Co má společného malá isolovaná vesnice Kargyak ležící v Malém Tibetu vysoko v Himalájích se stavební fakultou ČVUT a nízkoenergetickým stavěním? Informace o zajímavém projektu, který může podpořit každý z nás a řadu fotografií reality místního stavebnictví naleznete v následujícím článku.

Integrace fotovoltaických systémů do obvodových plášťů budov může dále posunout hranice jejich energetické náročnosti. V nejzazším případě je tak reálná vize domu energeticky nulového. Kromě příznivého environmentálního dopadu mají tato řešení další výhodu - značnou míru energetické nezávislosti.

Článek shrnuje poznatky o vlivech formujících návrhy nízkoenergetických domů, jakými jsou například urbanistický kontext stavby, provozně dispoziční řešení domu či subjektivní estetické požadavky investorů.

Prudký nástup nízkoenergetické a pasivní výstavby domů přináší spoustu nových paradoxů, omylů a mýtů. Některé postřehy a zamyšlení přináší následující článek autora, který se zabývá návrhy nízkoenergetických a ekologických domů více než 20 let.

Díky schválení "zákona o OZE" se podnikatelům otevřel nový obor - výroba elektrické energie. Garance zákona, výkupní ceny a dotační politika hovoří nejen pro fotovoltaiku. Následující článek přináší informace o výstavbě současné největší FV elektrárny u nás, která bohužel zatím nedodává elektřinu do sítě.

Příspěvek je zaměřen na analýzu vlivu technické seismicity na konstrukce budov nebo halových konstrukcí a způsob snižování vibrací uvnitř konstrukce odpružením konstrukce jako celku nebo jeho části. Seismické zatížení konstrukce je závislé především na intenzitních i frekvenčních charakteristikách zdroje.

Malý klub pro potřeby golfového hřiště vznikl v kopcovité krajině Jižních Čech, v oblasti, které se říká "Česká Sibiř". Svůj název "Čertovo břemeno" převzal od jména blízké skály, kterou tam podle pověsti rozsypal čert.

Diskusní seminář s tímto názvem uspořádaly Liga ekologických alternativ a Calla, sdružení pro záchranu prostředí, dne 11. listopadu 2005 v Českých Budějovicích v rámci veletrhu ForArch. Následující článek dokládá, že byl opravdu zajímavý.

Využití solárních soustav s fasádními velkoplošnými kolektory v panelové zástavbě lze u nás přiřadit k nevídaným prozatím spíše ojedinělým jevům. Článek je výtahem z bakalářské práce s možností zajímavého potenciálu využití takovéto soustavy v panelové zástavbě konkrétně pražského sídliště Barrandov. Zajímavá je i myšlenka v opakovatelnosti v panelových sídlištích u nás.

V prvním dílu popisu stavby realizované v roce 2004 je popsána příprava stavby, základní architektonické řešení a technické řešení hlavních stavebních uzlů z pohledu investora domu. Cílem článku je pokusit se předat některé zkušenosti ze stavby budoucím stavebníkům.

Institut pro marketing a trendové analýzy v rakouském Gutau blízko Linze není jen obyčejná kancelářská budova, ale objekt, v jehož plášti je integrováno na 200 m² fotovoltaických panelů a je koncipován jako tzv. "energeticky nulový" dům.

Josef Horný (nar. 1944), autorizovaný architekt v České republice a ve státě Viktorii v Austrálii. Patří mezi české architekty, kteří opustili socialistické Československo a dokázali se prosadit i v tvrdé konkurenci v zahraničí. Mnoho let žil v Austrálii, kde podle svých návrhů postavil řadu rodinných domů. Na univerzitě v Melbourne vyučoval stavební technologii a praxi. V 90. letech se vrátil a aktivně působí jako pedagog na ČVUT v Praze, projektant i jako hlasatel nových, originálních pohledů na výstavbu.