Vekra stavební, divize Nicewood otevřela pro veřejnost nový vzorový rodinný dům. Dřevostavba s obytným podkrovím stojí v obci Šestajovice na severovýchodním okraji Prahy. Pro zájemce má otevřeno denně.
Rozvoj dřevostaveb v České republice vychází mimo jiné z požadavku realizovat co nejvíce nízkoenergetické stavby. Stále ale existuje hodně lidí, kteří se dřevostaveb bojí hlavně z důvodu jejich mylné představy o jejich chování za požáru. Pravda ale je, že při požáru, např. na rozdíl od oceli, dřevo neztrácí svou tuhost a únosnost a zbytkové průřezy dřevěných prvků jsou schopny dále přenášet zatížení.
Budova, která byla slavnostně otevřena 19. září 2012, patří k nejmodernějším nízkoenergetickým pasivním stavbám v zemi. Zároveň je centrum první unikátní výukovou a názornou pomůckou, která bude sloužit studentům Fakulty stavební VŠB-TU Ostrava. Projekt vznikl ve spolupráci Moravskoslezského dřevařského klastru (MSDK) s VŠB-TU Ostrava.
Chování dřeva za požáru je velmi dobře předvídatelný jev. Pomocí zjednodušených výpočetním metod lze stanovit nosnou a dělicí funkci konstrukcí. U tyčových nosných prvků se jedná o parametr R (únosnost a stabilita), u plošných – svislých nebo vodorovných konstrukcí jde o mezní kritéria R, E, I (nosnost, celistvost, izolace). V mnoha případech je velmi obtížné a dle Eurokódu 5 (1–2) téměř nemožné stanovit čas počátku zuhelnatění dřevěného prvku pod protipožární ochranou a čas porušení protipožární ochrany.
V současné době není jednoduché najít optimální variantu energie používané k vytápění, která by byla vhodná pro všechny typy rodinných domků. Ekonomické vyhodnocení základních variant, které se nabízí, by mělo být pro volbu způsobu vytápění u konkrétního rodinného domu dostačující. Uvedený článek uvádí příklad výběru vhodné varianty vytápění a ohřevu teplé užitkové vody vybraného rodinného domu formou porovnání technických, ekonomických a zeměpisných možností z devíti základních a běžně používaných variant v České republice.
Novodobé konstrukční systémy pro nízkoenergetickou výstavbu, v pasivním a nulovém standardu nebo energeticky autonomní budovy, jakož i zvýšená popularita konstrukcí z masivního dřeva znamenají zásahy do samotné konstrukce, její statiky, stavební fyziky, ale i protipožárních vlastností. Některé prototypové konstrukční řešení nejsou ověřená, ať už zkouškám, hodnověrnou výpočetní analýzou nebo ověřením při dlouhodobém užívání stavby.
Ratingové hodnocení LEED dosud jednoznačně zvýhodňovalo certifikaci FSC (Forest Stewardship Council) nad ostatními, řekněme konkurenčními typy, národních a mezinárodních ceritifikací dřevní hmoty. Kritici FSC poukazují například na to, že v zásadě neexistuje jasně identifikovaný důvod pro vznik nějakého hodnotícího standardu.
Ve středu 16. května 2012 proběhla v certifikované zkušebně v Batizovcích požární zkouška, která měla názorně demonstrovat odolnost dřevostaveb před požárem. Ve zkoušeném domku byla část stěnových konstrukcí ze systémů FERMACELL a zkouška byla součástí dlouhodobého úsilí změnit normu, která je v současné době platná na Slovensku.
Dřevěné vazníky jsou hojně navrhovány na zastřešení rodinných domů i průmyslových a prodejních objektů. Předností technologie využívající ke spojování jednotlivých dřevěných prvků styčníkovou desku s prolisovanými trny je vysoká pevnost a tuhost připojení, která dovoluje bezpečný návrh těchto subtilních konstrukcí na zajímavá rozpětí. Vazníky jsou navrhovány ve specializovaných programech jako rovinné konstrukce zatížené výhradně ve své rovině. Vodorovné zatížení, které působí kolmo na rovinu vazníků, musí být přeneseno systémem ztužidel do podpor.
Období Velikonoc tradičně připomíná také seminář Dřevostavby ve Volyni. Již 16 let se tady každý rok scházejí nejrůznější nadšenci, aby představili nestárnoucí stavební materiál. Seminář je určen projekčním, investorským a realizačním firmám, které se zabývají problematikou dřevostaveb, řídícím pracovníkům resortu stavebnictví a dřevozpracujícího průmyslu, pedagogům odborných škol, studentům a široké odborné veřejnosti.
V případech kompozitních dřevobetonových konstrukcí je nutné provádět požární zkoušky a snažit se z nich získat co nejvíce poznatků, které by umožnily sestavit příslušné výpočetní modely. Tento příspěvek je zaměřen na popis problematiky kompozitních dřevobetonových konstrukcí a přehled nových poznatků o jejich chování za požáru.
Využívání lepených dřevěných prvků se dostává do popředí zájmů u projektantů navrhujících dřevěné konstrukce, a to hned z několika aspektů. Kromě estetického hlediska lepených nosných prvků lze zmínit především dobré parametry únosnosti při relativně nízké objemové hmotnosti, dále možnost provádět atypické tvary konstrukcí a v neposlední řadě hledisko vyšší objemové stálosti prvků v porovnání s rostlým dřevem. Pro splnění všech těchto zmíněných aspektů je důležitá samotná výroba těchto lepených prvků, při které se kontroluje splnění technických požadavků dané výrobcem lepidla...
Nadměrná vlhkost může u objektů dřevěných lidových staveb negativně působit na veškeré dřevěné konstrukce, kterými jsou tyto objekty tvořeny. To proto, že pokud některý z dřevěných prvků vykazuje nadměrnou vlhkost, hrozí u něj riziko napadení biologickými dřevokaznými škůdci (dřevokazné houby, dřevokazný hmyz, hniloba a plísně).
Energeticky nulové domy jsou v souvislosti s novou evropskou směrnicí vnímány částí odborníků jako šance a jinými odborníky jako hrozba a nemravnost. Ne všichni ovšem vědí, co si pod takovým označením představit. Příspěvek komentuje odraz nové směrnice v návrhu revize základní tepelně technické normy.
V rámci grantového projektu Dřevěné vícepodlažní budovy byla v laboratořích Akademie věd a Tazus v Praze provedena m.j. řada zkoušek styčníků s ocelovými deskami, které potvrdily teoretické předpoklady a výpočty a prokázaly jejich spolehlivost a funkční i ekonomickou výhodnost pro využití v praxi. Zde několik výsledků z experimentálních zkoušek.
Srovnávání znalostí v oboru dřevěných budov mezi ČR a zahraničím vychází zvláště z autorových mnoha zahraničních návštěv realizovaných staveb, podniků a univerzit, ze znalosti rozsahu a úrovně zvláště americké a německé odborné literatury a účasti na řadě zahraničních konferencí, včetně posledního Světového kongresu dřevěného inženýrství WCTE, konaného v červnu 2010 v Itálii.