V Hannoveru se sešlo při celosvětově nejdůležitějším kongresu o energeticky úsporném stavění a rekonstrukcích od 4. do 5. května 2012 přes 1000 odborníků ze 45 zemí, aby na základě rozsáhlých zkušeností s pasivními domy vypracovali konkrétní návrh řešení pro globální energetický převrat prostřednictvím energetické efektivity.
Stavění ze slámy často přitahuje zastánce přírodního stavění, stejně často se ovšem setkáváme s kritickým odmítáním z řad ortodoxních stavařů. Extrémní polohy obou táborů bohužel jen znepřehledňují prostředí pro nezatížené zkoumání otázky „proč, kde všude a jak má smysl slámu využívat, a co tomu brání?“. Nabízíme pohled architekta Aleše Brotánka.
Článek se zabývá nesmírně aktuální problematikou navrhování energeticky pasivních domů. Autorka prostřednictvím parametrických studií zkoumala vliv jednotlivých návrhových prvků na energetické vlastnosti pasivních domů. Pro tento účel vybrala čtyři základní modelové objekty, pro které příslušné studie realizovala.
Na IBF v Brně proběhla diskuse s názvem „Časovaná bomba z Bruselu“, nebo naděje pro evropské stavebnictví?, která se zamyslela nad zaváděním evropské směrnice k energetické náročnosti budov v rámci politiky „20-20-20“. Názory prezentovali A. Brotánek, L. Urbášek, I. Plocková, J. Hirš a S. Římánková.
Mezi roky 2009 a 2040 předpokládá predikce dle referenčního scénáře následující úspory spotřeby elektřiny: elektrické vytápění – pokles měrné spotřeby o 22 %, ohřev teplé vody – pokles měrné spotřeby o 18 %, ostatní spotřeby – pokles energetické náročnosti o 7 %, celková měrná spotřeba vzroste o 29 %.
V souvislosti s novou normou ČSN 730540 z r.2011 se musely doplňovat a přepracovávat energetické štítky obálky budovy pro potřeby dotačního titulu OPŽP. Změna má výpočtově vliv i na vyhodnocení energetické náročnosti při zpracování PENB. Mají se již projekty rekonstrukcí a novostaveb vyhodnocovat podle nových požadavků?
V posledních dnech média vydala zprávu, že peníze z emisních povolenek nebudou určeny k dosahování energetických úspor v rezidenčních budovách. Na pondělním semináři iniciativy Šance pro budovy zástupce MŽP uvedl, že 50 % peněz by MŽP připadnout mělo, věc je ale stále předmětem budoucího rozhodnutí Vlády ČR. SFRB připravuje nový projekt úvěrů na zateplování a opravy domů.
Článek pojednává o vývoji měření vzduchotěsnosti obalových plášťů budov v České republice. Uvádí počáteční kritéria a chyby, které se dělaly. podrobně se věnuje současnému stavu měření vzduchotěsnosti a uvádí některé zajímavé postřehy z praxe. Příspěvek byl přednesen na konferenci Pasívne domy 2011.
V pondělí 12. března 2012 proběhl v Národní technické knihovně již druhý seminář k soutěži VELUX Active House Award se zaměřením na technickou stránku aktivních domů. Příspěvky byly nejen o technologiích a materiálech. Zazněly ekonomické aspekty, prezentovala se spousta realizací a důraz byl kladen především na detaily. Skvělé bylo i obecné zamyšlení, zda vůbec jdeme správnou cestou.
Pasivní domy jsou v dnešní době bezesporu nejlepší investicí do bydlení. Důvodem proč si pořídit takový dům jsou významné úspory provozních nákladů. Snížení nákladů na energie pro vytápění a ohřev vody (při zvolení špičkových materiálů a technologických postupů) může v pasivních domech představovat 80–90 % oproti běžným stavbám.
Malé větrné elektrárny (VTE) jsou ve srovnání s velkými zpravidla aplikovány v mnohem menších výškách nad povrchem, čemuž odpovídají i podstatně nižší rychlosti větru. Rychlost větru na úrovni nominálního výkonu bude dosahována zřídka nebo vůbec. Pro odhad skutečné výroby energie je podstatná závislost výkonu malé VTE při nižších rychlostech větru, definovaná tzv. výkonovou křivkou.
