Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Znehodnocený rozestavěný objekt v zástavbě individuálních rodinných domů

Rodinné domy patří mezi jednoduché stavby, které jsou obvykle prováděny klasickým zděným způsobem s malorozponovými stropy. Ačkoliv jejich technologie výstavby není náročná, je možno při hrubém zanedbání základních technologických postupů a ochrany stavby v průběhu jejího budování způsobit takové škody, které lze jen obtížně odstranit, a to ještě za zvýšených finančních nákladů. Dokladem toho je ukázka jednoho rodinného domku ze zástavby individuálních domků v okolí Prahy na základě znaleckého posudku.

1. POPIS POSUZOVANÉHO OBJEKTU

Uvažovaný rodinný domek je samostatně stojící objekt typu RIVIERA 202. Jedná se o jednopodlažní domek s obytným podkrovím pro rovinatý, případně mírně svahovitý terén. Je situován na pozemku se středním stupněm radonového rizika. Půdorys zaujímá tvar písmene L se širší stranou otočenou do zahrady. Zastřešení je provedeno sedlovými střechami s polovalbami a se sedlovými vikýři. Pod ustupujícími střechami patra jsou tvarovány pultové střechy.

V přízemí je situována obytná část a v užší části dvojgaráž. Vstup ze závětří pokračuje předsíní s úsporným schodištěm. Předsíň je napojena na obývací pokoj s jídelnou a kuchyní, který vytváří v relativně malém domku větší souvislý prostor dělený jen obloukovými průvlaky. Z obývacího pokoje je přístupná krytá terasa využitelná i v nepříznivém počasí. Noční část je umístěna v patře přístupném ze schodišťového prostoru. Zahrnuje 3 místnosti, koupelnu a WC.

Podle radonového průzkumu geologické podloží tvoří proterozoické břidlice Barrandienu zakryté sprašovými, deluviálními a eluviálními hlínami. Proto základovou půdu charakterizují sprašové hlíny až břidlice se zařazením do tříd podle ČSN 73 1001 F5 až F1. Pro tento typ podloží byly navrženy základové pásy v hloubce 1,2 m.

Základovými konstrukcemi jsou základové pásy z prostého betonu B 15, tloušťky 680 mm. Vodorovná hydroizolace sestávající ze dvou asfaltovaných lepenek 2x HYDROBIT byla navržena jen proti zemní vlhkosti. V případě, že maximální hladina podzemní vody bude zasahovat i do základových konstrukcí, měla být zajištěna třemi asfaltovými pásy 3 x SKLOBIT nebo polyetylenovou fólií atd. Projektová dokumentace však předpokládá ověření základových poměrů a přizpůsobení konkrétním podmínkám (v projektu byla předpokládaná třída těžitelnosti 2 a únosnost základové zeminy 0,25 MPa). Podkladní betonu byly navrženy z prostého betonu B 15, tloušťky 150 mm se štěrkopískovým podsypem tloušťky 100 - 150 mm.

Nosné zdivo celého objektu bylo navrženo z cihel Novatherm, a to:

  • Novatherm 40 - obvodové zdivo tloušťky 400 mm (tepelný odpor zdiva na MVC R = 2,14 m2.K.W-1;
  • Novatherm 25 - vnitřní nosné zdivo tloušťky 250 mm.

Komínové těleso je z tvarovek Schiedel 400 x 400 mm a vnitřních vložek Ø 200 mm. Nadokenní a nadedveřní překlady v obvodovém zdivu mají být opatřeny z boční strany tepelnou izolací z pěnového polystyrenu (Styrodur) tloušťky 60 mm a zdola tloušťky 20 mm. Sloup v přízemí 380 x 380 mm je vyzděn z cihel Novatherm 40 na MC 100, nosná stěna před vstupem je z cihel Novatherm 25 na MC 100. Ve 2.NP dva zděné sloupy 250 x 250 mm na MC 100 podpírají překlad pod střední vaznicí.

Stropní konstrukce byly navržené jako monolitické železobetonové desky, avšak se souhlasem investora byly změněny na montované z keramických desek hurdis. Obvodové věnce měly být z vnější strany izolovány pěnovým polystyrenem tloušťky 60 mm. Montované schodiště zatím osazené není. Příčky jsou provedeny z tvarovek Ytong.

Krov je soustavy vaznicové se středními vaznicemi 180/220 mm, vrcholovou vaznicí 180/220 mm a fošnovými krokvemi 75 mm/180 mm. Vaznice jsou uloženy na stěnách, popř. na konzolách, v jednom místě jsou podepřeny sloupkem 150/150 mm. Pozednice mají být podle projektové dokumentace kotvené do železobetonového věnce. Domek je zakrytý betonovou střešní krytinou Besk Praskačka.

Všechna okna a dveře na terasu budou plastové s izolačním dvojsklem, u vchodových dveří bude izolační sklo z neprůhledného skla. Střešní okna byla navržena typu Velux.

2. SROVNÁNÍ PROVEDENÝCH PRACÍ S PROJEKTOVOU DOKUMENTACÍ

Podle Smlouvy o dílo dodavatel měl zajistit pouze hrubou stavbu v tomto rozsahu:

  • sejmutí ornice,
  • zemní práce + výkop základů,
  • betonáž základů a základové desky,
  • provedení ležaté kanalizace a příslušných prostupů dle PD,
  • izolace proti vodě pod obvodovým zdivem,
  • nosné zdivo 1.a 2.NP,
  • strop 1.NP z keramických desek hurdis do válcovaných I nosníků s železobetonovými věnci včetně betonového potěru tloušťky 40 mm,
  • příčky YTONG,
  • krov s paropropustnou fólií, laťováním a střešní krytinou,
  • komín Schiedel.

V průběhu stavby bylo oproti projektové dokumentaci provedeno mnoho změn, avšak žádné z nich kromě schválené změny nosné stropní konstrukce (místo monolitické desky hurdiskový strop) nebyly investorem schváleny. Navíc investor se k nim nemohl ani vyjádřit, poněvadž buď dodavatelská firma stavební deník vůbec nevedla nebo jej nikdy investorovi nepředložila. S ohledem na provedené změny jsou průkazné fotografie pořízeny v různém časovém úseku. Z toho důvodu budou za čísly obrázků uvedeny i následující zkratky vztahující se nejen k době pořízení, ale též k původu snímků:

p - k 30.3.2007,
r - k 17.6.2007,
k - k 19.7.2007

Jedním z vážných nedostatků dodavatelské firmy je založení objektu do zámrzné hloubky. Ačkoliv ve výkresu základů a svislých řezech je základová spára pod obvodovým zdivem zakreslena v hloubce 1,2 m pod terénem, dodavatel ji provedl na východní straně v místě vedení kanalizace pouze 0,30 m (obr.1r) a v místě severozápadního rohu pouze cca 0,15 m (obr.2r). Navíc z obr.2r jsou viditelné cihelné děrované bloky jako součást základů.


Obr.1r. Založení objektu přibližně v místě vedení ležatého svodu kanalizace na východní straně pouze 0,30 m pod terénem
 
Obr.2r. Severozápadní roh objektu založený v hloubce cca 1,15 m s proloženými děrovanými cihelnými tvárnicemi

Jiným hrubým porušením stavebních předpisů je naprosto nepřípustné provedení vodorovné hydroizolace, která má být současně protiradonovou izolací pro naměřený střední stupeň radonového rizika. Použité nevyhovující jednovrstvé asfaltové pásy bez kovové vložky byly položeny pouze pod nosným zdivem s nedostatečnými přesahy jak na straně interiéru (podle obr.3k přesah pouze 60 mm), tak na straně exteriéru (potrhaný a chybějící asfaltový pás u soklu severní strany na obr.4k). Nejhorší je skutečnost, že na vnitřním podkladním betonu pod podlahou žádná hydroizolace vůbec položena nebyla (obr.3k).


Obr.3k. Nevyhovující přesah 60 mm vodorovné asfaltové hydroizolace pod obvodovou stěnou bez navazující vodotěsné izolace pod podlahou obývacího pokoje
 
Obr.4k. Stékající penetrační nátěr po betonovém málo zhutněném soklu na severní straně domku bez souvislé hydroizolace

Dalším problémem zůstává nedodržení stejných výšek parapetů u okenních otvorů. Např. parapet okna na východní straně kuchyně podle obr.5k dosahuje výšky 1,5 m, kdežto na severní straně téže místnosti pouze 1,46 m (obr.6k). Samozřejmě, že podle půdorysu přízemí mají mít obě okna stejné výšky.


Obr.5k. Výška parapetu 1,50 m kuchyňského okna na východní straně
 
Obr.6k. Výška parapetu 1,46 m kuchyňského okna na severní straně

Obvodové zdivo na východní straně přízemí je předsazeno přes sokl 120 mm (obr.7k), na severní straně je naopak ustoupeno o 70 mm (obr.8k). Jak lze tuto nesrovnalost vysvětlit, když ve stavebních výkresech (ani v půdorysech ani v řezech) žádná změna polohy značená není?


Obr.7k. Přečnívající část obvodového zdiva o 120 mm oproti nerovnému soklu na východní straně domku
 
Obr.8k. Ustoupená část obvodového zdiva o 70 mm oproti nezačištěnému soklu na severní straně domku

Ve svislém řezu A-A´je nadpraží nad vstupními dveřmi doplněno detailem C, ve kterém je monolitický překlad na vnější straně opatřen deskou z pěnového polystyrenu tloušťky 60 mm. Ve skutečnosti byl překlad proveden bez pěnového polystyrenu s oboustrannou čtvrtcihelnou přizdívkou (není jasné, jak jsou cihly upevněny) tak, jak to dokumentuje obr.9k.


Obr.9k. Pohled zespodu na nadpraží nad vstupními plastovými
dveřmi s tepelným mostem

Ve svislém řezu 1-1´ výkresu krovu jsou pod pozednicemi navrženy železobetonové věnce v tloušťce 250 mm. Při realizaci projektu předepsané věnce pod pozednicí vůbec provedeny nebyly (obr.10p, obr.11r) a pozednice nejsou ani řádně zakotveny. V poznámce téhož výkresu je uvedeno, že pod pozednicí je nutno položit v celé šířce lepenku A 400/H proti vlhkosti, která rovněž nebyla vložena (předchozí obr.10p a 11r). Dále měly být podle stejné poznámky dřevěné prvky procházející zdivem natřeny gumoasfaltem a obaleny polyetylenovou fólií. Jak je patrné z obr.12r nebo obr.13r, dřevěné hranoly byly zazděny bez jakékoliv úpravy.


Obr.10p. Souvislá pozednice v podkroví uložená na podezdívce bez železobetonového ztužujícího věnce a podkladní asfaltované lepenky
 
Obr.11r. Nárožní krokve na nezakotveném konci pozednice uložené přímo na zdivu z děrovaných cihelných bloků bez ztužujícího věnce

Porovnáme-li výšku vybetonovaného soklu k úrovni vodorovné hydroizolace na obr.2r s výškou podlahy z půdorysu přízemí nebo z pohledů, je vidět kontrastní výškový rozdíl mezi projektovanou úrovní upraveného terénu a výškou podlahy (v půdorysu přízemí je okótovaný rozdíl od nášlapné vrstvy podlahy pouze 150 mm, a to ještě o 100 mm vyšší než kóta vodorovné hydroizolace). Navíc ze zadního pohledu, ale ani z půdorysu není zřejmé, že by cihelný pilíř 380 x 380 mm s vodorovnou hydroizolací v úrovni podlahy přízemí (obr.14r) v severozápadním rohu přízemí musel být neesteticky zesílen betonovým obkladem (obr.15k).


Obr.12r. Úžlabí vytvořené pomocí styčníku s hřebíkovými spoji na převislém, zplna zazděném dřevěném hranolu
 
Obr.13r. Zplna zazděný přečnívající konec v podkrovní ložnici na jižní straně bez jakékoliv úpravy předepsané projektem

Obdobná disproporce se objevuje u vstupních plastových dveří. Podle svislého řezu A-A´ má být tloušťka podlahy od vodorovné hydroizolace 100 mm. Jak může být tento rozměr dodržen, když podle obr.16r spodní hrana rámu osazených dveří je umístěna jen 80 mm nad povrchem podkladního betonu?


Obr.14r. Cihelný pilíř v SZ rohu s vodorovnou hydroizolací v úrovni podlahy přízemí
 
Obr.15k. Cihelný pilíř v SZ rohu obetonovaný do úrovně podlahy přízemí

V půdorysu 2.NP je v poznámce uvedeno: "obloukové okno osadit ve stavebním otvoru do takové hloubky, aby při otevřeném křídle nedošlo k jejich kolisi s obloukovým nadpražím".


Obr.16r. Výškový rozdíl 80 mm mezi spodní hranou rámu plastových dveří a horním povrchem podkladního betonu v rozporu s projektovou dokumentací
 
Obr.17r. Přisekané ostění s nedoléhajícím obloukovým plastovým křídlem v koupelně 2.NP

Dodavatel osadil v koupelně 2.NP plastová oblouková okna tak, že se nejen muselo přisekat ostění na straně oblouku, aby bylo možno křídlo otevírat, ale okno navíc nedoléhá k rámu (obr.17r).

3. ZÁKLADNÍ PRŮKAZNÉ PORUCHY

Na základě šetření byly zjištěny následující poruchy:

a) Na základě průzkumu provedeného odbornou firmou základové pásy byly provedeny nepřípustným způsobem. Betonáž byla zřejmě přerušena a došlo ke znečištění povrchu nedokončeného pasu vykopanou hlínou v tloušťce až 50 mm, která nebyla před návaznou betonáží odstraněna. Důsledkem mohou být deformace nosných stěn, a to tím spíše, že základové pásy nejsou založeny v nezámrzné hloubce.

b) Vodorovná hydroizolace pod podlahou přízemí zcela chybí, byla jen položena pod svislými zdmi. Jak již byl řečeno v předchozím oddíle, rodinný domek je postaven na pozemku zařazeném do střední kategorie radonového rizika. Použité asfaltované pásy s nevyhovujícím difúzním odporem nemohou plnit funkci účinné protiradonové bariéry, zvláště když:

  • mají od líce nosného zdiva nedostatečné přesahy (obr.3k),
  • přečnívající konce asfaltovaných pásů z obvodového zdiva jsou přerušené a potrhané (obr.4k).
  • hydroizolace je uložena na značně nerovném podkladním betonu.

Nosné cihelné pilíře jsou vyzdívány z tvarovek Novatherm a navíc zdivo je založeno pod úrovní terénu. Pilíře mají vodorovnou hydroizolaci položenou až v úrovni podlahy přízemí, takže zemní vlhkost může vzlínat propustným keramickým materiálem z terénu do výšky cca 0,8 m. U severozápadního pilíře (obr.14r) je dokonce do zdiva vložen prvek z velmi nasákavého Ytongu, který velmi rychle ztratí svoji pevnost. Proto byl asi původní neomítnutý pilíř zachycený na obr.14r omítnut a obetonován (obr.15k). Tím vytvořil viditelnou nevzhlednou patku, ale především obetonování uzavřelo vlhkost ve zdivu pod hydroizolací a způsobilo tak hromadění vlhkosti v pilířovém zdivu, které staticky ohrožuje únosnost cihelného pilíře.

c) Vodorovné nosné konstrukce, ale i neutěsněná střecha zapříčinily zatékání dešťové vody do interiéru v přízemí. dokladem toho jsou následující příklady:

  • dešťová voda prosakovala balkonem na severní straně v podkroví do obývacího pokoje v přízemí (obr.18r),
  • souvislý vlhký pás v místě ocelového nosníku zakrytého keramickými patkami v přízemí (obr.19),
  • zatékání pod střechou v podkrovní koupelně (obr.20r),
  • vlhká místa na horním líci hurdiskového stropu podkrovní koupelny se zplna zabetonovaným komínem Schiedel (obr.21r),
  • mokrá horní část třísložkového komína Schiedel v koupelně pod střechou (obr.22r, příloha 12).

Obr.18r. Mokré stěny a podlaha v severní části obývacího pokoje pod balkonem v přízemí
 
Obr.19r. Prosakování dešťové vody hurdiskovým stropem v přízemí v místě zakrytého ocelového nosníku


Obr.20r. Zatékání dešťové vody pod střechou v koupelně
 
Obr.21r. Vlhké mapy na vnějším povrchu stropu koupelny v okolí komínového tělesa Schiedel zcela po obvodě zabetonovaného


Obr.22r. Mokrý třísložkový komín Schiedel pod netěsnící střechou v podkroví
 
Obr.23p. Popraskané zdivo tl. 250 mm pod ocelovým nosníkem hurdiskového stropu v přízemí

d) Ocelové nosníky hurdiskového stropu jsou v některých místech podporovány nosnou stěnou tloušťky 250 mm bez roznášecího věnce, takže zdivo pod traverzami praská (obr. 23p, příloha 13). V jiných místech mají stropní nosníky nedostatečnou hloubku uložení a jsou osazeny na nestabilním lůžku (obr.24p, příloha 13).


Obr.24p. Nevyhovující uložení ocelového nosníku hurdiskového
stropu na nosném zdivu

e) Ustoupené vnější obvodové zdivo v podkroví bylo osazeno na roznášecí traverzu, která byla mezi stropní ocelový nosník podklínována dřevěnými klíny, zabetonovanými bez vytažení (obr.25). Tato chyba je o to horší, že právě na dřevěném klínu jsou roznášecí traverzy nastavovány (obr.26p). Z obrázku 26p je patrné, že dřevěné odřezky profilu 10/40 až 20/60 volně položené na cihle klasického formátu tvoří dosedací plochu pro válcované nosníky profilu U 16 přenášející zatížení nosného zdiva v podkroví. Na tuto stěnu je volně položená pozednice krovu bez ukotvení, což může ohrozit stabilitu krovu a vyvolat havarijní stav objektu.


Obr.25r. Roznášecí traverza nesoucí obvodové zdivo v podkroví vypodložená dřevěnými klíny zabetonovanými do stropní konstrukce
 
Obr.26p. Nastavení roznášení traverzy na dřevěném klínu před zabetonováním

f) Komínový plášť Schiedel, který má prostupovat stropní konstrukcí rozšířenou cca o 20 až 30 mm a vyplněnou měkkými deskami z minerálních vláken, byl zcela zabetonován bez jakékoliv dilatace. Svědčí o tom obr.21r a obr.27r.

g) V garáži jsou uloženy hurdisky do ocelových nosníků bez patek, které byly pouze natřeny bez obalení rabicovým pletivem pod omítku (obr.28k).


Obr.27r. Pohled na horní část prostupu komínového tělesa Schiedel stropní konstrukcí
 
Obr.28k. Hurdisky v garáži uložené do ocelového nosníku bez obalení rabicovým pletivem

h) Ve stropní konstrukci jsou hurdisky uloženy na nosnou stěnu tak, že z větší části jsou v podélném směru zabudovány do přiléhajících nosných konstrukcí. O tom svědčí obr.29k, na kterém hurdisky o šířce 250 mm jsou zapuštěny do kolmé stěny do hloubky 150 mm, takže viditelná část ze stěny přečnívá pouze přes líc zdiva cca 100 mm. To znamená, že hurdisky jsou ze 60 % šířky zazděné do přilehlé stěny.


Obr.29k. Přečnívající část hurdisek v podélném směru 100 mm
široká se zapuštěním do zdiva na hloubku 150 mm

i) V místě svislého kanalizačního potrubí pod hurdiskovým stropem je nadměrně vysekaná drážka přerušující železobetonový věnec a na zdivu pod ocelovým nosníkem jsou viditelné trhliny (obr.30p). Přerušením výztuže ztrácí věnec svoji statickou funkci, čímž je oslabena prostorová tuhost budovy. Kromě toho by v obvodové stěně mělo být chráněno proti účinkům mrazu výplní tepelnou izolací např. z minerálních vláken.

j) Vlastní provedení cihelných bloků z POROTHERMu vykazuje nestejné šířky spár, v některých místech i nedostatečné převázání (obr.31p), jinde i nedostatečně zaplněné styčné spáry maltou (obr.26p). Nároží vnitřní schodišťové stěny v převážné části výšky stěny a ostění okna v kuchyni v celé své výšce jsou dokonce provedeny bez vazby, což může v budoucnosti vést ke vzniku rozšiřujících se trhlin. Obdobně zdivo balkonů v podkroví není provázáno do obvodového zdiva.


Obr.30p. Vedení svislého kanalizačního potrubí pod hurdiskovým stropem v nadměrně vysekané drážce a v potrhaném zdivu
 
Obr.31p. Vyzděný roh z děrovaných cihelných bloků s nestejně širokými a někde nevyplněnými styčnými spárami

k) V úrovni okenních překladů byly vytvořeny tepelné mosty, a to jednak v monolitickém betonovém překladu (obr.32p), jednak nevhodným umístěním děrovaných keramických dílců (obr.33p). Jejich příčinou mohou vznikat v interiéru na povrchu tmavé skvrny a plísně.


Obr.32p. Tepelný most v monolitickém betonovém nadpraží nad oknem v obývacím pokoji na severní straně
 
Obr.33p. Nesprávně umístěné děrované cihly v úrovni nadpraží vytvářející tepelný most

l) Krov je zajímavý nejen speciálními úpravami, ale i detaily:

  • vrcholová vaznice je u štítové stěny nad garážemi podložena pouze cihlou a blokem z Novathermu bez jakéhokoliv stabilizace (obr.34p),
  • konstrukce úžlabí podle obr.12r je provedena na převislém konci zplna zazděného dřevěného trámu pouze hřebíkovými spoji bez tesařského začepování,
  • pozednice nejsou zakotveny do železobetonového věnce (obr.10p a obr.11r), ale spočívají na labilních obvodových stěnách,
  • pozednice nad pilířem závětří je volně podložena dřevěným špalíkem, takže není ukotvena ani do pilíře a ani neleží na podkladu celou svou plochou; spojení základ, pilíř a pozednice vytváří nestabilní vazbu,
  • nedoléhavost kleštin na styku s krokví (obr.35k),
  • stahující kleštiny pod vrcholovou vaznicí nejsou zářezem nijak s vaznicí svázány (obr.36k).

Obr.34p. Podepření vrcholové vaznice cihlami bez jakékoliv stabilizace
 
Obr.35k. Nedoléhavost kleštin ke krokvím


Obr.36k. Křížení kleštiny s vrcholovou vaznicí bez vzájemného zavázání
 
Obr.37k. Kotvení obloukového plastového okna s nadměrně tlustou výplní (65 mm)

l) Stabilita osazených obloukových plastových oken se zajišťována nadměrně širokým výplňovým pásem z polyuretanové pěny - např. podle obr.37k vyplněním mezery v tloušťce 65 mm.

S ohledem na předcházející prokázané nedostatky hrubé stavby je možno uvedené poruchy v, v převážné části zařadit do havarijních poruch.

4. NÁVRH SANACE ROZHODUJÍCÍCH PORUCH

Sanační opatření je nutno provést u těchto konstrukcí:

a) Základové pásy mělce založené musí být podbetonovány nebo vyzděné z betonových bloků do předepsané hloubky 1,2 m. Při zpevňování základů nelze pokračovat v souvislých pásech, ale je nutno podchytávat základové pásy v úsecích cca do 1 m, mezi nimiž budou ponechány pilíře ze stávající zeminy. Po dobetonování, popř. podezdění, uklínování a zatvrdnutí takto vyhloubených částí se teprve mohou hloubit zbývající pilíře ze stávající zeminy a postupovat stejným způsobem jako předtím.

b) Tam, kde je nadzákladové zdivo nadměrně předsazeno, (východní strana u bazénu), je třeba zároveň s prohloubením základů provést i jeho rozšíření. To znamená od základové spáry přibetonovat přídavný základový pás, který bude přikotven ke stávajícímu pásu pomocí zainjektovaných ocelových trnů pro zajištění jejich vzájemného spolupůsobení. Pokud nebudou použity ocelové trny zalité do cementové zálivky nebo epoxidové pryskyřice, je možno provést rozšířený základový pás zakončený ztužujícím železobetonovým nosníkem.

c) Cihelný pilíř v severozápadním rohu objektu bude muset být dočasně podchycen, aby vyzdívka pod vodorovnou hydroizolací z cihel a pórobetonové desky mohla být vybourána a nahrazena buď betonem nebo vyzděním této části z nenasákavých hutných cihel.

d) Nedostatečné přesahy stávajících vodorovných asfaltových pásů musí být obnaženy alespoň na šířku 100 mm tak, aby bylo možno na ně jednostranným přeplátováním navázat novou chybějící hydroizolaci z asfaltových pásů s kovovou vložkou (např. Foalbit). Před položením této hydroizolace se současnou funkcí protiradonové bariéry musí být podkladní beton vyrovnán stěrkou a opatřen penetračním nátěrem.

e) Komín Schiedel bude muset být rozebrán a znovu vyzděn v souladu s technologickým předpisem pro třísložkový komín včetně vynechání dilatace v místě jeho prostupu stropní konstrukcí.

f) Popraskané cihelné tvárnice pod stropními ocelovými nosníky musí být vyztuženy roznášecími ocelovými deskami. V místě ustupujícího podlaží je nutno zabetonované dřevěné klíny mezi zdivem a ocelovou traverzou (obr.25r a 26p) vyjmout a řádně uklínovat kompaktním materiálem nepodléhajícím hnilobě. Po uhnití klínů může totiž ocelový nosník pod zdivem přenášející zatížení krovu prostřednictvím pozednic svým tlakem jednak poškodit spodní strop, jednak způsobit trhliny v této ustupující stěně.

g) V krovu je nutno zabezpečit dostatečné zakotvení pozednic pro spolehlivý přenos vodorovných sil - např. navařením ocelových válcovaných profilů (tvaru U, I nebo úhelníků) ke stropním ocelovým nosníkům, které by se chovaly jako konzoly, a to buď před lícem vnitřního zdiva, popř. zapuštěné do vysekané drážky. Pozednice by pak byly s těmito ocelovými konzolami provázány. Je přirozené, že v případě zapuštění musí být řešen vzniklý tepelný most např. vyplněním polyuretanovou pěnou.

h) Všechny vzniklé tepelné mosty v obvodových stěnách lze velmi spolehlivě řešit dodatečným kontaktním zateplením, které by přispělo nejen k energetickým úsporám, ale též k částečnému vyrovnání křivého zdiva.

5. ZÁVĚR

Uvedená analýza posuzovaného technického stavu rozestavěného rodinného domku dokazuje, že:

  1. dodavatel hrubě porušil technologické předpisy a v důsledku toho se objekt nachází v havarijním stavu;
  2. kvalita provedených prací neodpovídá platným ČSN a měla by se promítnout i do snížení nákladů za provedení stavebního díla;
  3. pokud nebudou odstraněny všechny uvedené závady, nelze ve výstavbě objektu pokračovat;
  4. stavební deník buď vůbec veden nebyl nebo jeho záznamy nemusí být důvěryhodné;
  5. vzhledem k naprosto nepřijatelnému způsobu provedení zadané stavby oprávněnou firmou k vykonávání stavební činnosti je vhodné předložení tohoto případu Dozorčí radě ČKAIT, která je kompetentní k možnému disciplinárnímu řízení proti dodavatelské firmě.

LITERATURA

[1] Kupilík, V.: Znalecký posudek č.12/07
[2] Stavebně-statický posudek ze dne 30.3.2007 zhotovený odbornou firmou
[3] Zpráva o výsledcích radonového průzkumu základové půdy ze září 2007

English Synopsis
Devalued building under construction in the group of individual family houses

Family houses belong among the simple structures that are usually built with a classical way. Although the technology of construction is not difficult, it is possible for gross neglect of basic technological practices and the protection of buildings during construction to cause such damage, which is difficult to repair, even for the increased financial costs. Evidence of this is an example of one family house for individual living in the suburb of Prague on the basis of expert opinion.

 
 
Reklama