Tento příspěvek je věnován požární odolnosti vícepodlažních budov s lehkým dřevěným skeletem. Výpočetní postupy udávané Eurokódem jsou aplikovatelné pouze zjednodušeně a na omezené množství stavebních prvků. Pro vědeckou činnost v této oblasti jsou nepostradatelné požární experimenty a jejich následné vyhodnocení pomocí numerických a analytických modelů.

Je zřejmé, že ve stavebnictví jsou stále obrovské rezervy při stavbě jakýchkoli domů. To otevírá značné možnosti pro oblast výstavby pasivních domů. Pokud by se totiž výstavba pasivních domů opravdu zodpovědně zoptimalizovala a zjednodušila, mohla by být dokonce výrazně levnější než klasická výstavba, a pak by již snad plošnému prosazení pasivních domů nemohlo nic zabránit

Rozvoj dřevostaveb v České republice vychází mimo jiné z požadavku realizovat co nejvíce nízkoenergetické stavby. Stále ale existuje široká veřejnost, která se dřevostaveb obává hlavně ve vztahu k požáru. Při požáru, na rozdíl od oceli, dřevo neztrácí svou pevnost a tuhost. Zbytkový profil si ve většině případů zachovává své vlastnosti a je dále schopen přenášet zatížení.

Poruchy dřeva zabudovaného ve stavbách zpravidla začínají jako drobná poškození, která rostou úměrně s naší nevšímavostí. Brzké odhalení a zákrok v pravou chvíli vyřeší problém na dlouhou dobu a za přijatelnou cenu. V případě, že závady zůstávají bez povšimnutí, prudce stoupá nebezpečí znehodnocení interiérových částí budov nebo dokonce narušení statiky nosných konstrukcí, čímž se rapidně zvedá cena záchranných prací.

Nové znění směrnice (1) mimo jiné požaduje další výrazné snižování energetické náročnosti budov – k roku 2020 postupně až na úroveň téměř nulových domů. Takové budovy se zřejmě neobejdou bez vysoce efektivních větracích systémů, jejichž správná funkce je podmíněna vynikající vzduchotěsností obálky. Zajištění podmínek pro postupné zlepšování úrovně vzduchotěsnosti v běžné stavební praxi chápou příslušní odborníci z celé Evropy jako společnou výzvu a úkol.

V současné době se připravuje změna požadavkové tepelnětechnické normy ČSN 73 0540-2 [2]. Budeme se věnovat části kapitoly 7 zabývající se průvzdušností obálky budovy a těsnosti spár, kde se zřejmě dle dosavadního průběhu tvorby revize normy, provedou na rozdíl od jiných kapitol změny pouze "kosmetické". Domníváme se, že hodnota intenzity výměny vzduchu n₅₀ pro objekty s přirozeným větráním by se měla nejenom z doporučení změnit na požadavek, ale také snížit nejméně na v zahraničí obvyklou hodnotu n_50,N ≤ 3,0 h^-1.

Na Ústav pozemního stavitelství VUT v Brně se neustále obrací jak laická, tak odborná veřejnost s žádostmi o rady v oblasti likvidací biotických škůdců ve stavebních objektech. S ohledem na tuto skutečnost bylo rozhodnuto, že se na fakultě stavební VUT v Brně budeme podrobně daným problémem zabývat společně s Mikrobiologickým ústavem.

Současnost charakterizují aktuální témata spojená s ubývajícími zásobami surovinových a energetických zdrojů, s globálními klimatickými změnami a s nadměrným znečišťováním půd, vody a ovzduší. Tyto procesy významně ovlivňují produkty stavební výroby. Je známo, že výstavba a vlastní provoz budov patří mezi hlavní spotřebitele materiálových a energetických zdrojů a významné znečišťovatele životního prostředí, a to nejen v období realizace, ale v průběhu všech fází jejich existence. Podívejme se na některé přírodní materiály.

V posledních letech se čím dál více stavebních firem začíná zabývat projekcí a následnou výstavbou dřevostaveb, a to i vícepodlažních. Již při návrhu dělicích konstrukcí se však nesmí zapomínat na požadavky normy ČSN 73 0532 týkající se vzduchové a kročejové neprůzvučnosti. Problém spočívá v tom, že se v praxi užívají pouze metody sloužící ke zjištění hodnot vážené neprůzvučnosti konstrukcí na silikátové bázi, zatímco u konstrukcí na dřevěné bázi použití těchto metod selhává. V tomto příspěvku je uveden možný výpočtový postup.

Využití dřeva v oblasti stavebnictví je velmi aktuálním tématem, zejména s ohledem na možnost realizace často diskutované nízkoenergetické či pasivní výstavby. Význam při využití stoupá také s ohledem na charakter dřeva jako poměrně bezproblémově dostupného obnovitelného a lehce recyklovatelného stavebního materiálu.Podívejme se na některé možnosti. Článek vznikl za podpory VVZ MSM 0021630511 Progresivní stavební materiály s využitím druhotných surovin a jejich vliv na životnost konstrukcí.

Jedním z hlavních ukazatelů kvality pasivní dřevostavby je zajištění kvalitního zdravého vnitřního prostředí. Velký důraz je kladen na výběr nejvhodnějších materiálů a to nejen pro samotnou konstrukci stavby, ale i pro jednotlivé komponenty. Dřevo, jako ekologický stavební materiál, je velmi vhodné pro výstavbu pasivních domů. Podívejte se na několik příkladů a možností kvality pasivního domu.

Praktické poznatky získané při průzkumech krovových konstrukcí v podstatě potvrdily a doplnily obecné údaje uváděné v literatuře. Poškození dřevokaznými houbami, zjištěná na jednotlivých prvcích krovových konstrukcí vždy souvisela s nějakou poruchou, vadou nebo špatným technologickým řešením.

Nedílným posouzením nových, ale i stávajících konstrukcí je ověření jejich odolnosti za mimořádných situací. Jednou z častých mimořádných situací je požár. Požaduje-li se stanovení požární odolnosti z hlediska stavební mechaniky, musí být konstrukce navrženy a provedeny takovým způsobem, aby si zachovaly svou nosnou funkci během příslušného požárního namáhání.

Jednoduché, přírodní nátěry k ochraně konstrukčního dřeva před ohněm a požáry byly užívány již ve starověku. Jejich stopy nacházíme na povrchu některých historických konstrukcí (Drdácký et al. 2005). Rozvoj chemického průmyslu v 19. a 20. století umožnil vývoj a pozdější intenzivní aplikaci nových retardérů hoření na dřevěné prvky běžných stavebních konstrukcí.