Ucelený stavební systém a jeho význam při eliminaci tepelných mostů
Tématika tepelných mostů se u nás častěji objevuje od 90. let společně s větší snahou o úsporu energií. V sousedních západních zemích, například Německu, se však otázka řešila již dříve, zejména kvůli škodlivým plísním, které se v těchto kritických místech objevují.
V Československu byl kvůli masivní panelové výstavbě velmi suchých a značně přehřátých bytů tento problém na okraji zájmu. Do popředí jej dostalo teprve energeticky úsporné stavění, jehož cílem je eliminace největších původců tepelných úniků. Nastala potřeba hledat nové materiály, postupy a obecně nová řešení.
Tepelný most je oblast, kterou prochází teplo směrem ven rychleji nežli skrze navazující stavební prvky. Jejich zvýšená tepelná vodivost zapříčiňuje nárůst tepelné potřeby a průvodním jevem je nižší povrchová teplota. Ta zvyšuje pravděpodobnost rozvoje plísní, který nastává při relativní vzdušné vlhkosti nad 70 %. Pokud je v obytné místnosti s teplotou 21 °C relativní vlhkost 50 %, pokles teploty vzduchu v blízkosti tepelného mostu těsně pod 16 °C zapříčiní její vzestup na kritických 70 %.
Dalším rizikem tepelných mostů je kondenzace vodních par, vlhnutí, promáčení a poškození stavebního prvku nebo konstrukce. Kromě těchto dvou negativních faktorů vedou tepelné mosty k větším ztrátám transmisí (vyzařováním) a tím k vyšší tepelné potřebě a zvýšeným nákladům na vytápění. Podíl tepelných mostů na celkové topné energii může přesahovat 30 %.
Druhy tepelných mostů
Tepelné mosty mohou vznikat v souvislosti na použitém materiálu. Na jejich vzniku se podílí především materiály s dobrou tepelnou vodivostí, obecně nejproblematičtější jsou kovy. Druhou velkou skupinu tvoří tepelné mosty v místech, kde vnitřní plocha pláště budovy není shodná s plochou vnější. Dá se říci, že čím kompaktněji je navržena budova, tzn. čím menší je poměr venkovní plochy k vnitřní, tím nižší jsou tepelné ztráty. Příčinou je tzv. efekt chladicího žebra, který lze vypozorovat u balkónů, vikýřů a arkýřů. Často se objevují také konstrukční tepelné mosty, které se nejčastěji vyskytují v těchto místech:
- Sokly budovy
- Nároží budovy
- Balkóny
- Atiky
- Napojení stropu
- Nadokenní překlady
- Žaluziové a roletové boxy
- Zděné sloupy
- Fasádní kotvy
Systémové řešení kritických míst
Velkou pozornost inovacím v této oblasti věnuje společnost Xella, která je výrobcem stavebního materiálu Ytong. Samotný pórobeton má v této otázce již jednu nespornou výhodu – jeho vlastnosti jsou ve všech směrech stejné, bez ohledu na způsob uložení v konstrukcí, což eliminuje celou řadu možných tepelných mostů například v soklu v atice apod.
Další požadavky praxe na vyřešení některých detailů jsou technickou skupinou výrobce zpracovány do návrhů, které se zkouší a precizují na stavbách. Hotová, ekonomická a bezpečná řešení se zavádějí do výroby, aby se se postupně stala součástí sortimentu novinek. Kombinací těchto nových prvků lze zamezit vzniku veškerých materiálových a konstrukčních tepelných mostů. Například Ytong YQ U profil umožňuje realizovat otvory stavebních konstrukcí světlé šířky přes 4000 mm a pokud je u stavby v plánu stínicí technika, lze doplnit žaluziovým kastlíkem ve stejném rozpětí. Věncová tvárnice z tohoto stavebního systému je optimálně tepelně dimenzovaná a napomáhá vyloučit tepelné mosty v oblasti stropní nebo střešní konstrukce. Další možností řešení jsou pak kombinace s izolačními deskami Multipor od téhož výrobce, které slouží k vnitřnímu i vnějšímu zateplení. Poslední novinkou sortimentu je pak zakládací tvárnice, jejíž použití se již velmi dobře osvědčilo v sousedním Německu a Rakousku. Projektanti jejím použitím vyřeší tepelné mosty u materiálů, které nemají potřebné tepelněizolační vlastnosti nebo je nemají ve vertikálním směru.
Kompletní stavební systém Ytong nabízí ucelené řešení celé hrubé stavby i povrchových úprav. Zahrnuje tepelněizolační řadu tvárnic Lambda YQ, s níž je možné dosáhnout hodnot pasivní výstavby i jednovrstvým zděním bez zateplování.