Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Průzkum statických poruch přístavby objektu střediska volného času

Příspěvek se zabývá případovou studií průzkumu statických poruch přístavby objektu Střediska volného času Lužánky v Brně. Popisuje historii stavby a diagnostiku objektu. Cílem diagnostiky byla identifikace příčin stávajících poruch dělících konstrukcí, obvodového zdiva a nosného zdiva v předmětné části objektu. V rámci průzkumu byly použity metody vizuálnědefektoskopické prohlídky, semidestruktivní diagnostiky a diagnostika základových konstrukcí a základové půdy. Článek obsahuje návrh opatření pro zajištění spolehlivosti a bezpečnosti při běžném provozu objektu.

1. Úvod

Předmětem článku je seznámení čtenáře s provedenými diagnostickými pracemi in-situ na konstrukčních prvcích a celcích nepodsklepené části objektu přístavby využívaného Střediskem volného času Lužánky v Brně, Lidická 50. Cílem diagnostiky byla identifikace příčin stávajících poruch dělících konstrukcí, obvodového zdiva a nosného zdiva v předmětné části objektu a návrh opatření pro zajištění spolehlivosti a bezpečnosti při běžném provozu [1–8].

Diagnostické práce byly nutné na základě statického posudku Ing. Petra Daniela [9] z ledna 2018, který v závěru konstatuje poměrně rychlý postup poruch na stavební konstrukci, který vede ke klasifikaci poruch do třetího stupně závažnosti – havarijní s nutností okamžité nápravy.

Diagnostické práce byly realizovány v září 2018.

2. Konstrukční a dispoziční řešení předmětné části objektu

Stávající objekt SVČ Lužánky Lidická 50 je tvořen komplexem dvou vzájemně propojených budov. Původní historickou budovu s hlavním vstupem a průčelím se sochami karyatid postavil v roce 1855 Ludwig Förster jako restaurační pavilón, tzv. Kasino. V letech 1948–1949 byl přívětivý renesanční pavilon stavebně upravován a poněkud necitlivě byla realizována přístavba podle projektu arch. A. Kuriala. Stavební práce probíhaly formou tzv. akce „Z“. Tento komplex budov sloužil jako tehdejší Dům pionýrů a mládeže a stal se prvním pionýrským domem, který byl v roce 1949 slavnostně otevřen A. Zápotockým, tehdejším předsedou vlády. Po roce 1989 se stal střediskem volného času. Lze jej považovat za nejen nejstarší zařízení svého druhu v naší republice, ale se všemi pobočkami i jedním z největších. Předmětem hodnocení byla poškozená část přístavby z roku 1949, viz Obr. 1. Stáří hodnocených konstrukčních prvků a celků bylo přibližně 70 let. [10]

Přístavba byla tvořena dvěma křídly, která byla dispozičně uspořádána do tvaru písmene L. Podél ulice Lidické byl v SJ směru částečně podsklepený objekt přibližných půdorysných rozměrů 40 × 6 m, který byl uspořádán jako podélný trojtrakt s chodbou situovanou ve střední části. Nosnou funkci plnilo podélné obvodové zdivo, které bylo opatřeno rozsáhlými otvorovými výplněmi. Kritickým detailem obvodových nosných stěn byly meziokenní nosné pilíře. Dělící vnitřní svislé konstrukce byly nenosné. V horních částech bylo obvodové zdivo opatřeno železobetonovým obvodovým ztužujícím věncem, který vynášel sedlovou střechu. Krov byl tvořen dřevěnými sbíjenými příhradovými vazníky, které byly uloženy na zmíněném věnci. Ztužující věnec a konstrukce krovu významně zajišťovaly prostorovou tuhost objektu. Celková výška objektu od nášlapných vrstev interiérové podlahy po hřeben střechy byla přibližně 4250 mm (světlá výška interiérových prostor přibližně 3100 mm). Tato část přístavby byla výrazně lehčí z hlediska vlastní tíhy, a tedy hodnot přenášených reakcí do základové půdy oproti navazující přístavbě, která je pospána v následujícím odstavci. [10]

Obrázek 1a.: Půdorys části suterénu přístavy v oblasti poškozených obvodových a dělících stěn v nadzemním podlaží
Obrázek 1b.: Půdorys části nadzemního podlaží přístavy v oblasti poškozených obvodových a dělících stěn v nadzemním podlaží. Nepodsklepené části dispozice vyznačeny červenou konturou.

Obrázek 1.: Půdorys části suterénu (vlevo) a části nadzemního podlaží (vpravo) přístavy v oblasti poškozených obvodových a dělících stěn v nadzemním podlaží. Nepodsklepené části dispozice vyznačeny červenou konturou.

Na SJ křídlo navazovalo kolmo (v dispozici písmene L) ve směrové orientaci VZ dvorní křídlo. Oba objekty přístavby byly provozně propojeny společnou chodbou. Konstrukčně byly oba objekty odděleny. Dispozičně bylo VZ křídlo řešeno obdobně jako SJ křídlo, pouze v jeho západní části u štítové obvodové stěny (v rohové části přístavby) bylo řešeno jako dvojtrakt. VZ dvorní křídlo bylo ve většině dvorních dispozic podsklepeno, v západní části (u štítové obvodové stěny směrem do veřejných prostor parku Lužánky k ulici Lidická) bylo podsklepeno pouze částečně. Objekt VZ dvorního křídla byl přibližně půdorysných rozměrů 30 × 16 m. Nosnou funkci plnilo podélné obvodové zdivo, které bylo opatřeno rozsáhlými otvorovými výplněmi. Kritickým detailem obvodových nosných stěn byly meziokenní nosné pilíře. Dělící vnitřní svislé konstrukce byly nenosné. V horních částech bylo obvodové zdivo opatřeno železobetonovým obvodovým ztužujícím věncem, který vynášel sedlovou střechu. Krov byl tvořen dřevěnými sbíjenými příhradovými vazníky, které byly uloženy na zmíněném věnci. Ztužující věnec a konstrukce krovu významně zajišťovaly prostorovou tuhost objektu. U štítové obvodové stěny směrem k ulici Lidická byl vyložen 10,5 m široký oblý konvexní arkýř, při krajích s vyložením na vykonzolované ŽB desce 600 mm, uprostřed 950 mm. Celková výška objektu od nášlapných vrstev interiérové podlahy po hřeben střechy byla přibližně 6200 mm (světlá výška interiérových prostor přibližně 4400 mm). Tato část přístavby tedy byla výrazně těžší z hlediska vlastní tíhy, a tedy hodnot přenášených reakcí do základové půdy oproti navazující SV přístavbě, která je pospána v předcházejícím odstavci. [10]

Obvodové nosné zdivo objektu přístavby (tedy obou křídel) bylo realizováno v dobových a tradičních technologiích jako cihelné na maltu vápenocementovou. Základové konstrukce tvoří betonové pásy, které byly s největší pravděpodobností nevyztužené. Kvalita betonu základových pasů a ztužujících věnců, které vynáší příhradové dřevěné vazníky sedlové střechy, odpovídala době realizace (rok 1949) a byla odborně odhadnuta na dnešní pevnostní třídu C12/15. [10]

2. Nálezy diagnostického průzkumu

2.1 Nálezy vizuální defektoskopické prohlídky

Z hlediska nálezů závažných vad a poruch byly podrobnou vizuálně defektoskopickou prohlídkou identifikovány následující podstatné nálezy. Staticky významné poruchy vykazovala především částečně podsklepená rohová část VZ dvorního křídla v krajní dispozici u obvodové štítové stěny směrem k ulici Lidická. Pro popisné účely předkládaného textu byly identifikované poruchy označeny jako oblasti typů poškození 1 až 9. Schematicky je lokalizace poškození a jeho rozsah dokumentována na Obr. 2. Ze zjištěných typů poškození byly pro celkové hodnocení rozhodující a velice závažné následující nálezy:

  • Typ poškození 1 (šikmá trhlina v parapetním zdivu obvodové nosné stěny) a 2 (prosedání schodiště a trhliny ve schodišťovém zdivu). Masivní poškození parapetního obvodového zdiva nosné stěny trhlinou šířky až 20 mm na rozhraní podsklepené a nepodsklepené dispozice přístavby. Bylo dokumentováno také prosedání schodiště a trhliny ve schodišťovém zdivu. Nestabilizované základové poměry byly prokázány skutečností, že vestavěné plastové dveře vstupu do budovy od skleníků (instalovány v roce 2015) byly neseřiditelné. Situace je dokumentována na Obr. 3a.
  • Typ poškození 3 (masivní trhliny ve štítové obvodové stěně, vyklápění arkýře)a 4 (masivní trhliny v liniích vestavěných ocelových rámů a na styku s podhledem). Masivní poškození obvodové štítové stěny v dispozici navazujícího ostění arkýře prokázalo vyklápění arkýře a prosedání obvodové stěny. Boční zdivo arkýře nebylo se zdivem stěny provázáno, obezdívka ocelový sloupů vestavěných rámů měla problematickou vazbu a nebyla se zdivem stěny provázána. Masivní trhliny v liniích vestavěných ocelových rámů obvodové stěny v dispozici arkýře nebyly v kontaktu s dolním lícem ztužujícího železobetonového věnce, který tvořil vykonzolovanou stříšku arkýře. Reálně hrozilo samovolné zřízení okenních výplní a boční přizdívky arkýře do přiléhajícího okolí. Prosedání rohové části objektu za linií arkýře a vyklápění obvodové štítové stěny s arkýřem bylo již tak masivní, že nadokenní překlady byly v oblasti uložení nefunkční a přitěžovaly rám plastové okenní výplně a masivně oslabovaly prostorovou tuhost konstrukčního celku. Situace je dokumentována na Obr. 3b, c.
  • Typ poškození 5 (masivní poškození dělící chodbové příčky) a 6 (prolomení svislých pilířů výztužného rámu příček): Vnitřní dělící chodbové příčky v chodbové části byly odtrženy od stabilizačního rámu tvořeného zděnými pilíři a převázkou z vložených železobetonových překladů. Výztužný rám sloužil výhradně pro zajištění prostorové tuhosti chodbových dělících příček. Zmíněný rám a jeho konstrukční části měly pro bezpečnou stabilitu zcela zásadní funkci a tím, že příčka byla od pilíře prakticky odtržena a pilíře byly poškozeny trhlinami a masivně prosedaly, svoji funkci ztratily. Při dalším poklesu podloží a stávajícímu naklonění pilířů a horizontálním posunům chodbové příčky reálně hrozilo zřícení příčky, která měla nadstandardní výšku a z toho plynoucí stabilitní problémy, které přímo souvisely s reálným štíhlostními parametry vnitřní dělící konstrukce (dlouhá, vysoká a tenká zeď). Situace je dokumentována na Obr. 3d.
  • Typ poškození 7 (závažné porušení ztužujícího věnce masivní trhlinou), 8 (šikmé trhliny v nosné stěně v úrovni přízemí i suterénu) a 9 (masivní trhliny v nosné chodbové stěně suterénu): Železobetonový ztužující věnec vynášející sbíjené dřevěné vazníky sedlové střechy byl silně poškozen po celé výšce masivní trhlinou šířky až 30 mm, viz Obr. 3e, f. Reálně hrozilo zřícení části střechy v oblasti prolomeného ztužujícího věnce. Prostorová tuhost nosných stěn byla vážně poškozena a vlivem silných povětrnostních vlivů případně silnějších sněhových aktivit v zimním období mohlo dojít ke zřícení části střešní konstrukce do interiéru objektu. Reálná hrozba zřícení části konstrukce krovu souvisela i s poškozením nosného zdiva pod porušeným věncem v úrovni přízemí a navazujících dispozicích suterénu.
Obrázek 2.: Půdorys části nadzemního podlaží. Schématické zakreslení sond, diagnostických oblastí a poškozených konstrukčních prvků a celků. Označení poruch výše.
Obrázek 2.: Půdorys části nadzemního podlaží. Schématické zakreslení sond, diagnostických oblastí a poškozených konstrukčních prvků a celků. Označení poruch výše.
a) Typ poškození 1 a 2
a) Typ poškození 1 a 2
b) Typ poškození 3
b) Typ poškození 3
c) Typ poškození 4
c) Typ poškození 4

d) Typ poškození 6
d) Typ poškození 6
e) Typ poškození 7
e) Typ poškození 7
f) Typ poškození 7 – detail
f) Typ poškození 7 – detail

Obrázek 3.: Vybrané příklady poškození – označení popsáno v textu výše

Masivní poškození v dělících konstrukcích, obvodové stěně s arkýřem a nosných podélných obvodových stěnách v předmětné části objektu byly aktivní. K jejich významné propagaci a aktivitám docházelo v posledních cca 3 letech.

Svědčilo o tom nejen vyjádření stávajících uživatelů, ale také skutečnost, že v roce 2015 byla provedena kompletní výměna otvorových výplní v obvodovém plášti objektu. Jednak by se realizační společnost jistě vyjádřila k masivnímu poškození obvodových stěn. Navíc některá okenní křídla plastových oken byla neseřiditelná a nefunkční.

Ing. Daniel ve Statickém posudku z prosince 2016 hodnotil poruchy jako staticky a funkčně závažné, doposud však ne havarijní, v lednu 2018 po revizní prohlídce objektu hodnotí stav jako havarijní s nutností okamžité nápravy.

Aktivita trhlin byla zjevná z porovnání fotodokumentace pořízené v rámci zpracování statického posudku Ing. Petr Daniela na konci roku 2016 se stavem v období 09/2018, který byl dokumentován zpracovateli předkládané publikace.

2.2 Nálezy semidestruktivní diagnostiky

Pro identifikaci druhu zdiva, vazby navazujících zděných konstrukčních celků a identifikaci konstrukčního řešení ve vybraných detailech objektu byly realizovány semidestruktivní diagnostické práce. Především se jednalo o odstranění povrchových úprav hodnocených prvků a celků až k materiálům nosných prvků. Z hlediska této části diagnostických prací byly identifikovány následující podstatné nálezy.

Sedlové střechy obou navazujících křídel byly řešeny ze sbíjených dřevěných vazníků. Provedení konstrukce krovu odpovídalo dostupné výkresové dokumentaci [10]. Podhledové konstrukce byly v interiérových dispozicích realizovány jako rákosová vápenocementová omítka na dřevěném podbití, které bylo hřebíkovými spoji uchyceno k příhradovým dřevěným nosníkům sedlového krovu. Příhradové vazníky krovu byly uloženy na obvodových železobetonových věncích, které byly společně s konstrukcí krovu významným prvkem prostorové tuhosti objektů obou křídel.

Poškozené dělící chodbové příčky ve VZ dvorním křídle (v západní části u obvodové štítové stěny, rohová část přístavby) byly realizovány z děrovaných cihel („čtyřděrovky“) a měly tloušťku 150 mm. Prostorová tuhost a celková stabilizace dělících konstrukcí (z hlediska stabilitního velice subtilních vzhledem k jejich výšce a délce a neprovázanosti na navazující svislé konstrukce a pouze přiléhající k podbití krovu) byla zajištěna ztužujícím rámem, který byl tvořen z cihelného zdiva (CPP na MVC) a pod podhledem uzavřen uložením dvou železobetonových překladů. Konstrukce zmíněného rámu nevynášela žádné další navazující konstrukce.

Konstrukce vystupujícího arkýře v dispozici západní obvodové (štítové) stěny dvorního VZ křídla byla vynášena železobetonovou deskovou obloukovou konzolou. Beton konzoly byl značně nekvalitní a vzhledem k expozici v exteriérových klimatických podmínkách značně poškozený zmrazovacími cykly. Boční zdivo arkýře nebylo provázáno se zdivem obvodové štítové stěny. Ve vnitřních otvorech za arkýřem byly v obvodové stěně instalovány vestavěné ocelové rámy z I profilů (překlady a sloup), které nebyly v kontaktu s dolním lícem ztužujícího železobetonového věnce, který tvořil vykonzolovanou stříšku arkýře. Stropní konstrukce nad podsklepenou částí rohové dispozice přístavby byla realizována ze skládaných prefabrikátů.

Skladba podlah na rostlém terénu (resp. násypu) byla ověřena v chodbovém traktu ve vrtaných sondách s označením B, C, viz lokalizace polohy sond na Obr. 2 a fotodokumentace sond a skladby na Obr. 4 a 5. Pod nášlapnou vrstvou bylo 80 mm podlahového betonu, navazovala hydroizolace a pod ní 100 mm násypu. Pod násypem byla stabilizační betonová deska celkové tloušťky cca 200 mm. Podlahové souvrství bylo uloženo na násypech. Z hlediska konstrukčního byly základové konstrukce realizovány korektně pod vrstvami navážek v únosné sprašové zemině v hloubce 1,25 m pod úrovní nášlapných vrstev podlahy.

Obrázek 4a.: Vrtaná sonda „B“ k základovým konstrukcím chodbové dělící příčky
Obrázek 4b.: Vrtaná sonda „B“ k základovým konstrukcím chodbové dělící příčky

Obrázek 4.: Vrtaná sonda „B“ k základovým konstrukcím chodbové dělící příčky
Obrázek 5a.: Vrtaná sonda „C“ k základovým konstrukcím pilíře ztužujícího rámu příček a dělící chodbové příčky
Obrázek 5b.: Vrtaná sonda „C“ k základovým konstrukcím pilíře ztužujícího rámu příček a dělící chodbové příčky

Obrázek 5.: Vrtaná sonda „C“ k základovým konstrukcím pilíře ztužujícího rámu příček a dělící chodbové příčky
Obrázek 6a.: Kopaná sonda „A“ k základovým konstrukcím obvodové štítové stěny s arkýřem v rohové části objektu přístavby
Obrázek 6b.: Kopaná sonda „A“ k základovým konstrukcím obvodové štítové stěny s arkýřem v rohové části objektu přístavby

Obrázek 6.: Kopaná sonda „A“ k základovým konstrukcím obvodové štítové stěny s arkýřem v rohové části objektu přístavby

2.3 Nálezy diagnostiky základových konstrukcí a základové půdy

Pro účely ověření konstrukčního řešení základů pod poškozenými příčkami a ztužujícím pilířem těchto dělících konstrukcí byly v chodbovém traktu realizovány dvě vrtané sondy s označením B, C. Konstrukční řešení základů a typ základových zemin silně poškozené obvodové štítové stěny s arkýřem byly identifikovány realizací kopané sondy s označením A. Lokalizace poloh těchto diagnostických sond je na Obr. 2.

V diagnostických sondách B, C k základovým konstrukcím poškozené dělící zděné příčky mezi chodbou a místnostmi č. 10, 11 a u chodbového poškozeného ztužujícího zděného pilíře byly identifikovány základové pásové konstrukce v celkové hloubce min. 1090 mm pod rovinou nášlapných ploch podlahy.

V kopané sondě A k základovým konstrukcím poškozené obvodové stěny byl identifikován základový pás v celkové hloubce základové spáry −1,950 m pod úrovní okolního terénu.

Masivně poškozené dělící interiérové konstrukce, pilíře ztužujícího rámu a obvodové zdivo štítové stěny s arkýřem byly řádně založeny a konstrukčně odpovídaly reálným geologickým poměrům zájmové oblasti (svrchní vrstvy navážky o mocnosti cca 2,0 m, podloží – základové půdy tvoří spraše). Poškozené konstrukce byly řádně založeny, dobové řešení odpovídalo místním geologickým poměrům. Základní příčinou poškození byly objemové změny základových půd (spraší), ke kterým docházelo v hloubkách 2 a více metrů pod úrovní přiléhajícího terénu.

V dalším textu jsou uvedeny pouze podstatné nálezy geotechnické průzkumu [11] včetně hodnotících závěrů. Povrch zájmového území byl krytý víceméně souvislou vrstvou recentních hlinitých navážek s vysokým podílem stavební suti. Jejich mocnost byla od řádu 0,1 m až do cca 2 m, místy i více. Navážky byly minimálně středně ulehlé. I v místě kopané sondy A bylo toto souvrství zastiženo až do hloubky cca 1,80 m.

Jako vlastní základová půda objektu byly, podle očekávání, v místě sondy potvrzeny pleistocenní spraše (Würm). Ty budovaly nejvýraznější souvrství kvartérního pokryvu lokality v relativně mohutné návěji mocnosti přibližně do 10 m. Byly standardně tuhé až pevné konzistence. V bázi kvartéru se dalo očekávat relikt nejnižší terasy Ponávky tvořený ulehlými zahliněnými štěrky a písky v tloušťce 0,5 až 2,0 m. Geologické podloží lokality potom bylo budováno pevnými miocenními marinními jíly (baden).

Laboratorní rozbory zařadily spraše jako jíl s nízkou plasticitou CL – tř. F6 (podle ČSN 73 6133:2010 [12]) resp. jako prachovitý jíl siCl (podle ČSN EN ISO 14688:2018 [13]).

Laboratorní testy, obdobně jako makroskopický popis, potvrdily velmi nízkou vlhkost zeminy na úrovni pouhých 11 %. I díky takové hodnotě vlhkosti mohla být konzistenci spraše v podzákladí postiženého objektu definována jako velmi pevná.

Podzemní voda v prostoru parku Lužánky mohla být předpokládána pouze na bázi kvartéru, v píscích a štěrcích, tedy ve větší hloubce, ve zvodni o nepříliš vysoké vydatnosti.

Založení bylo provedeno na hlubokých základových pasech, které byly (jak ukázala kopaná sonda) umístěny do rostlé základové půdy (tj. do spraší); stavitelé si tudíž byli vědomi toho, že navážky nejsou vhodnou základovou půdou.

Identifikovaná základová zemina – spraše jsou poměrně dobrou základovou půdou se dvěma významnými omezeními: Prvním je to, že bývají citlivé na prosednutí (dynamickými účinky nebo provlhčením), druhým potom je jejich potenciální ohrožení smrštěním při ztrátě vlhkosti. Obojí přitom závisí na jejich konkrétních fyzikálních a indexových charakteristikách.

Přestože se nejedná o základovou půdu tř. F7 či F8, které byly v ČSN 73 1001:1988 (dnes již neplatné) přímo označeny za ohrožené smršťováním při vysychání, ukazuje se stále častěji, že rovněž zeminy tř. F6 (zdejší případ) mohou, za jistých okolností, reagovat do jisté míry obdobně. K tomuto závěru vedla právě velmi nízká makroskopicky a laboratorně ověřená vlhkost – pouhých 11 % a vysoký obsah jílovitých částic – 35 %). Snížení vlhkosti zde přitom padalo na vrub dvěma faktorům. Prvním jsou extrémně suché a teplé roky 2017 a 2018. Druhým potom blízkost některých vzrostlých parkových stromů.

Ověřená hloubka stávajícího založení – cca 2 m – by měla s ohledem na nebezpečí smrštění podle starších normativů vyhovovat; nicméně i zde se zkušenostmi potvrzuje, že působení vysychání může v extrémech dosahovat až do hl. okolo 4 m.

Vzhledem k výše uváděným nálezům lze konstatovat, že základními a rozhodujícími procesy (přímo působící vlivy na objekt), které byly příčinou havarijního stavu, bylo dlouhodobé vysychání základových půd. Původní konstrukční systém základů z doby realizace objektu (1949) plně respektoval zásady zakládání v problematických základových poměrech a plně odpovídal tehdejším zásadám pro navrhování a realizaci staveb.

Zde je nutné znovu zdůraznit na aktivitu působících vlivů a nemožnost spolehlivě predikovat stabilizaci působících vlivů v oblasti základových půd.

3. Návrh opatření

Na základě nálezů diagnostického průzkumu je dále uváděn návrh opatření pro zajištění bezpečnosti nejen pro pohyb osob a zvířat, ale i mechanické odolnosti nepoškozených dispozic objektu přístavby SVČ Lužánky Lidická 50 a to v souladu s požadavky vyhlášky č. 268/2009 Sb. O technických požadavcích na stavby [7].

3.1 Okamžitá opatření

Obrázek 7.: Schéma nutného rozsahu ukončení běžného provozu v objektu Lidická 50
Obrázek 7.: Schéma nutného rozsahu ukončení běžného provozu v objektu Lidická 50
  • Nepodsklepenou rohovou část přístavby objektu SVČ Lužánky Lidická 50 bylo nutno okamžitě uzavřít pro běžný provoz. Konstrukční prvky a celky přímo ohrožovaly zdraví a životy lidí. Dispoziční rozsah nutného uzavření části objektu je znázorněn na schématu Obr. 7.
  • Bylo nutno uzavřít přiléhající okolí – především v dispozici směrem do veřejného prostoru parku Lužánky s vyloučením volného pohybu osob a zvířat. Rozsah uzavření se týkal prostoru v okolí uzavřených interiérových dispozic – viz Obr. 7. Koridor byl ve veřejném prostoru do parku Lužánky vymezen cca 5 m od objektu (k přiléhající komunikaci).
  • Pohyb osob v uzavřených dispozicích objektu z důvodů provozních (vystěhování stávajícího vybavení, nutná údržba otopné soustavy, elektroinstalací atp.) byl možný pouze se souhlasem statika.
  • Pro zajištění běžného provozu v neuzavřené části objektu bylo nutno vybudovat dočasný nový vstup v úrovni 1. NP. Vstup byl zajištěn výměnou stávajících otvorových okenních výplní, vybouráním parapetního zdiva a instalací nové výplně s dveřními křídly, lokalizace viz Obr. 7.

3.2 Dlouhodobá opatření

  • Identifikované havarijní poruchy rohové části objektu přístavby SVČ Lužánky Lidická 50 byly především v aspektech reálných hrozeb zřícení dělících chodbových zděných příček do interiéru, prolomení železobetonového ztužujícího věnce vynášejícího konstrukci vazníků krovu sedlové střechy s následným zřícením do interiéru části objektu a vyklopením vystupujícího arkýře štítové obvodové stěny a zřícením směrem k přiléhajícímu okolí natolik vážné, že přímo ohrožovaly zdraví a životy lidí.
  • Návrh dodatečného statického zajištění objektu formou injektáže podloží, svázáním stávajících trhlin např. technologií helikálních výztuží a zajištění prostorové tuhosti sepnutím objektu v rovinách ztužujících věnců, bylo vzhledem k celkovým dispozicím objektu, stáří a stavu konstrukčních prvků a celků finančně neefektivní a dlouhodobě nespolehlivé.
  • Poškozenou část objektu bylo nutno odstranit. Minimální nutný rozsah odstranění části stávající stavby byl shodný s uzavíranou dispoziční částí pro běžný pohyb osob (Obr. 7.).
  • Vzhledem k problematickému dispozičnímu umístění odstraňované stavby (rohová část stávajícího objektu přístavby s páteřní chodbovou komunikací a zajištěním vstupu do zahradní části a ke skleníkům, vedení elektroinstalací, rozvodů vody a odpadů včetně otopné soustavy) bylo jako efektivní opatření doporučeno sloučit projekt na odstranění části stavby s požadavkem na projekt realizace novostavby odstraněné části objektu. Takto by jak stavební práce na odstranění části stavby a realizace novostavby byly řešeny v rámci jednoho výběrového řízení vybraným dodavatelem a nebyly by nutné „vícepráce“ na zajištění neodstraňovaných částí stavby jak v aspektu stavebním tak i provozním (elektrorozvody, TZB rozvody).
  • Neodstraňované části objektu přístavby (částečně podsklepené SJ křídlo a podsklepená část VZ dvorního křídla) byly v uspokojivém stavebně statickém stavu, který odpovídal stáří objektu a jeho konstrukčních prvků a celků (bezmála 70 let).
  • Projekt na odstranění části stavby a realizaci nové vestavby spolehlivě eliminující riziko případného závažného poškození stávajících částí budovy. Především bylo nutno zajistit prostorovou tuhost odstraněných částí ŽB ztužujících věnců, na které byla uložena konstrukce krovu, návrhem a realizací vhodných „kleštinových“ prvků (táhel).

Bylo doporučeno zvážit možnost celkové revitalizace stávajících částí budovy, které nejsou navrženy k odstranění. Tyto části budovy byly morálně na sklonku životnosti. Dále zhotovitelé doporučili zvážit skutečnost, že stávající aktivní změny v podloží objektu byly z hlediska predikce stabilizace negativně působících vlivů (vysychání a objemové změny spraší) nespolehlivě hodnotitelné. V horizontu několika příštích let tedy nelze vyloučit významné zhoršení stávajícího uspokojivého stavebně statického stavu zbývajících částí přístavby.

4. Závěr

Článek popisuje stavebně statický průzkumu vybraných konstrukčních celků části objektu přístavby SVČ Lužánky v Brně realizovaný v roce 2018. Podle nálezů a závěrů průzkumu byla navržena vhodná opatření pro zajištění bezpečného užívání objektu.

V případě, že budou k dispozici nové skutečnosti a případně některé části dokumentace, které v době zpracování překládaného hodnocení nebyly známy či dodány, vyhrazují si zpracovatelé právo na modifikaci, úpravu či upřesnění stávajících hodnotících závěrů.

Poděkování

Příspěvek byl realizován v rámci řešení projektu č. LO1408 „AdMaS UP – Pokročilé stavební materiály, konstrukce a technologie“ podporovaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

Literatura

  1. ČSN ISO 13822 Zásady navrhování konstrukcí – hodnocení existujících konstrukcí
  2. ČSN 73 0038 Hodnocení a ověřování existujících konstrukcí – doplňující ustanovení
  3. Z. Bažant, L. Klusáček – Statika při rekonstrukcích objektů
  4. D. Pume, F. Čermák a kol. – Průzkumy a opravy stavebních konstrukcí
  5. P. Schmid a kolektiv – Základy zkušebnictví
  6. Vaněk Tomáš: Rekonstrukce staveb. SNTL/ALFA Praha 1985
  7. Vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby se změnami 20/2012 Sb.
  8. M. Rochla – Stavební tabulky, rok vydání 1973
  9. Statický posudek poruch v příčkách a na obvodovém plášti objektu Lidická 50 – Středisko volného času, odpovědný zpracovatel Ing. Petr Daniel, prosinec 2016 a dodatek leden 2018
  10. Dům pionýrů a mládeže Brno, zaměření stávajícího stavu, Projektový ústav Českého svazu výrobních družstev Praha, výkresová dokumentace, 11/1982
  11. Brno – Lužánky – skleníky. Zpráva IG průzkumu. BALUN geo s. r. o. Brno. 01/2017. 18 stran A4
  12. ČSN 73 6133: Návrh a provádění zemního tělesa pozemních komunikací
  13. ]ČSN EN ISO 14688-1: Geotechnický průzkum a zkoušení – Pojmenování a zatřiďování zemin – Část 1: Pojmenování a popis
English Synopsis
Building Extension of the Leisure Center Lužánky in Brno: Causes of the Failures and Proposal for Fixing

The paper deals with a case study of building defects inspection of Lužánky Free Time Centre in Brno. It is described the history of the building and the building diagnostics. There were used the survey methods of visual-defectoscopic inspection, semidestructive diagnosis and diagnosis of foundations and foundation soil. The conclusions contain recommendations for immediate and long-term solution of the object's static problems.

 
 
Reklama