Recenzovaný Ve zjednodušených inženýrských výpočtech se uvažují vlhkostní vlastnosti dřeva konstantní, v reálných podmínkách jsou však vlhkostně závislé. Tento příspěvek se zabývá dlouhodobým měřením nasákavosti při různých počátečních a okrajových podmínkách pro formulaci součinitele transportu kapalné vody ve dřevě pro pokročilé počítačové modelování. Byl navržen postup měření pro eliminování vlivu navlhavosti při měření kapilární nasákavosti částečným ponořením.

Recenzovaný Diagnostika je pro posuzování stavebních konstrukcí naprosto nezbytná. Stejně jako se vyvíjejí konstrukce, modernizuje se i diagnostika. V příspěvku jsou představeny základní skupiny současných diagnostických metod používané pro diagnostiku dřevěných prvků zabudovaných do konstrukce. Jsou rozděleny podle kritérií invazivnosti, přičemž u každé skupiny jsou dále vyjmenovány metody, které dané skupině náleží.

Recenzovaný Stanovení příspěvku k požární odolnosti dřevěných konstrukcí pomocí zkušební normy ČSN EN 13381-7 je pro širší využití dřevěných konstrukcí společně s novou zkušební normou velkým přínosem. Na základě provedené zkoušky lze daleko přesněji stanovit a rozlišit časy počátku zuhelnatění dřevěného prvku pod ochranným pláštěm proti požáru (t_ch) a porušení pláště ochrany proti požáru (t_f) a stanovit změnu rychlosti zuhelnatění pod ochranou v časech t_ch až t_f .

Recenzovaný Ochrana a zesilování dřevěných konstrukcí je v současnosti stále více aktuální. Dřevo, které je na ně použito, je konstrukční materiál, jehož mechanické vlastnosti formuje příroda, a protože je též organickým materiálem, podléhá různým procesům degradace. Jedním z možných způsobů zajištění ochrany dřeva proti degradaci je nanesení planárních částic oxidu titaničitého TiO₂ na jeho povrch, jak je popsáno v dalším textu. V případě potřeby zvýšení únosnosti dřevěných prvků je potom jednou z možností jejich zesílení aplikací vrstvy vysoké pevnosti obsahující uhlíková vlákna. Tomuto postupu je věnována druhá část článku s podrobným popisem, jak toto zesílení provádět a navrhovat.

Recenzovaný Článek se zabývá možnostmi povrchové úpravy dřeva a ochranou dřeva v exteriéru s použitím nátěrových hmot a impregnačních látek na ochranu dřeva. Jsou v něm uvedeny požadavky na nátěrové hmoty a impregnační látky podle jejich použití a třídy použití. V článku jsou prezentovány i v současnosti zkoumané možnosti ochrany dřeva pomocí nano částic TiO₂.

Recenzovaný Zmena materiálov, absencia stavebných prvkov, úprava skladby vrstiev, aplikácia lacnejších alternatív – toto sú bežné situácie v stavebnej praxi. V určitých prípadoch sú tieto modifikácie bez následkov, v takejto situácii je však okrem iného potrebné zohľadniť fyzikálne zákony. Článok sa venuje práve prípadu, v ktorom bola vykonaná zámena konštrukcie – namiesto železobetónovej stropnej dosky zhotoviteľ zvolil konštrukciu drevenú. Drevo má značne odlišné vlastnosti ako železobetón, je teda potrebné zohľadniť hneď niekoľko aspektov ako napríklad statické pôsobenie, tepelnotechnické vlastnosti a v neposlednom rade – čomu sa venuje aj tento článok – tepelnovlhkostné pomery v priereze, resp. v skladbe konštrukcie. Sú uvedené možné dôsledky a je navrhnuté najvhodnejšie riešenie – úprava skladby tejto konkrétnej stropnej konštrukcie tak, aby spĺňala funkčné požiadavky.

Recenzovaný Příspěvek se zabývá měřením tloušťky nátěru na dřevě pomocí ultrazvukové metody, která vychází z měření doby průchodu ultrazvukového impulsu danou vrstvou. Jednou z největších výhod této metody je nedestruktivní měření, což umožňuje kontrolu kvality online v provozu, např. při kontrole nánosu nátěrové hmoty na okenních či dveřních rámech. Během experimentu byly zaznamenány odchylky tloušťky nátěru naměřených destruktivní a nedestruktivní metodou, nicméně tyto odchylky byly ve většině případů menší, než je nepřesnost měření pomocí optického mikroskopu. Výsledky jednoznačně ukázaly, že přesnost popisované metody je dostačující a lze ji tedy používat při měření tloušťky nátěru na porézních a diamagnetických materiálech, jako je dřevo.

Recenzovaný Příspěvek se věnuje srovnáním reálných spotřeb energie s hodnotami vypočtenými v průkazu energetické náročnosti (PENB), a to u dvou budov: Novostavby nízkoenergetického rodinného domu a staršího bytového domu. V obou případech se jedná o dřevostavby. Následně jsou formou koeficientů užití domu definovány základní rozdíly mezi průkazem a realitou z hlediska spotřeby energie.

Recenzovaný Cieľom príspevku je prezentovať výsledky výskumu v oblasti adhézie náterových filmov na prirodzene poveternostne starnutom dreve. Skúmaný bol vplyv krátkodobého starnutia po dobu 30 a 90 dní na adhéziu polyuretánovej a olejovej povrchovej úpravy. Skúmaným materiálom bolo borovicové drevo. Súčasne sa hodnotil vplyv beľovej a jadrovej časti dreva na adhéziu. Výsledky sú uvedené a popísané v predkladanom článku.