Ekologické přednosti ozelenění tramvajových tratí systémem ISOVER G-TRAM
Ozeleněné tratě přispívají v rámci zelené infrastruktury k redukci tepelného ostrova. Jedná se o fenomén posledních let, kdy s vyšší zástavbou měst a limitací zeleně se zvyšuje teplota uvnitř měst. To umocňují betonové a asfaltové povrchy, které během dne sluneční energii absorbují a dlouho ve večerních hodinách jí vyzařují do okolí.
Tím pádem se centra měst nestíhají dostatečně ochlazovat a tepelný ostrov se eskaluje společně s pobytovým dyskomfortem. Který umocňují klimatizační jednotky, které se snaží zpříjemnit interiérovou pohodu v objektech na úkor přenášení tepla do vnějšího prostředí, kde jej opět vnímáme.
Vegetace v tramvajových pásech přispívá ke zlepšení mikroklimatu a snížení teploty povrchů. Vegetační povrch bude mít na svém povrchu přibližně 25 °C, kdežto štěrkový nebo betonový povrch dosáhne i 60 °C. Rostliny sluneční energii využívají pro fotosyntézu a díky odpařování vody, ochlazují své okolí. Při překryvu kolejového svršku je, i díky hydrofilní minerální vlně Isover FLORA, svršek izolován proti přehřívání a působení UV. Tím se chrání proti změně polohy koleje vlivem teplotní roztažnosti a následnému namáhání spojovacích a úchytových prvků. Studie provedená v Berlíně uvádí rozdíl teplo 45 °C mezi klasikou tratí a tratí ozeleněnou. Výparem 1 litru vody se ochladí 200 m3 vzduchu přibližně 10 °C za jednu hodinu. V případě řešení ISOVER G-TRAM je možné zadržet ve svém objemu minimálně 60 l/m2. Tím teoreticky můžeme ochladit 12 000 m3 vzduchu, což odpovídá objemu 20 rodinných domů.
Retence dešťové vody
Městské prostředí se vyznačuje značným procentem zpevněných ploch, ze kterých voda odtéká do kanalizační sítě. Tu dešťová voda přetěžuje a vlivem zapojení odlehčovacích komor dochází k vyplavení obsahu kanalizace do vodních toků nebo dešťových nádrží. Tím se nepříznivě ovlivňují přirozené pochody v těchto tocích a celkové procesy v životním prostředí. Z asfaltových a betonových povrchů odteče až 90 % vody, pro srovnání u ploch s vegetací je to od 5 do maximálně 50 %.
Z pohledu průměrných srážek se nic zvláštního neděje. Nicméně z pohledu periodicity srážek dochází k abnormálním jevům, při kterých v malém časovém úseku napadne většina srážek z měsíčního úhrnu. Toto množství je proto nutné zachytit a nedovolit mu, aby jednoduše odteklo do kanalizace. Principiálně je nutné dešťovou vodu nechat vsáknout, zachytit anebo alespoň zpomalit její odtok. Díky tomuto principu může dešťová voda zůstat v lokalitě svého dopadu a vrátit se tak do malého vodního cyklu, který je zodpovědný za většinu dešťových srážek.
Ozeleněné tramvajové pásy v této problematice napomáhají. A to především z pohledu hybridních skladeb, jako je tomu v systému ISOVER G-TRAM. Pokud budeme uvažovat výšku souvrství 80 mm, tabulka níže porovnává hodnoty vodoakumulace a hmotnosti.
Hmotnost – suchá [kg/m2] | Hmotnost – mokrá [kg/m2] | Hydroakumulace [l/m2] | |
---|---|---|---|
Substrátové řešení 80 mm | 64 | 104 | 45 |
Hybridní řešení ISOVER Flora 50 mm Substrát 30 mm |
27 | 90 | 65 |
Díky tomu může souvrství při nižší hmotnosti zadržet více dešťových srážek, a tím déle vypařovat vodu, a tím současně ochlazovat své okolí. Do samotné hydroakumulace je nutné zahrnout vodu ulpívající na listech rostlin. Pokud budeme uvažovat, že průměrná měsíční srážka v ČR činila v roce 2019 55 mm (55 l/m2), tak souvrství má značnou rezervu zachytit veškeré srážky v měsíci. Reálně tak může dojít k zadržení až 90 % srážek, které dopadají do měst a končily by bez užitku v kanalizaci. Navíc s vyšší teplotou rostliny mají větší evapotranspiraci, což zlepšuje schopnost celého systému zachycovat zbývající dešťovou vodu. Potvrzení můžeme nalézt ve studii prováděné v Berlíně. Tato studie konkrétně uvádí, že extenzivní vegetační systém byl nasycen z 80 %. Během silného deště (13,5 l/m2) byl naměřen odtok pouze 0,6 l/m2. Proto vegetační pokryvy, dokonce i extenzivní v podobě rozchodníků, dokáží výrazně odlehčit kanalizačnímu systému a lokálně vodu zadržet.
Evapotranspirace je celkový výpar ze zemského povrchu do atmosféry, který se vztahuje k určitému území. Tento celkový výpar se skládá z fyzikálního výparu (evaporace) a fyziologického (transpirace). Evaporace zahrnuje pohyb vody do vzduchu ze zdrojů jako půda, vodní plochy a dešťová voda zachycená na vegetaci (intercepce srážek). Transpirace je výdej vody vegetací zejména listy. Odkazuje k pohybu vody v rámci rostliny a související ztrátě vody jako výparu z průduchů listů. Evapotranspirace je důležitou součástí vodního cyklu na Zemi. Element (jako například strom), který přispívá k evapotranspiraci, se nazývá evapotranspirátor. (Zdroj: Wikipedie)
Odvodnění
Rovnováha mezi odvodněním a akumulací zajišťuje dlouhodobost systému. Převážení jedné či druhé složky negativně dopadá na ostatní komponenty vedení tramvajové tratě. Hydrofilní minerální vlna ISOVER přináší vybalancovaný poměr mezi těmito složkami a zabezpečuje dostatek vláhy rostlinám a přebytečná vody je strukturou vlny odváděná mimo systém. Zároveň působí jako filtrace a společně s geotextílií zamezují pronikání drobných částí do tramvajového spodku.
Snižování hluku
Dalším přínosem ozeleněných tratí je snížení hluku projíždějícími tramvajemi. Hluk primárně vzniká na styku kolejnice a kola. Tento hluk se pak z části šíří do okolního prostředí a částečně se odráží od ploch kolejového svršku. Vegetace proto eliminuje právě onu druhou část. Tu pohlcuje především listová plocha vegetace, pórovitost substrátu. Vhodnější je také, aby vegetace dosahovala temene kolejnice, tak aby byl vznikající hluk co nejdříve absorbován zelení.
Běžně se uvádí, že ozeleněná trať oproti štěrkovému krytu sníží hlučnost o 2–4 dB. Rozdíl do 5 dB není rozpoznatelný lidským uchem. Pohlcování hluku vegetací ovlivňuje i typ ozelenění (trať s vegetací u paty kolejnice má zlepšení pouze 1 dB). Důležitým faktorem je i stav vegetace - zapojení porostu, výška, pórovitost substrátu, tlumící schopnosti dalších vrstev nebo množství vody.
Vegetace má především psychologický vliv. Ozeleněné tratě jsou obyvateli vnímány jako tišší než jejich klasické verze.
Ve francouzském městě Grenoble bylo provedeno měření hluku a porovnání tratí s asfaltovým a travnatým krytem. Výsledkem studie je, že ve vzdálenosti 4 metrů od zdroje hluku je hluk u obou tratí srovnatelný. Ve vzdálenosti 7 metrů rozdíly činily až 3 dB ve prospěch travnatého krytu (graf níže). Experiment též ukázal, že u travnatého krytu při vnímání z větší vzdálenosti ubylo vysokofrekvenčních zvuků, což vedlo k subjektivnímu snížení vnímání hluku.
Zachycování polétavého prachu
Polétavý prach obsahuje drobné částice menší než 10 µm, které se volně pohybující v atmosféře. Mezi jeho jejich zdroje patří především spalování fosilních paliv, představováno především dopravními prostředky, elektrárnami, spalovnami a průmyslem. Tyto částice mají negativní vliv na lidské zdraví. Vždy však záleží na složení a délce vystavení těmto částicím. V krátkodobém horizontu dráždí dýchací cesty a napomáhají rozvoji infekcí. Z dlouhodobého hlediska přispívají k plicním chorobám nebo rakovině.
Benefit ozeleněných tratí spočívá v uplývání prachových částic na částech rostlin, odkud je déšť vymývá do substrátu, jehož se stávají součástí. Na listové ploše se prachové částice usazují 10–30× rychleji a hůře se dostávají zpět do ovzduší než na zpevněném povrchu.
Pro více informací o ozelenění tramvajových pásů kontaktujte:
- Ing. arch. Josef Hoffmann
- Telefon: 724 979063
- Email: josef.hoffmann@saint-gobain.com
Isover nabízí nejširší sortiment tepelných, zvukových a protipožárních izolací v té nejvyšší kvalitě na českém trhu: produkty z čedičové i skelné vlny, expandovaného polystyrenu a doplňky pro systémová izolační řešení.