Prezidentova argumentace obhajobou volného trhu je chybná. Zákon o hospodaření energií by každý rozumný liberál ve skutečnosti měl uvítat.
První výroba vápenopískových cihel je pouze ruční, vyrábí se pouze jeden formát cihel. Výroba vápenopískových cihel kolem roku 1900, připravování polotovarů z lisu pro návoz do parního autoklávu. Vznikají první stavby. Je to však v době, kdy neexistují pro vápenopískové zdivo žádné normy ani pro navrhování, ani pro výrobu.
Úspora ukrytá v budovách představuje jeden z největších energetických zdrojů vůbec. Pro představu jsou to násobky energie, kterou by vyprodukovalo spálení veškerých evropských zásob uhlí. Tento prostý fakt a neustálý růst cen energií jsou také důvodem rozmachu nízkoenergetických domů, zateplování a modernizace staré zástavby.
Stavba vyroste během následujících přibližně 12 měsíců v první cihelnou pasivní stavbu v Čechách. Dvoupodlažní rodinný dům staví HELUZ jako výzkumný a monitorovací objekt z pohledu tepelnětechnické funkce stavby. Budou zde probíhat měření a zkoumání chování prostředí stavby a sledování spotřeby energie v objektu.
V Hannoveru se sešlo při celosvětově nejdůležitějším kongresu o energeticky úsporném stavění a rekonstrukcích od 4. do 5. května 2012 přes 1000 odborníků ze 45 zemí, aby na základě rozsáhlých zkušeností s pasivními domy vypracovali konkrétní návrh řešení pro globální energetický převrat prostřednictvím energetické efektivity.
Stavění ze slámy často přitahuje zastánce přírodního stavění, stejně často se ovšem setkáváme s kritickým odmítáním z řad ortodoxních stavařů. Extrémní polohy obou táborů bohužel jen znepřehledňují prostředí pro nezatížené zkoumání otázky „proč, kde všude a jak má smysl slámu využívat, a co tomu brání?“. Nabízíme pohled architekta Aleše Brotánka.
Článek se zabývá nesmírně aktuální problematikou navrhování energeticky pasivních domů. Autorka prostřednictvím parametrických studií zkoumala vliv jednotlivých návrhových prvků na energetické vlastnosti pasivních domů. Pro tento účel vybrala čtyři základní modelové objekty, pro které příslušné studie realizovala.
Na IBF v Brně proběhla diskuse s názvem „Časovaná bomba z Bruselu“, nebo naděje pro evropské stavebnictví?, která se zamyslela nad zaváděním evropské směrnice k energetické náročnosti budov v rámci politiky „20-20-20“. Názory prezentovali A. Brotánek, L. Urbášek, I. Plocková, J. Hirš a S. Římánková.
Mezi roky 2009 a 2040 předpokládá predikce dle referenčního scénáře následující úspory spotřeby elektřiny: elektrické vytápění – pokles měrné spotřeby o 22 %, ohřev teplé vody – pokles měrné spotřeby o 18 %, ostatní spotřeby – pokles energetické náročnosti o 7 %, celková měrná spotřeba vzroste o 29 %.
V souvislosti s novou normou ČSN 730540 z r.2011 se musely doplňovat a přepracovávat energetické štítky obálky budovy pro potřeby dotačního titulu OPŽP. Změna má výpočtově vliv i na vyhodnocení energetické náročnosti při zpracování PENB. Mají se již projekty rekonstrukcí a novostaveb vyhodnocovat podle nových požadavků?
V posledních dnech média vydala zprávu, že peníze z emisních povolenek nebudou určeny k dosahování energetických úspor v rezidenčních budovách. Na pondělním semináři iniciativy Šance pro budovy zástupce MŽP uvedl, že 50 % peněz by MŽP připadnout mělo, věc je ale stále předmětem budoucího rozhodnutí Vlády ČR. SFRB připravuje nový projekt úvěrů na zateplování a opravy domů.
Článek pojednává o vývoji měření vzduchotěsnosti obalových plášťů budov v České republice. Uvádí počáteční kritéria a chyby, které se dělaly. podrobně se věnuje současnému stavu měření vzduchotěsnosti a uvádí některé zajímavé postřehy z praxe. Příspěvek byl přednesen na konferenci Pasívne domy 2011.