Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Vlastnosti dřevostaveb
Archiv článků od 26.5.2010 do 18.7.2011

zadejte vlastní článek

zpět na aktuální články

18.7.2011
doc. Ing. Vladimír Bílek, CSc., předseda Odborných společností pro dřevostavby při ČKAIT a ČSSI

Srovnávání znalostí v oboru dřevěných budov mezi ČR a zahraničím vychází zvláště z autorových mnoha zahraničních návštěv realizovaných staveb, podniků a univerzit, ze znalosti rozsahu a úrovně zvláště americké a německé odborné literatury a účasti na řadě zahraničních konferencí, včetně posledního Světového kongresu dřevěného inženýrství WCTE, konaného v červnu 2010 v Itálii.

4.7.2011
Ing. Magdaléna Dufková, České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební

Tento příspěvek je věnován požární odolnosti vícepodlažních budov s lehkým dřevěným skeletem. Výpočetní postupy udávané Eurokódem jsou aplikovatelné pouze zjednodušeně a na omezené množství stavebních prvků. Pro vědeckou činnost v této oblasti jsou nepostradatelné požární experimenty a jejich následné vyhodnocení pomocí numerických a analytických modelů.

Požární odolnost TWO BY FOUR
17.6.2011
Ing. Martin Růžička, PENATUS s.r.o.

V rámci projektu Vybrané vlastnosti přírodních a dalších stavebních materiálů, stavebních prvků a budov, který probíhá na ČVUT, jsme měli možnost ověřit požární odolnost celkem čtyř skladeb obvodových stěn dřevostavby v rámci Two By Four, a to v rámci dvou zkušebních vzorků. Argument, že dřevo hoří a proto je potřeba na moderní dřevostavby pohlížet jako na konstrukce z hlediska požáru nebezpečné, už neplatí.

28.3.2011
Jiří Svoboda

Je zřejmé, že ve stavebnictví jsou stále obrovské rezervy při stavbě jakýchkoli domů. To otevírá značné možnosti pro oblast výstavby pasivních domů. Pokud by se totiž výstavba pasivních domů opravdu zodpovědně zoptimalizovala a zjednodušila, mohla by být dokonce výrazně levnější než klasická výstavba, a pak by již snad plošnému prosazení pasivních domů nemohlo nic zabránit

28.2.2011
Ing. Magdaléna Dufková, ČVUT Praha, fakulta stavební, katedra ocelových a dřevěných konstrukcí

Rozvoj dřevostaveb v České republice vychází mimo jiné z požadavku realizovat co nejvíce nízkoenergetické stavby. Stále ale existuje široká veřejnost, která se dřevostaveb obává hlavně ve vztahu k požáru. Při požáru, na rozdíl od oceli, dřevo neztrácí svou pevnost a tuhost. Zbytkový profil si ve většině případů zachovává své vlastnosti a je dále schopen přenášet zatížení.

28.12.2010

Klimatické změny, které se ve světě projevují abnormálními srážkami a následně ničivými povodněmi se zaplavováním celých rozsáhlých oblastí, dopadají svými důsledky na celou společnost. Škody, jako bezprostřední dopad povodní, negativně působí na ekonomiku jednotlivých zemí, ale hlavně na psychiku postižených obyvatel v povodí řek, potoků, ale i mimo ně.

20.12.2010
Ing. Mária Kotlínová, Ing. Michal Kloiber, PhD., Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně

Poruchy dřeva zabudovaného ve stavbách zpravidla začínají jako drobná poškození, která rostou úměrně s naší nevšímavostí. Brzké odhalení a zákrok v pravou chvíli vyřeší problém na dlouhou dobu a za přijatelnou cenu. V případě, že závady zůstávají bez povšimnutí, prudce stoupá nebezpečí znehodnocení interiérových částí budov nebo dokonce narušení statiky nosných konstrukcí, čímž se rapidně zvedá cena záchranných prací.

13.12.2010
Ing. Jiří Novák, Ph.D., Mgr. Stanislav Paleček

Nové znění směrnice (1) mimo jiné požaduje další výrazné snižování energetické náročnosti budov – k roku 2020 postupně až na úroveň téměř nulových domů. Takové budovy se zřejmě neobejdou bez vysoce efektivních větracích systémů, jejichž správná funkce je podmíněna vynikající vzduchotěsností obálky. Zajištění podmínek pro postupné zlepšování úrovně vzduchotěsnosti v běžné stavební praxi chápou příslušní odborníci z celé Evropy jako společnou výzvu a úkol.

6.12.2010
Ing. Viktor Zwiener, Ph.D., DEKPROJEKT s.r.o.

V současné době se připravuje změna požadavkové tepelnětechnické normy ČSN 73 0540-2 [2]. Budeme se věnovat části kapitoly 7 zabývající se průvzdušností obálky budovy a těsnosti spár, kde se zřejmě dle dosavadního průběhu tvorby revize normy, provedou na rozdíl od jiných kapitol změny pouze "kosmetické". Domníváme se, že hodnota intenzity výměny vzduchu n50 pro objekty s přirozeným větráním by se měla nejenom z doporučení změnit na požadavek, ale také snížit nejméně na v zahraničí obvyklou hodnotu n50,N ≤ 3,0 h-1.

1.11.2010
doc. ing. Miloslav Novotný, PhD., ing. Karel Šuhajda, PhD., VUT v Brně , Fakulta stavební, Ústav pozemního stavitelství

Na Ústav pozemního stavitelství VUT v Brně se neustále obrací jak laická, tak odborná veřejnost s žádostmi o rady v oblasti likvidací biotických škůdců ve stavebních objektech. S ohledem na tuto skutečnost bylo rozhodnuto, že se na fakultě stavební VUT v Brně budeme podrobně daným problémem zabývat společně s Mikrobiologickým ústavem.

24.9.2010
Vlastimil Růžička

Veletrh For Arch 2010 nabídl ve středu a ve čtvrtek další zajímavý odborný doprovodný program. Navštívili jsme semináře Využití solární technologie pro bytové domy a Dřevěné stavění.

20.9.2010
doc. Ing. Josef Chybík, CSc.

Současnost charakterizují aktuální témata spojená s ubývajícími zásobami surovinových a energetických zdrojů, s globálními klimatickými změnami a s nadměrným znečišťováním půd, vody a ovzduší. Tyto procesy významně ovlivňují produkty stavební výroby. Je známo, že výstavba a vlastní provoz budov patří mezi hlavní spotřebitele materiálových a energetických zdrojů a významné znečišťovatele životního prostředí, a to nejen v období realizace, ale v průběhu všech fází jejich existence. Podívejme se na některé přírodní materiály.

13.9.2010
Ing. Jaroslav Vychytil, ČVUT v Praze, Fakulta stavební, katedra konstrukcí pozemních staveb

V posledních letech se čím dál více stavebních firem začíná zabývat projekcí a následnou výstavbou dřevostaveb, a to i vícepodlažních. Již při návrhu dělicích konstrukcí se však nesmí zapomínat na požadavky normy ČSN 73 0532 týkající se vzduchové a kročejové neprůzvučnosti. Problém spočívá v tom, že se v praxi užívají pouze metody sloužící ke zjištění hodnot vážené neprůzvučnosti konstrukcí na silikátové bázi, zatímco u konstrukcí na dřevěné bázi použití těchto metod selhává. V tomto příspěvku je uveden možný výpočtový postup.

6.9.2010
Ing. Jiří Skřipský, DiS., Ing. Viktor Zwiener, Ph.D.

Na diagnostickém pracovišti Atelieru DEK jsme za poslední čtyři roky provedli měření těsnosti Blower-Door test na více než 150 objektech. Sledovali jsme souvislosti mezi naměřenou hodnotou intenzity výměny vzduchu (n50) stanovenou metodou Blower-Door test a konstrukčními aspekty. Cílem bylo zhodnotit potenciál jednotlivých konstrukčních principů pro dosažení požadované vzduchotěsnosti. Dále bylo naším záměrem určit u jednotlivých konstrukčních principů charakteristické netěsnosti, které se u nich často opakují. V příspěvku uvádíme závěry naší analýzy.

30.8.2010
Ing. Zuzana Fišarová, Ing. Karel Šuhajda, Ph.D., Ing. David Bečkovský, Ing. Radim Kolář, VUT v Brně, Fakulta stavební, Ústav pozemního stavitelství

Využití dřeva v oblasti stavebnictví je velmi aktuálním tématem, zejména s ohledem na možnost realizace často diskutované nízkoenergetické či pasivní výstavby. Význam při využití stoupá také s ohledem na charakter dřeva jako poměrně bezproblémově dostupného obnovitelného a lehce recyklovatelného stavebního materiálu.Podívejme se na některé možnosti. Článek vznikl za podpory VVZ MSM 0021630511 Progresivní stavební materiály s využitím druhotných surovin a jejich vliv na životnost konstrukcí.

16.8.2010
doc. Ing. arch. Hana Urbášková, Ph.D, FA VUT v Brně

Jedním z hlavních ukazatelů kvality pasivní dřevostavby je zajištění kvalitního zdravého vnitřního prostředí. Velký důraz je kladen na výběr nejvhodnějších materiálů a to nejen pro samotnou konstrukci stavby, ale i pro jednotlivé komponenty. Dřevo, jako ekologický stavební materiál, je velmi vhodné pro výstavbu pasivních domů. Podívejte se na několik příkladů a možností kvality pasivního domu.

9.8.2010
Ing. Jiří Frankl, PhD, Ústav teoretické a aplikované mechaniky, v.v.i., Akademie věd České republiky

Praktické poznatky získané při průzkumech krovových konstrukcí v podstatě potvrdily a doplnily obecné údaje uváděné v literatuře. Poškození dřevokaznými houbami, zjištěná na jednotlivých prvcích krovových konstrukcí vždy souvisela s nějakou poruchou, vadou nebo špatným technologickým řešením.

26.7.2010
Ing. Pavel Hejduk, Ing. Anna Kuklíková, Ph.D.

Nedílným posouzením nových, ale i stávajících konstrukcí je ověření jejich odolnosti za mimořádných situací. Jednou z častých mimořádných situací je požár. Požaduje-li se stanovení požární odolnosti z hlediska stavební mechaniky, musí být konstrukce navrženy a provedeny takovým způsobem, aby si zachovaly svou nosnou funkci během příslušného požárního namáhání.

19.7.2010
Michal Kloiber, Jiří Frankl, Miloš Drdácký, Jan Tippner, Irena Kučerová, Jan Bryscejn, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně

Jednoduché, přírodní nátěry k ochraně konstrukčního dřeva před ohněm a požáry byly užívány již ve starověku. Jejich stopy nacházíme na povrchu některých historických konstrukcí (Drdácký et al. 2005). Rozvoj chemického průmyslu v 19. a 20. století umožnil vývoj a pozdější intenzivní aplikaci nových retardérů hoření na dřevěné prvky běžných stavebních konstrukcí.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama