Na IBF v Brně proběhla diskuse s názvem „Časovaná bomba z Bruselu“, nebo naděje pro evropské stavebnictví?, která se zamyslela nad zaváděním evropské směrnice k energetické náročnosti budov v rámci politiky „20-20-20“. Názory prezentovali A. Brotánek, L. Urbášek, I. Plocková, J. Hirš a S. Římánková.
Mezi roky 2009 a 2040 předpokládá predikce dle referenčního scénáře následující úspory spotřeby elektřiny: elektrické vytápění – pokles měrné spotřeby o 22 %, ohřev teplé vody – pokles měrné spotřeby o 18 %, ostatní spotřeby – pokles energetické náročnosti o 7 %, celková měrná spotřeba vzroste o 29 %.
V souvislosti s novou normou ČSN 730540 z r.2011 se musely doplňovat a přepracovávat energetické štítky obálky budovy pro potřeby dotačního titulu OPŽP. Změna má výpočtově vliv i na vyhodnocení energetické náročnosti při zpracování PENB. Mají se již projekty rekonstrukcí a novostaveb vyhodnocovat podle nových požadavků?
V posledních dnech média vydala zprávu, že peníze z emisních povolenek nebudou určeny k dosahování energetických úspor v rezidenčních budovách. Na pondělním semináři iniciativy Šance pro budovy zástupce MŽP uvedl, že 50 % peněz by MŽP připadnout mělo, věc je ale stále předmětem budoucího rozhodnutí Vlády ČR. SFRB připravuje nový projekt úvěrů na zateplování a opravy domů.
Článek pojednává o vývoji měření vzduchotěsnosti obalových plášťů budov v České republice. Uvádí počáteční kritéria a chyby, které se dělaly. podrobně se věnuje současnému stavu měření vzduchotěsnosti a uvádí některé zajímavé postřehy z praxe. Příspěvek byl přednesen na konferenci Pasívne domy 2011.
V pondělí 12. března 2012 proběhl v Národní technické knihovně již druhý seminář k soutěži VELUX Active House Award se zaměřením na technickou stránku aktivních domů. Příspěvky byly nejen o technologiích a materiálech. Zazněly ekonomické aspekty, prezentovala se spousta realizací a důraz byl kladen především na detaily. Skvělé bylo i obecné zamyšlení, zda vůbec jdeme správnou cestou.
Pasivní domy jsou v dnešní době bezesporu nejlepší investicí do bydlení. Důvodem proč si pořídit takový dům jsou významné úspory provozních nákladů. Snížení nákladů na energie pro vytápění a ohřev vody (při zvolení špičkových materiálů a technologických postupů) může v pasivních domech představovat 80–90 % oproti běžným stavbám.
Malé větrné elektrárny (VTE) jsou ve srovnání s velkými zpravidla aplikovány v mnohem menších výškách nad povrchem, čemuž odpovídají i podstatně nižší rychlosti větru. Rychlost větru na úrovni nominálního výkonu bude dosahována zřídka nebo vůbec. Pro odhad skutečné výroby energie je podstatná závislost výkonu malé VTE při nižších rychlostech větru, definovaná tzv. výkonovou křivkou.
Autoři si v příspěvku kladou za cíl vyhodnotit ekonomickou efektivnost výběru systému vytápění pro instalaci v rodinných pasivních domech a porovnání se stejnými systémy použitými v běžné výstavbě. Porovnání systémů vytápění bylo provedeno na základě reálných cenových nabídek a ceníků odpovídajících cenové úrovni prvního pololetí 2011. Práce je založena na případové studii modelového pasivního domu.
Pravidelná kontrola řeší stav kotle a kouřovodu, jeho příslušenství, zabezpečení a regulace. Kromě technického stavu a údržby se kontrolují i dokumentace, provozní předpisy, návody a další dokumenty. Vyčísluje se celková účinnost kotle z výsledku měření, stanovuje se referenční resp. minimální účinnost kotle a navrhují se případná opatření.
Ve středu měla veřejnost příležitost navštívit seminář Václava Klause Domy s nulovou spotřebou energie - Geniální návrh, nebo nesmyslná regulace EU? S redakcí jsme jej pro naše čtenáře zaznamenali na mikrofon. Hovořili Václav Klaus, Pavel Gebauer (MPO), Ivo Strejček (poslanec Evropského parlamentu), Karel Kabele (ČVUT) a Lukáš Petřík (Parlamentní listy).
Přihlaste se k odběru newsletteru a my vám každý týden pošleme přehled toho nejlepšího z TZB-info!
více o newsletteru
