Recenzovaný Příspěvek prezentuje sanační metody dřevěných konstrukcí využívající tepelnou energii, konkrétně horkovzdušnou sterilizaci dřeva a mikrovlnné technologie. Oblast biotických škůdců zahrnuje dřevokazný hmyz a dřevokazné houby se zvláštním přihlédnutím k dřevomorce domácí (Serpula lacrymans).

Recenzovaný Příspěvek prezentuje metodický postup a výsledky z akustické detekce aktivity larev dřevokazného hmyzu v objektech areálu Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Pro monitorování aktivity byl použit systém Acoustic Pack.

Recenzovaný Článek se zabývá laboratorním zkoušením tepelného odporu zkušebního vzorku roubené stěny z červeného cedru. Součástí bylo ověření tepelné vodivosti vzorků z desek ze tří vrstev trámů ve zkušební stěně. Protože neexistují žádné jiné poznatky o vlhkostních vlastnostech tohoto druhu dřeva, zjišťovala se také sorpční hmotnostní vlhkost materiálu.

Recenzovaný Článek pojednává o využití tropických dřevin v exteriérových aplikacích. Stručně se zmiňuje o problémech spojených s jejich těžbou, dopravou a průmyslovým zpracováním na hotový výrobek. Rozsáhlejší část je věnována vlivům povětrnosti a možnostem ochrany povrchů před fotodegradací.

Recenzovaný Článek popisuje jeden z nejdůležitějších faktorů omezující životnost dřevostaveb – vlhkost. Ukazuje, jaké jsou nejčastější příčiny a důsledky zvýšené vlhkosti v konstrukci dřevostaveb a jakými způsoby lze tuto vlhkost detekovat a měřit.

V odborném prostředí specialistů na problematiku vzduchotěsnosti se hovoří o OSB jako o jakémsi difuzním retardéru – parobrzdě, která nikdy nezaručí nepropustnost vodních par ve vzduchu. Takto na OSB desky nahlížím i v této práci a dalšími pokusy zkouším vlastnosti různě upravených desek, na závěr nabízím komparaci těchto výsledků.

Článek prezentuje technologický postup a možnosti úpravy povrchů různých materiálů prostřednictvím pevných částeček suchého ledu CO₂. Čistící médium je v trysce zařízení urychlováno proudem stlačeného vzduchu rychlostí větší než rychlost zvuku.

Z množství realizovaných dřevostaveb a pozitivních zkušeností s jejich užíváním je zřejmé, že dřevo a materiály na bázi dřeva patří k efektivním konstrukčním materiálům pro střešní, stropní a stěnové konstrukce rodinných a bytových domů a dalších typů občanských staveb.

Článek představuje shrnutí základních informací relevantních pro navrhování konstrukcí dřevostaveb z hlediska vzduchové neprůzvučnosti. Důraz je kladen nejen na masivní a skeletové systémy dřevostaveb, ale i na specifika akustického chování dřevěných stropních konstrukcí s násypy.

Příspěvek se zabývá vzduchovou neprůzvučností stavebních prvků na bázi dřeva (příček, stropů, nosných konstrukcí aj.). Je provedeno srovnání jejich akustických vlastností s tradičními jednoduchými zděnými konstrukcemi. Stavební prvky na bázi dřeva mají zpravidla vícenásobný charakter, jejich neprůzvučnost je proto ovlivněna řadou akustických jevů.

Dřevo samotné, i velká část materiálů na bázi dřeva, jsou materiály s relativně vysokou propustností pro vodní páry. Jako ochranu dřevěných konstrukcí používáme různé prostředky založené na odlišných principiálních základech. Tato ochrana však zvyšuje nepropustnost dřevěných konstrukcí pro vodní páry, což může ovlivnit vlhkostní bilanci jednotlivých obvodových konstrukcí.

Při posuzování spalinových cest v dřevostavbách nebo v budovách s dřevěnými stropy je nutné věnovat pozornost nejen vlastnímu provedení komína ať keramického nebo kovového, ale také kouřovodům a vlastním tepelným zdrojům, které mohou být také příčinou požáru v budově.