Volyňský seminář Dřevostavby posedmnácté

Seminář je určen projekčním, investorským a realizačním firmám, které se zabývají dřevostavbami, řídícím pracovníkům ve stavebnictví a dřevozpracujícím průmyslu, pedagogům odborných škol, studentům a široké odborné veřejnosti. Tentokrát jsme mezi více než 600 účastníky mohli nejčastěji spatřit projektanty a stavitele dřevostaveb, zpracovatele dřevní hmoty a studenty českých i zahraničních vysokých škol. Kromě Čechů a Slováků zde byli také zástupci z Ruska, Estonska, Chorvatska, Rakouska, Finska, Švýcarska, Lucemburska a Kanady.

Pořadatelem semináře Dřevostavby je Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola ve Volyni. Záštitu nad letošní akcí převzal hejtman Jihočeského kraje Mgr. Jiří Zimola, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo školství ČR. Vzácnými hosty byli prof. Ing. Mikuláš Siklienka, Ph.D., děkan Dřevařské fakulty TU Zvolen; RNDr. Andrej Jankech, Ph.D., prorektor TU Zvolen; prof. RNDr. Milan Marčok, Dr.Sc., bývalý rektor TU Zvolen; Ing. Hermann Blumer ze Švýcarska; architekt Heinz Plöderl z Technické univerzity v Linci; profesor Unto Siikanen z Univerzity v Helsinkách; prof. Vlado Goglia, Dr.Sc., děkan Lesnické fakulty Univerzity v Záhřebu či doc. Ing. Evegeny Razumov, Ph.D. z Ruské federace.

„Tentokrát poprvé převažují hosté z východní části Evropy, ale tradiční zaměření na kanadské dřevostavby i nadále zůstává. Tady je třeba poděkovat absolventu naší školy Ing. Daliborovi Houdkovi, Ph.D., který je v současné době vedoucím pracovníkem výzkumného ústavu FPInnovations v kanadském Edmontonu (www.FPInnovations.ca). Tradice ovšem zůstává i v případě finských, švýcarských a rakouských dřevostaveb, které patří k těm nejlepším,“ dodal Petr Červený a zároveň ocenil úsilí všech přednášejících i návštěvníků, kteří inspirují k zajímavým debatám a dotvářejí dramaturgii každého ročníku volyňských seminářů. „Důležitý je nejen aspekt odborný, ale také prezentační a společenský,“ připomněl na setkání v dílnách školy, kde bylo možné si některé technologie vyzkoušet.

Letošní seminář neměl žádné hlavní téma (loni to byla požární tematika). Byl věnován aktuálním moderním trendům, novým technickým řešením dřevěných konstrukcí, účinným tepelným izolacím a technickým systémům budov. Součástí bylo i představení třetího vydání publikace Tesařské konstrukce, autorů Ing. Lubomíra Jelínka a Ing. Petra Červeného, která bude zařazena do programu pro výuku na středních odborných i vyšších školách.

Po oficiálním zahájení, které přednesl ředitel VOŠ Volyně RNDr. Jiří Homolka, se ujal slova prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc., z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze, aby pohovořil o aktuálních změnách v druhové skladbě českých lesů. Zdůraznil, že v blízké budoucnosti lze očekávat výrazné změny, které se projeví zejména v poklesu nabídky jehličnatých výřezů smrku a borovice. „S předstihem by se těmto trendům měl přizpůsobit i dřevozpracující sektor, neboť budou mít dlouhodobou a zvyšujících se tendenci. Celospolečenské tlaky na lesní hospodářství se budou i nadále stupňovat, což by se mělo uvážit i při obnově a plánování zpracujících kapacit od extenzivních přístupů k více intenzivnímu a více diferencovanému využití dřevní suroviny poskytované našimi lesy,“ poznamenal ve svém příspěvku provázeném grafy (celý text otiskneme v nejbližším možném termínu).

Aktuální českou problematiku, tentokrát z oblasti navrhování budov na bázi dřeva, řešil i následující příspěvek od Ing. Roberta Járy (a kol.) z katedry ocelových a dřevených konstrukcí ČVUT Praha, aby jej pak v ryze optimistickém duchu vystřídali kolegové ze Švýcarska a ukázali, co všechno je možné postavit v zahraničí ze dřeva. Své bohaté zkušenosti přednesli inženýři Thomas Rohner a Hermann Blumer.

Z dopoledního bloku je třeba připomenout i ryze odbornou přednášku Ing. Milana Šmaka, Ph.D., (v opačném pólu), který se věnoval nejčastějším vadám dřevěných nosných konstrukcí. Shrnul poznatky a závěry z navrhování a realizace nosných dřevěných konstrukcí domů, řešených společně s doc. Ing. Bohumilem Strakou, CSc., na domovském ústavu Fakulty stavební VUT Brno, jež má s touto problematikou bohaté zkušenosti.

V odpolední části prvního dne semináře vyvolala největší zájem již zmíněná přednáška Ing. Dalibora Houdka, Ph.D., který se zaměřil na oblast výškových budov. Uvedl, že dřevo nabízí nové příležitosti, které se budou neustále rozšiřovat nejen v oblasti osvědčených stavebních systémů, jako je CLT (Cross Laminated Timber), nebo masivního dřeva, jako například u lepených lamelových nosníků, ale o slovo se budou hlásit i nové, dosud nevyzkoušené či ještě neobjevené stavební systémy na bázi dřeva. Jako příklad uvedl výškovou budovu na bázi dřeva z ateliéru Michael Green Architekture a připomenul i budovu letiště ve Fort McMurray v Atlantě, která je největší stavbou z CLT v severní Americe.

Další dobré příklady následovaly v přednášce profesora Unto Siikanena z Univerzity v Helsinkách, který se věnoval vícepodlažním dřevěným domům (tří a čtyřpodlažním), kulturním a sakrálním stavbám. Dozvěděli jsme se, že ve Finsku je v současné době možné stavět obytné a kancelářské budovy až do osmi podlaží. Největšími developerskými projekty ze dřeva ve Finsku jsou Rauduskoivu a Manta (viz).

Po přestávce v druhé polovině prvního dne semináře si mohli účastníci poslechnout (kromě jiných) i přednášku architekta Josefa Smoly, který řešil společně s ing. Jiřím Šálou, CSc., problematiku provětrávaného prostoru založení energeticky efektivních staveb či neméně zajímavou přednáškou prof. Jana Tywoniaka, CSc., který společně s kolegy Janem Antonínem a Pavlem Kopeckým, představil studii, která se ptá, zda jsou budovy s velmi nízkou energetickou náročností opravdu dražší.

Velkým přínosem první zmíněné přednášky bylo to, že Josef Smola nastínil problematiku, která se u nás řeší pouze sporadicky. Rozbor problémů související s větranými prostory pod stavbami při jejich založení nad terénem s důrazem na zvláštní podmínky dřevostaveb s nízkou energetickou náročností a klimatické poměry ČR, včetně upřesnění konstrukčních zásad pro navrhování navazujících konstrukcí, je téma, na které se často zapomíná. Autoři proto slíbili, že problematiku budou i nadále sledovat (zvláště požadavky na tepelné izolace pro tento prostor) a některé z jejich textů se objeví i na tzb-info.cz. Poukázali mimo jiné i na to, že v zahraničí se vyloučení vlivu vlhkosti ze zeminy zcela běžně zajišťuje kvalitní parozábranou na terénu; u nás se tato úprava z „úsporných důvodů“ či neznalosti zcela opomíjí. „Našli bychom celou řadu příkladů poruch, zejména růst plísní na spodním líci podlahy nad terénem. Byly zaznamenány i u nových energeticky efektivních staveb a pasivních domů,“ konstatují autoři příspěvku.

Ani druhý den volyňského semináře nepostrádal zajímavé přednášky a diskuse. Kromě zahraničních hostů zde excelovali i další osvědčení čeští matadoři. Účastníci mohli vyslechnout přednášky s tématem mikrovlnné sterilizace dřevěných prvků napadených biotickými škůdci (ing. Šuhajda), příspěvky o vzduchové propustnosti plášťových materiálů (ing. Bednár), sledovat příklady dřevěných konstrukcí velkých rozpětí (ing. Koželuh v interpretaci ing. Červeného), zabývat se zvlhčováním vzduchu v dřevostavbách (ing. Harazím) a další neméně zajímavé vstupy. Za všechny jmenujme alespoň tři témata, která se jeví v dramaturgii druhého dne jako velmi nosná a divácky atraktivní: ve dvou případech pro jejich inspiraci, v dalším pro vysokou odbornost. Inspirovat z Rakouska přišel architekt Heinz Plöderl, aby předvedl zajímavé energeticky autonomní rekonstrukce městského domu ze šedesátých let. Architekt je známý nejen svými obdivuhodnými encyklopedickými znalostmi, ale také tím, že všechny materiály, technologie a postupy sám na stavbě zkouší. Prezentovaná realizace navazovala na řadu předchozích projektů ve snaze využít nebo dále vyvinout vyzkoušené inovativní postupy (viz). Role brilantního tlumočníka se ujala spolupracovnice architekta Plöderla ing. Kateřina Mertenová, Ph.D. V samostatném vstupu pak inspirovala sama zajímavou přednáškou s názvem Dřevostavby v zahradní architektuře. Předvedla, že dřevostavby staré více dvě století mohou svým tvaroslovím i technologií fascinovat a směle odolávat i zubu času. Po velkém aplausu následoval příspěvek doc. Ing. Antonína Lokaje, Ph.D., ve spolupráci s Ing. Kristýnou Klajmonovou, z ostravské Vysoké školy báňské, který prezentoval výsledky statických a dynamických testů svorníkových spojů dřevěné kulatiny s vloženými ocelovými styčníkovými plechy. A přestože výsledky naznačily poměrně vysokou účinnost spojů i dobrou shodu s výpočty podle platných současných norem, doporučil vzhledem k poměrně značnému rozptylu mechanicko-fyzikálních vlastností dřeva zapojovat do návrhu výše uvedených spojů také pravděpodobnostní metody (např. zde).

Získané poznatky by podle jeho slov měly posloužit k dalšímu preciznímu testování těchto spojů vyztužených spojovacími prostředky kolíkového či plošného typu s cílem zvýšit únosnost, ale i bezpečnost těchto spojů.

Zajímavé byly přirozeně i další přednášky a diskuse na dané téma v obou dnech volyňského semináře. Nicméně výše uvedené vstupy byly z pohledu respondentů nejzajímavější. Stejně jako reprezentativní společenský večer, který se odehrával v odlehčeném a neformálním duchu. Ovšem ani zde odborné diskuse neutichaly. Pouze byly často přehlušeny říznou rockovou hudbou.

Více informací o seminářích ve Volyni (zde)