Recenzovaný V obytných budovách lze kvalitu interního prostředí ověřit kritériem míry spokojenosti lidí, kteří v nich bydlí. Jednou z forem, které mohou poskytnout potřebné informace, je subjektivní hodnocení. Tato forma průzkumu se uskutečnila u obyvatel pasivního bytového domu pro seniory v Modřicích. Zapojilo se do něj 25 žen a 12 mužů s věkovým průměrem 77 let. Průzkum doložil, že senioři jsou schopni a ochotni akceptovat podmínky pasivních domů.
Recenzovaný Článek stručně popisuje aktuální trendy sériových hlubokých energetických sanací budov v Nizozemsku. Série fotografií představuje několik nizozemských pilotních projektů energetických sanací poválečných rodinných domů v Heerlenu, Melicku a Soersterbergu na energeticky nulovou úroveň a jednoho bytového domu v Arnhemu na úroveň nZEB. Sanace byly provedeny prefabrikovaných stěnových zateplovacích dílců s nosnou dřevěnou konstrukcí (obsahující nová okna) a prefabrikovaných střešních panelů. Součástí všech projektů byla rovněž výměna zdrojů energie a v případě řadových rodinných domů instalace fotovoltaických systémů nahrazujících střešní krytinu.
Recenzovaný Sláma se v soudobém stavitelství používá okrajově, nejčastěji v rámci svépomocné výstavby. Přestože jsou pozitivní vlastnosti slámy již dlouho známy, nezískala si zatím širší důvěru mezi stavebníky ani projektanty. Tuzemské stavební firmy se slámou také nedovedou ve většině případů pracovat. V rámci současného trendu vyššího využití obnovitelných zdrojů a snižování emisí CO2 se v Evropě (znovu)objevují možnosti, jak slámu použít ve stavebních systémech vhodných pro udržitelnou architekturu.
Kým na Slovensku sú viac ako dvojpodlažné drevostavby skôr výnimkou, v iných krajinách v Európe i vo svete sa stávajú čoraz bežnejšími. V súčasnosti je u nás možné postaviť drevostavbu do výšky 5 poschodí, ale aj táto norma má svoje obmedzenia. Keď však chceme vidieť drevostavbu – mrakodrap, musíme sa pozrieť do zahraničia.
U Týnce nad Labem se dokončuje nový soukromý Komunitní dům v pasivním standardu pro bydlení seniorů. Zařízení bude po dokončení všech etap součástí komplexu budov se zázemím pro několik desítek seniorů s různou úrovní péče. Pasivní dřevostavbu jsme navštívili v době měření průvzdušnosti obálky budovy Blower-Door testem.
Novým ředitelem Centra pasivních domů (CPD) se v únoru letošního roku stal Tomáš Vanický. Ve funkci vystřídal Jana Bártu, který v roce 2005 sdružení založil a společně se svým týmem vybudoval zcela unikátní odbornou platformou v oblasti výstavby budov v pasivním standardu. Tomáš Vanický chce v započatém trendu pokračovat a dále jej rozvíjet. Co konkrétně chystá, nám řekl v rozhovoru.
Recenzovaný V článku se uvádějí ekonomické a technické souvislosti uplatnění tepelných solárních soustav pro ohřev vody na českém trhu. V tom jsou zahrnuty investiční náklady, dotační tituly, provozní možnosti a také předpokládatelná životnost, která je přibližně dvojnásobná než ekonomická návratnost.
Rozhodnutí, jakou stavební konstrukci rodinného domu zvolit a jaký zdroj energie preferovat, je pro každého stavebníka zásadní. K jeho provedení pomáhají praktické příklady, na jejichž podkladě lze ověřovat své předpoklady. Jedním z příkladů může být dřevostavba jednopodlažního rodinného domu obývaného mladou rodinou, jehož jediným zdrojem energie je elektrická přípojka.
Z bytového domu v Kladně do funkčního, architektonicky nadčasového domu šetrného k životnímu prostředí s minimem úprav po několik generací – takový je záměr mladého páru, který se blíží naplnění v podobě nového rodinného domu v obci Družec u Kladna, který je postaven v pasivním standardu (s energetickým štítkem A) a využívá systém LINDAB STAVBY.
Přihlaste se k odběru newsletteru a my vám každý týden pošleme přehled toho nejlepšího z TZB-info!
více o newsletteru
