Analýza českého stavebního trhu na 2. čtvrtletí roku 2018

Společnost CEEC Research s.r.o. ve spolupráci se skupinou Saint-Gobain a dalšími partnery vydala analýzu českého stavebního trhu za 1. čtvrtletí letošního roku. Z komplexní analýzy je dále vybráno několik zajímavostí především ve vztahu ke stavebnictví zaměřenému na budovy.

Počet zahájených bytů v 1. čtvrtletí 2018 se meziročně zvýšil o 16,8 procenta a činil 7 618 bytů. Počet zahájených bytů v rodinných domech vzrostl o 11,0 procenta, u bytů v bytových domech byl zaznamenán nárůst o 16,0 procenta. Počet dokončených bytů v 1. čtvrtletí 2018 meziročně vzrostl o 18,9 procenta a činil 6 907 bytů. Počet dokončených bytů v rodinných domech vzrostl o 27,6 procenta, v bytových domech vzrostl o 18,2 procenta.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR:

„Stavebnictví však potřebuje do budoucna systémovou změnu. Razantní zlepšení může přinést jen komplexní rekodifikace stavebního práva. Mnoho orgánů bude muset akceptovat snížení rozsahu svých kompetencí, jinak nemůže být dosaženo našeho společného cíle, a to zjednodušení a zkrácení povolovacích procesů.“

Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj ČR:

„Ve výhledu legislativních prací je zařazeno předložení věcného záměru stavebního zákona a dalších souvisejících zákonů Vládě ČR, což by mělo proběhnout na konci roku 2020. V rámci rekodifikace veřejného stavebního práva probíhají v současné době na MMR intenzivní jednání pracovních skupin pro rekodifikaci. V počátečních fázích přípravy rekodifikace je nezbytně nutné provést velmi podrobné analýzy a rozbory současné právní úpravy. Výstupy všech analýz budou následně sloužit ke zpracování variantních řešení budoucí právní úpravy v návrhu věcného záměru nového stavebního zákona a budou současně sloužit i jako podklad pro zpracování Hodnocení dopadů regulace.“

Ředitelé stavebních společností očekávají v roce 2018 růst výkonu stavebního sektoru o 5,1 procenta, což je o 0,8 procentního bodu více, než bylo uvedeno v Kvartální analýze českého stavebnictví Q1/2018. Mírně optimističtější pohled pak mají společnosti zaměřující se na pozemní stavitelství (růst 5,4 procenta) a malé a střední firmy (5,3 procenta).

Miroslav Lukšík, generální ředitel, Pozemní stavitelství Zlín a. s.:

„České stavebnictví zažívá od začátku roku 2018, dle mého názoru, pouze zdánlivý boom. Tento vývoj je způsoben především nedostatkem stavebních kapacit, který navozuje dojem nečekaně vysoké poptávky. Postupný odchod kvalifikovaných pracovníků ze stavebního odvětví byl skrytou, takzvanou „časovanou bombou“. Z těchto důvodů dojde velmi brzy k dlouho očekávanému nárůstu cen stavebních prací, a to nejen vlivem cen materiálů, ale i vlivem zdražení práce a výkonů, což by mělo vést také k všeobecně vyšším tržbám stavebních podnikatelů.“

Radoslav Dvořák, ředitel společnosti, INOS Zličín, a.s.:

Stát přispívá stavebnictví? Ale ano, staví či rekonstruuje se pár kilometrů dálnic a silnic. Mluví se o železnicích. Novelizoval se stavební zákon, proč ale? Pomohlo to? Nejvíce zní - ano, prostě to uděláme. Ale „skutek utek“. Stavebnictví totiž nejsou řeči, ale fyzická realita. A na ní je vidět, jak to neklape.

Tomáš Hajič, ředitel odštěpného závodu Praha - dopravní stavitelství, Strabag, a.s.:

„Určitě dlouhodobá stabilita jak z hlediska financování, tak přípravy projektů staveb. Nesmí docházet k rozkolísání jako v minulosti, kdy několik let je nouze o práci a dalších několik let je naopak nouze o pracovní síly. Státní zakázky mají mít stabilizační, nikoli akcelerační efekt.“

Graf: Očekávaný vývoj tržeb v jednotlivých segmentech

Tomáš Rosák, předseda představenstva, Saint-Gobain Construction Products CZ, a. s.:

Kritéria rozhodování zákazníka: „Je to jednoznačně cena a reference. Bohužel až při realizaci přichází zákazník – finální uživatel budovy – na to, že jedním z parametrů by měla být také schopnost stavební firmy, resp. jejích zaměstnanců, pracovat s novými, kvalitními a inovativními materiály, které mohou výrazně zvýšit celkovou výkonnost stavby, aniž by došlo k podstatnému zvýšení nákladů.“

Pavel Schlitter, obchodní ředitel, SITEL, spol. s r.o.:

„Dle mého názoru velmi záleží, zda je investorem veřejný či soukromý subjekt. Veřejný investor se mnohdy snaží převážně o to, aby nemohl být napaden z netransparentnosti zadání, a proto jsou podmínky výběrového řízení relativně volné a klíčovým kritériem výběru je pak cena. Soukromý subjekt v mnohých případech jasněji definuje zadání, protože často má konkrétní představu o materiálech a poptá si jen dodavatele, kteří mu vyhovují. Pak opět převažuje cena, ale parametrů do rozhodovacího mixu přichází více. Kromě ceny jsou pro takovéhoto investora důležité i předchozí zkušenosti, kvalita a rychlost provádění díla a podněty na zlevnění výstavby.“

Graf: Jak hodnotíte novelu stavebního zákona?

Miroslav Lukšík, generální ředitel, Pozemní stavitelství Zlín a. s.:

„K hodnocení novely stavebního zákona je zatím velmi brzy. Novela přinesla některé změny, které se dotýkají části investorů, především z oblasti rodinných domů, stavebních úřadů, včetně těch speciálních, případně firem a pracovníků působících v oblasti přípravy staveb. Avšak do každodenní činnosti stavebních, dodavatelských firem, zejména středních a velkých, novela nepřinesla výrazné vlivy, nebo se tyto, alespoň zatím, nijak významně neprojevily.“

Jaroslav Kupr, ředitel ateliéru Praha, architektonicko-stavební divize, INTAR, a.s.:

„Není to o počtu stavebních úřadů. Ani o jejich centralizaci či decentralizaci, ale o kvalitě = odbornosti jednotlivých osob. Samozřejmě i o prováděcích vyhláškách, jejich vysvětlení a zavádění do praxe. Novela stavebního zákona zatím přinesla spíše zmatek než hmatatelné přínosy – zjednodušení a zkrácení povolovacích procesů.“

Celou analýzu lze získat na adrese: http://www.ceec.eu/research/