového stropu s pomocí dřevěného roštu. Tento rošt je vyklínovaný, aby vyrovnal nerovnosti původního stropu, a zároveň dorovnává výškové rozdíly do čisté podlahy. Následně se zaklápí deskovým materiálem nebo prkny. Velký problém je zde ale v akustice, a to i po vyplnění vzniklé dutiny minerální vatou. Tímto řešením vznikne tzv. pódium, tedy lehká a dunivá konstrukce, která vrací zvuk do místnosti, případně ho ještě násobí – čemu se říká efekt bubnu. Dalším problémem je povrchová úprava desek s parafínovým povrchem nebo prken, které vysychají a ve spojích vržou. Investor se na nás pak obrací s prosbou o „rekonstrukci rekonstrukce“, co prakticky znamená demontáž právě provedeného roštu. My jim následně navrhneme systémové řešení, při kterém si zákazník může být jistý výsledkem.“

Nevhodné provedení rekonstrukce podlahy
Nevhodné provedení rekonstrukce podlahy

Nevhodné provedení rekonstrukce podlahy

Chci rekonstruovat původní podlahu. Jak začít?

Původní dokumentace již neexistuje

1. Nechte si udělat hloubkové sondy, abyste se dozvěděli, z jakých vrstev se váš strop skládá. Schválně nemluvíme pouze o podlahových vrstvách, ale i o trámech, jejich dutině a podhledu. Zajímá vás hlavně tloušťka a kvalita – obojí se může i v rámci jedné místnosti lišit, proto by sond mělo být několik. Výsledkem by mělo být zjištění, co lze ponechat – je suché a nepoškozené, a co je nutno vyměnit, případně úplně odstranit.

Zkontrolujte, jak je nosný trám založen v obvodové zdi. Místo založení (záhlaví) často trpí na vzlínání vlhkosti, může být porušeno nejenom hnilobou, ale i dřevokaznými houbami a hmyzem.

Provedení sond u prahu a u zdi místnostiProvedení sond u prahu a u zdi místnostiProvedení sond u prahu a u zdi místnosti

2. Podlahu by měl vidět také statik – ten určí, jestli jsou všechny složky stropu nosné a funkční (trámy i záklop), jakým způsobem jsou napojeny na ostatní konstrukce a jestli jsou dimenzovány pro nové zatížení. Statik také navrhne jak nedostatky napravit, jak případně konstrukci ztužit (např. pomocí I nosníků, které vynesou novou podlahu), jaký druh záklopu je nejvhodnější (tloušťka dřevotřískové desky dle rozteče trámů) a jaký je hmotnostní limit nové skladby.

Mokrý vs. suchý systém

Suché konstrukce mají u rekonstrukcí trámových stropů obecně přednost před cementovými potěry a potěry na bázi síranu vápenatého, jejichž vlhkost může poškodit stávající historické prvky. Například anhydridový potěr po nanesení tuhne 48 hod v uzavřeném prostoru, tedy vzdušná vlhkost stoupne tak vysoko, že ji okolní konstrukce a povrchy začnou přejímat. To způsobuje olupování maleb a omítek, bobtnání a praskání dřevěných prvků. Pak následuje proces schnutí, kde obecně platí – 1 cm anhydridu = 1 týden schnutí. Moderní cementové potěry schnou rychleji v porovnání se stejnou tloušťkou anhydridu, ale jejich konstrukční výška je větší, tedy k zlepšení vlhkostních podmínek nedochází.

Suchá skladba je pro trámový strop přirozenější. Vrstvy jsou na sebe kladeny plovoucím systémem, mají možnost pracovat každá samostatně a tak se eliminuje přenášení mechanických pohybů a také zvukových vln z jedné vrstvy do druhé.

Původní zásyp se nemusí za každou cenu odstranit!

3. Zásypy se už od dob renesance používaly v konstrukci k ochraně spalných částí stropu a k tlumení zvuku. Zásyp musel být vždy suchý a čistý – ideálně pražený. Pražením se odstranily zárodky plísní a rostlinné nebo živočišní příměsi. V historických stavbách proto můžeme najít hrubozrnný písek, vápenný rum nebo cihelnou a škvárovou suť. Výjimkou není ani říčné kamenivo, hlína nebo stavební odpad. Zásyp, nejčastěji ve výšce 80–100 mm, ležel buď nad trámy – což ale mohlo neúměrně zvyšovat skladbu, nebo se zásypy zapouštěly částečně až úplně mezi trámy.

Pokud je původní zásyp soudržný, nedrolí se, neobsahuje velké předměty, nebo naopak vzduchové bubliny a je suchý, je možno ho ve skladbě ponechat. Slouží jako cenné přitížení, které bychom po jeho odejmutí museli do podlahy vrátit, aby se dosáhly potřebné hodnoty kročejové neprůzvučnosti. Fermacell pro tento účel používá voštinový systém, který ve výšce 30 mm přináší přitížení 45 kg/m2 a ve výšce 60 mm až 90 kg/m2. Toto přitížení dokáže pohltit až 22 dB z kročejového hluku a pro dřevěný trámový strop je nezbytné i ze statického hlediska, kdy eliminuje průhyby konstrukce. Pozor, voštinový systém neslouží na vyrovnání podlahy. Voštinový plát bude kopírovat nerovnosti podlahy, překlene je a podlahu pouze rovnoměrně přitíží. Je ho možno přesypat pouze o 5 mm, co může u drobných nerovností postačovat, pro větší se používá lehký vyrovnávací podsyp. Kartonový plát voštiny má vlastní dno, nemusíte se tedy bát přesypání kameniva pod prkna.

Voštinový systém fermacellVoštinový systém fermacellVoštinový systém fermacell

Je dobré myslet dopředu

4. před plánovanou rekonstrukcí by si měl investor ujasnit základní věci:

  1. K čemu bude prostor sloužit? Budu mít v místnosti třímetrovou knihovnu nebo 1000litrové akvárium? – určí tak limitní hodnoty pro užitné zatížení.
  2. Bude v podlaze podlahová vpusť? Chci bezbariérovou sprchu? – pro běžné koupelny domácností se sprchovými vaničkami a vanami postačují sádrovláknité podlahové prvky. Podlahová vpusť však znamená, že na podlaze se může držet voda i trvaleji, a to bude vyžadovat cementovláknité podlahové prvky.
  3. Budu si přát velkoformátovou dlažbu nebo tenkovrstvé marmoleum? Vše je možné, pouze je potřeba s tím počítat už v návrhu skladby. Na podlahové prvky fermacell může přijít až 1200 mm dlouhá dlažba, pokud se na to skladba patřičně upraví. Tenkovrstvé podlahoviny budou vyžadovat speciální povrchové úpravy.
  4. Budu si přát teplovodní nebo elektrické podlahové vytápění?
  5. Ostatní požadavky jsou na projektantovi, který definuje míru nerovností podlahy, maximální výšku nové skladby, způsob vedení instalací, dilatační napojení na okolní konstrukce, požadavek na tepelnou a zvukovou izolaci a požární odolnost.
Příklad před/poPříklad před/poPříklad před/po

Nový trámový strop – volím skladbu podlahy

„Jsme ve fázi projektu a hledáme ideální řešení“. Slovo „Ideální“ by mělo reprezentovat: odzkoušené, spolehlivé, systémové, a samozřejmě s dobrým poměrem cena/výkon. Pozorně sledujte doporučení jednotlivých výrobců, protože kombinace různých výrobků a systémů s ohledem pouze na cenu se zde nevyplácí. Následná rekonstrukce podlahy, která vrže, praská nebo duní, je pak mnohem nákladnější.

Příklad skladby podlahy (srub)
Příklad skladby podlahy (srub)

A jak by měla taková skladba obecně vypadat? Z akustického hlediska se doporučuje vystřídat těžkou a lehkou (myšleno objemovou hmotnost) vrstvu, aby byly pohlceny všechny zvukové vlny procházející konstrukcí. Na trámovém stropě by se mělo začít vrstvou těžkou, která je položena přímo na záklopu, například podlahová voština nebo desky Silentio. Desky Silentio jsou sádrovláknité desky tloušťky 15 mm a na strop přinesou nezbytných 36 kg, které pohltí nežádoucí chvění od kročejového hluku. Na ní můžeme položit měkkou vrstvu v podobě desky s porézní nebo vláknitou strukturou, která je zvukové pohltivá. Jedná se zejména o minerální, fleecové nebo dřevovláknité izolace, tzv. kročejové izolace. Zde je nutno se poradit s odborníky o vhodné tloušťce a objemové hmotnosti těchto materiálů. Pozor, neplatí zde pravidlo, že čím měkčí a tlustší izolace tím lepší vlastnosti podlahy, naopak toto může podlahu poškodit. Na kročejovou izolaci by měla přijít už pouze roznášecí vrstva – v podobě pevné desky, která je zároveň ohybově měkká a neodráží zvuk zpátky do místnosti. Proto se používají sádrovláknité podlahové prvky – už z výroby slepené a sesponkované dvě desky 10 mm nebo 12,5 mm. Firma fermacell vytvořila také podlahové prvky, které mají už z výroby nakašírovanou izolaci tloušťky 10 nebo 20 mm. Toto řešení zjednodušuje montáž a šetří čas i náklady.

Firma Fermacell má dlouholeté zkušenosti s vývojem, výrobou, navrhováním a prováděním suchých podlah. Za 40 let své existence vytvořila kompletní systém pro suché podlahy včetně podsypů, podlahových prvků, hydroizolačního systému i sprchových setů. Celý vývoj materiálů a skladeb byl akusticky, požárně i staticky odzkoušený dle evropských norem, disponuje potřebnými certifikáty a evropskými technickými schváleními, bezpečnostními a technickými listy a množstvím návodů a doporučení. Na českém trhu se fermacell stal po 16 letech působení špičkou ve svém oboru. Pokud si sami nevíte rady s návrhem podlah, obraťte se na technické oddělení firmy Fermacell, kde Vám rádi poradí.

Na co si dát pozor při rekonstrukcích i novostavbách a co udělat pro spokojenost s výsledkem

Chyba č. 1 – nesoudržný podsyp

Příčiny: Pod podlahou se vytvoří propadlé místo, které při chůzi duní, prohýbá se a ničí podlahovou krytinu.

Řešení:
Druh nového podsypu volíme dle maximální výšky, do které ho budeme aplikovat. Pokud potřebujeme vyrovnat nerovnosti do 100 mm, doporučuje se vyrovnávací podsyp fermacell. Jedná se o minerální porobetonový granulát, který má frakci 0,2 až 4 mm a ostrohrannou strukturu. Aplikuje se v minimální výšce 10 mm, tak aby překryl každou nerovnost a instalaci a vytvořil tak celistvou soudržnou vrstvu. Jeho povrch se vyrovnává stahovacími latěmi do podlahářské roviny (2 mm / 2 m). Vyrovnávací podsyp nesesedá, nevytlačuje se do stran místnosti a lze ho použít i pro zatížení 5 kN/m2 (do výšky 60 mm). Tento podsyp poskytuje také tepelnou a zvukovou izolaci a protipožární ochranu. V případě, že jsou nerovnosti na podlaze větší než 100 mm, nebo máte podlahu samou trubku s komplikovaným křížením, doporučuje se rychlotuhnoucí podsyp fermacell. Jedná se o polystyrenový granulát s cementovým pojivem, který se aplikuje v minimální výšce 30 mm a v maximální až 2 m (s přestávkami po 0,5 m). Je ho možno použít i pouze lokálně, kdy vytvořením tzv. hrobečků zafixujete rozvody v podlaze.

Vyrovnávací podsyp fermacellVyrovnávací podsyp fermacellVyrovnávací podsyp fermacell
Chyba č. 2 – příliš měkká a vysoká kročejová izolace

Příčiny: Podlaha pruží, prohýbá se, izolace sesedá, ničí vrstvy nad sebou

Řešení:
Dodavatel podlahových desek a prvků musí určit, jaký typ izolantu a v jaké tloušťce je pro danou podlahu vhodný. Záleží zde na zatížení podlahy (oblasti použití) a nášlapné vrstvě (velký formát podlahy bude vyžadovat tuhou skladbu, která nepruží). Firma Fermacell obecně doporučuje minerální izolaci minimální objemové hmotnosti 120 kg/m3 v maximální tloušťce 20 mm a dřevovláknitou izolaci s objemovou hmotností od 160 kg/m3 do tloušťky 60 mm. Další možnosti závisí od konkrétního zadání. Polystyren není vhodným kročejovým izolantem pro podlahy, slouží spíše jako výplňový a tepelně izolační materiál a to opět v daných tuhostech a tloušťkách (dle tabulek firmy fermacell).

Chyba č. 3 – chybějící okrajový izolační pásek

Příčiny: Sebelepší skladba podlahy je v tomto případě zbytečná, protože hluk a vibrace se budou šířit obvodovými konstrukcemi, sloupem nebo instalacemi přímo do spodní místnosti, tedy akusticky tato skladba nebude fungovat.

Řešení:
Okrajový izolační pásek musí oddilatovat všechny nové vrstvy podlahy, od záklopu až po nášlapnou vrstvu. Přečnívající okraj pásky se odstraní až po pokládce podlahovin. V případě rekonstrukce se zachováním stávajícího podsypu se okrajový pásek vkládá mezi pevné deskové materiály a zeď. Pevnými materiály se myslí podlahové prvky a desky polystyrenu, ostatní vrstvy jako kročejová izolace a podsypy není nutné od stávající zdi pružně oddělit. Tato aplikace občas není ani proveditelná vzhledem k hrubosti a členitosti povrchu zdi. Okrajový pásek musí být z pružného materiálu, v minimální tloušťce 10 mm a jednotlivé vrstvy podlahy k němu doléhají volně.

 

Hodnotit:  

Datum: 2.12.2015
Autor: Ing. Peter Šovčík, Ing. arch. Katarína Györeová, Fermacell GmbH



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcích 


 
 
 

Aktuální články na ESTAV.czČeské vánoční trendyNové vedení Středočeského kraje zrušilo výstavbu rozhledny u ZdicOriginální svítidla a opojné světlo Ingo Maurera