Na začátku obvykle bývá přání postavit si dům, teprve pak se pro jeho realizaci hledá vhodný pozemek. U jedné jihočeské rodiny zafungoval myšlenkový proces opačně.
Recenzovaný Architektonicko-urbanistická komise Správ chráněných krajinných oblastí Středočeského kraje se často potýká s nízkou vhodností architektonického návrhu rodinných domů. Pro zachování základních typických rysů staveb v těchto cenných lokalitách byla vytvořena doporučení pro výstavbu, díky nimž se podařilo alespoň objemově zajistit vhodnost novostaveb rodinných domů v CHKO. S nastupujícími pasivními standardy do výstavby iniciovala Správa CHKO Křivoklátsko spolupráci s Fakultou stavební ČVUT v Praze. Nabízíme ty nejzajímavější výsledky.
TZB-info doporučuje Od 1. března 2020 byla navýšena podpora programu Nová zelená úsporám pro stávající bytové domy v Praze. V oblasti zateplení bytových domů A.2 např. stoupla podpora pro obvodové stěny z 510 na 680 kč/m2. Při koupi pasivního rodinného domu nebo bytu v pasivním bytovém domě může žádat první kupující. Nově se také podporuje instalace dobíjecích stanic pro elektromobily. Vyplývá to ze závazných pokynů všech třech výzev programu platných od 31. ledna a zveřejněných na stránkách programu.
Nová zelená úsporám zaznamenala za první tři měsíce letošního roku třetinový meziroční nárůst v počtu žadatelů a současně uvolňuje podmínky pro žadatele v době pandemie. Vzhledem k mimořádným opatřením v souvislosti s pandemií nemoci COVID-19 prodlužuje běžící lhůty všem žadatelům o podporu. Opatření se týká také programů Dešťovka a dalších.
Na veletrhu For Pasiv, který právě probíhá v pražských Letňanech, byly vyhlášeny výsledky soutěžní přehlídky Úsporný dům 2019. V kategoriích Pasivní novostavba a Úsporná rekonstrukce soutěžily rodinné domy a budovy občanské vybavenosti. Soutěž, kterou pořádá Centrum pasivního domu, navázala na předchozí ročníky s názvem Pasivní dům.
Recenzovaný V této studii se dlouhodobá spolehlivost vzduchotěsnicích opatření ověřovala opakovaným měřením vzduchotěsnosti čtyř pasivních domů s dřevěnou konstrukcí v průběhu jedenácti let. Studie je jedinečná tím, že všechny zkoušky vzduchotěsnosti realizoval stejný technik stejným postupem a stejným měřicím zařízením. Většina zkoušek byla realizována ve stejném ročním období. Rozdíly mezi výsledky opakovaných zkoušek tedy především odrážejí vliv „stárnutí“ SVO případně vliv zásahů uživatelů.