Příběhy domů

Kapacita sálu byla zcela naplněna, foto Petra Šilberská

Přednášková část

Sobotní program, který se konal v nádherném prostředí kláštera u pražských Emauz, byl rozdělen na tři části. V první části šlo o přednášky laděné přesně dle názvu semináře.
Architekti, projektanti si přizvali k přednášce zástupce stavebních firem realizujících konkrétní dům ale hlavně stavebníky – majitele a uživatele domů.

foto Petra Šilberská

Každý se tedy k tématu vyjádřil dle svých zkušeností, historky, které se ke stavbě vážou, ať už ve fázi projektu realizace či užívání. Také díky tomu mohl být jakýkoli dotaz z publika odpovězen nejvhodnější osobou. To dávalo semináři příjemnou atmosféru, často odlehčující nádech. Skupina, která se v sále sešla, měla totiž jednu společnou a důležitou vlastnost, která je spojovala – zájem o přírodu a stavění.

Převažujícím tématem přednášek byly domy za použití slámy jako izolačního materiálu. Problematika slaměných balíků, od jejich získání přes zpracování včetně hliněných omítek až po následnou údržbu zajímala účastníky nejčastěji.

Projekt, který zaujal publikum zřejmě nejvíce, byla stavba slaměnky v obci Krumplov tesaře Lukáše Čejny, kterou projektoval a stavěl se svojí manželkou a kamarády. Filosofie s jakou přistupoval ke stavbě, byla unikátní, včetně kvality zpracovaného řemesla. Někteří odborníci měli jisté pochybnosti k ojedinělým postupům použitým při stavbě, jako například založení na kamenných sloupcích bez hydroizolací, nicméně na stavebníkovi, projektantovi i realizátorovi v jedné osobě bylo vidět, že ho těší, že staví jen z přírodních zdrojů. Blízkost přírody je pro něj důležitá stejně jako vědomí, že nestaví hrad na věky, nýbrž stavbu, která z přírody vzešla a až doslouží, tak se do přírody bez problémů vrátí. Postup celé stavby i podrobnou dokumentaci můžete shlédnout na www.cejeni.cz

Důležité na této stavbě byl hlavně přístup, který dobře popsal jeden z řečníků David Eyer. Stavby dle zásad „Zdravých domů“, čili souhrn 25 pravidel, ke kterým bychom se měli co nejvíce přiblížit. Někdy to lze více, někdy méně. Tato pravidla lze dohledat na www.baubiologie.cz

Pozitivní náladu přinesl hlavně odborníkům Jan Růžička z FSv ČVUT při video ukázce zkoušky požární odolnosti stěny z nosné slámy s pěti centimetry hliněné omítky. Stěna vydržela plnit své funkce při požáru poctivé dvě hodiny. Ale seznámil účastníky i s dalšími probíhajícími výzkumy, jejichž výsledky jsou důležité pro změnu legislativy a potlačení neopodstatněné nedůvěry k přírodním materiálům. Veškeré výzkumy probíhající v této oblasti lze najít na stránkách katedry konstrukcí pozemních staveb, Fakulty stavební, ČVUT v Praze. (kps.fsv.cvut.cz v sekci věda a výzkum)

Co se jevilo jako velmi kontroverzní, byla použitá skladba zelené střechy u nízkonákladových projektů z Jindřichovic pod Smrkem. Vyrýpnuté travnaté drny z pozemku se dopravovaly na střechu a zde se po usazení ponechaly svému osudu. Porost tedy nevyhovuje svoji skladbou, má problémy přežít v letních obdobích a na jaře a na podzim dorůstá velkých výšek. Dle zkušenosti se dá tento postup vřele nedoporučit.

Mimo veškerých spíše alternativních přístupů ke stavění bydlení především svépomocí došla řeč i na rekonstrukce historických dřevostaveb, podstávkových domů severních Čech a německých sousedů od Tomáše Eflera z Fakulty architektury ČVUT v Praze.

Dále bylo hovořeno o pasivních domech, energetické náročnosti, o prefabrikované výstavbě montovaných domů, kdy hlavním důvodem zvolené prefabrikace byla především časová tíseň, i o domech s velmi zvláštními příběhy.

foto Petra Šilberská

Jako příklad lze uvést objekt rodinného domu v Plzni od ateliéru KUBUS, který dle představ investora začal jako rychlá a jednoduchá rekonstrukce domu ze 70. let, kdy se počítalo s výměnou krovu a stropů. S čím se však nepočítalo, byl stav zdiva v přízemí, kdy se projevila jeho špatná kvalita při rozebírání štítových stěn. Při rozebrání stěn se přišlo na to, že dům prakticky nemá základy a proto byly rozebrány i poslední torza domu. Rekonstrukce (lépe řečeno již novostavba) tedy skutečně započala až vylitím nových základů. Díky tomu však vznikla soudobá daleko kvalitnější architektura, s vyhovující dispozicí a daleko menší energetickou náročností. Ekologická stopa se snížila i díky použití původních očištěných cihel, ze kterých byl dům znovu vystavěn.

Moderní přístup bez odporu k technologiím, který se dal z některých účastníků semináře tušit, představovaly projekty akad. arch. Aleše Brotánka, které jsou typické nejen svým tvarovým a dispozičním řešením, ale také komplexností celého domu se zapojením systémů TZB. To vše za účelem zdravého, příjemného a energeticky nenáročného bydlení.

Panelová diskuse

Po přednáškách proběhla panelová diskuse odborníků s rozličnými dotazy z publika. Nejožehavější téma bylo ekonomika staveb z přírodních materiálů, kdy zaznělo zklamání ze současné pokroucené ekonomické situace. Dnes se naprosto v rozporu s jakoukoli logikou vyplatí dovážet energeticky náročné materiály na velké vzdálenosti, než využívat místní zdroje. Došlo na názor, že situace je způsobena na nízké hranici uměle držených cen energií a že celá situace se obrátí, jakmile ceny energií budou narovnány. Diskuse se tedy stočila i k energetické náročnosti budov, důležitosti energetické soběstačnosti a k pasivním domům.

Celé nadšení a souhlas se následně rozpoltili, jelikož lidé mají v povědomí, že pasivní domy je něco, co nám je nařizováno z EU. Od odborníků ale zazněla důležitá myšlenka, že k cíli pasivních domů stavebnictví někde více někde méně směřuje již několik desítek let, a že stavět pasivní domy bychom měli ve vlastním zájmu. S tím souvisela i otázka řízeného větrání s rekuperací tepla, které je lidmi vnímáno často jako zbytečná technologie, která vyžaduje větší vstupní náklady. Někteří odborníci v čele s akad. arch. Alešem Brotánkem s měřičem CO₂ však alespoň část lidí přesvědčili, že v době těsných domů a dnešního způsobu života převážně v interiéru je řízené větrání nutnost, pokud si chceme uchovat své zdraví. Navíc ekonomická návratnost systémů řízeného větrání je dnes již poměrně rychlá.

Protikladem úzkostlivým názorům na téma financí byly stavebníci, kteří se představili již v první části semináře. To byli často lidé, kteří prostavěli dvojnásobek zamýšlených nákladů, byť svépomocí, avšak se shodovali, že na stavbu nespěchali, stavěli ze dřeva, slámy a hlíny vlastníma rukama či s kamarády, práce je bavila a svůj domov milují. Postavili si v něm vše, co potřebovali, projekt se nebáli dle svých požadavků v průběhu výstavby měnit i předělávat. Dodržení své životní filosofie je pro ně víc než hlídání koruny.

prezentace firem, foto Petra Šilberská

Ze strany architektů i stavebních firem zazněl k tématu ekonomičnosti názor týkající se přípravy před započetím stavby – projektu. Dobře a odborně připravený nejlépe individuální projekt, který vznikne na základě dlouhodobější důvěry a spolupráce architekta se stavebníkem znamená sice větší náklady na projekt, nicméně je to investice, která se vyplatí. A to nejen co do morální hodnoty objektu, že budeme mít dům, který se nám bude líbit, patřit do okolní krajiny i vyhovovat dispozicí. Dobrý projekt je investice, která se může vyplatit i finančně, už jen pouhou správnou orientací domu, tvarovému řešení a jeho zónování dokáže architekt vymyslet projekt šetřící peníze za stále dražší vytápění. Zástupce stavebních firem potvrdili, že dostatečný čas ponechaný na projekt šetří na stavbě peníze i čas ve formě omezení dodatečných úprav, které objekt výrazně prodražují.

Navazující otázka byla jak vybrat kvalitní stavební firmu. Jediná výrazná rada, která zazněla, je vsadit na vzájemnou důvěru, kladné reference, známé osoby. Důležité jsou také zkušenosti stavební firmy s danou technologií a nelze pominout důležitost stavebního dozoru. Ten samozřejmě je potřeba také zaplatit, ale je to investice, která se rychle vrátí a její důležitost poznají především ti, kteří si stavební dozor neobjednají. Je to podobné jako s projektem. Na některých věcech se nevyplatí šetřit.

Široké téma, na které již nezbylo příliš času, se týkalo technických záležitostí především ohledně zakládání. Pro stavby s přírodními materiály se jeví jako velmi vhodné založení typem Crawl Space – na patkách a roštu s průlezným prostorem. Ale vždy je nutné posoudit místní podmínky.

Součástí celé akce byl i večerní raut, při kterém měli všichni zájemci o konzultace jedinečnou možnost neformálně popovídat s přednášejícími i ostatními účastníky semináře. Na celém setkání panovala velmi přátelská neformální atmosféra, v prostorách křížové chodby probíhala diskuse účastníků s vystavujícími firmami coby sponzory. Seminář byl hodnocen řadou odborníků i laických stavebníků jako velmi úspěšný po všech stránkách. Spektrum příspěvků, odbornost informací i možnost vyslechnout praktické názory uživatelů budov dávala semináři naprosto výjimečnou úroveň.

Nedělní exkurze

Na sobotní seminář navazovaly nedělní exkurze. Na výběr byly tři varianty tras, z nichž každá nabízela velmi zajímavý program návštěv čtyř až pěti domů. To vše za doprovodu některých architektů a za účasti stavebníků, kteří účastníky provedli po stavbě a seznámili s úskalími a přednostmi jednotlivých řešení. Bylo možné na sebe nechat působit příjemné interiéry staveb, prohlédnout všechny detaily in natura, nahlédnout do technických místností apod.

Jednalo se o domy stavěné často svépomocí, ve kterých jejich majitelé sdělovali nejen příběhy vzniku ale hlavně zkušenosti s užíváním a rady, co by příště udělali jinak a lépe.

Exkurze Východní Čechy. Další fotografie a popisy

Exkurze Východní Čechy, detaily

Exkurze Severní Čechy. Další fotografie a popisy

Exkurze Střední Čechy. Další fotografie a popisy

Pro ty, které téma zaujalo, jsou připraveny další aktuality na www.sdruzeni-ekodum.cz.