Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov

Jaká je nejvyšší stavba jižní polokoule?

3.2.2013

Ing. Petr Bohuslávek

Na některou z nejvyšších budov světa si vzpomene každý z nás. Drtivé prvenství drží Burdž Chalífa (Dubaj, Spojené arabské emiráty) s 828 metry. Zajímavé ovšem je, že několik prvních desítek míst v přehledu nejvyšších budov a staveb světa patří severní polokouli. Ale jak je tomu na jih od rovníku?

V první řadě je třeba rozlišovat pojmy budova a stavba. Budovou rozumíme stavbou určenou pro trvalý pobyt lidí, kde většina podlaží slouží k práci, bydlení apod. Ohraničeny jsou obvodovými konstrukcemi s fasádou a střechou. Vedle budov o výšková prvenství bojují ještě věže, které tyto funkce neplní. Pro účely tohoto článku se budeme zabývat volně stojícími stavbami, nikoli např. kotvenými stožáry.

Jako nejvyšší stavby jižní polokoule jsou v literatuře nezávisle na sobě označovány dvě věže. První z nich se nachází v Austrálii, druhá na Novém Zélandu. Hovoříme o Sydney Tower v Sydney (někdy označované jako Centrepoint Tower) a o Sky Tower v Aucklandu. Při studování průvodců těchto dvou zemí může být čtenář poněkud zmaten, zejména pokud obě země navštíví v rámci jedné cesty na druhý konec světa. Pointa spočívá ve stáří literatury. Až do roku 1997 držela rekord Sydney Tower. V roce 1997 však byla otevřena novozélandská Sky Tower a prvenství převzala.

Již 32 let geometrické elegance nad zálivem v Sydney

Sydney Tower, 309 m, Sydney
© Petr Bohuslávek – TZB-info 2005

Sydney Tower, Sydney
© Petr Bohuslávek – TZB-info 2005

Sydney Tower má celkovou výšku 309 m, přičemž u věží tohoto typu se navíc obvykle rozlišuje výška vyhlídkového podlaží, případně nejvyššího patra. Výška vyhlídkového podlaží je 250 m nad zemí. Na podzim roku 2005 byla navíc otevřena nekrytá vyhlídková plošina s prosklenou podlahou ve výšce 268 m nad zemí. V těchto hodnotách mimochodem stavba stále poráží jinak absolutního vítěze v Aucklandu. Ve věži se nachází nejvýše položený prostor pro společenské události na jižní polokouli. Poskytuje místa až pro 170 sedících hostů. Na vyhlídkovou plošinu návštěvníky dopravuje dvoupatrový výtah, cesta mu trvá 40 vteřin. Součástí věže je i únikové schodiště.

Jak vyplývá z titulku, letos uplyne již 32 let od otevření Sydney Tower veřejnosti. Stavba započala roku 1975, přičemž její příprava probíhala již v šedesátých letech. Originální siluetu věže charakterizuje štíhlý centrální pylon obklopený lany napnutými do tvaru jednodílného rotačního hyperboloidu (plocha více známá z chladicích věží elektráren). Několikapatrový vrchol věže ve tvaru komolého kužele charakteristické žluté až zlaté barvy se nachází vysoko nad ostatními mrakodrapy centra města.

Výhled ze Sydney Tower na Sydneyský záliv a Pacifik © Stanislav Jaroš 2005

Výhled ze Sydney Tower na Harbour Bridge
© Stanislav Jaroš 2005

Noční panorama Sydney
© Petr Bohuslávek – TZB-info 2005

Štíhlá betonová dominanta Aucklandu a rekordman jižní polokoule

Sky Tower v Aucklandu překonává Sydney Tower o 19 metrů. Nad hlavním městem Nového Zélandu se tyčí do výšky 328 metrů. Na rozdíl od Sydney je věž v Aucklandu skutečnou ikonou města. Při návštěvě věže však každý odhalí malý optický podvod. Sky Tower stojí na jednom z nejvyšších kopců ve městě, což jí přičítá v celkovém panoramatu města o dost metrů navíc.

Sky Tower, 328 m, Auckland
© Petr Bohuslávek – TZB-info 2012

Sky Tower, Auckland
© Viktor Malina 2012

Panorama Aucklandu s dominantou Sky Tower
© Matthew Jones - Fotolia.com

SkyJump ze Sky Tower
© Viktor Malina 2012

Jak již bylo řečeno, věž byla otevřena veřejnosti v roce 1997. Její stavba trvala dva roky a devět měsíců. Věž je postavena ze železobetonu. V horní části věže jsou pak některé konstrukce ocelové. Průměr věže je 12 metrů. Uvnitř se nacházejí tři výtahy a schodiště. Vzhledem k tomu, že se Nový Zéland nachází na geologickém zlomu a je aktivní vulkanickou oblastí, je věž konstruována na tisícileté zemětřesení.

Hlavní vyhlídkové patro se nachází 186 metrů nad zemí. Má částečně prosklenou podlahu, sklo má tloušťku přibližně 4 cm. Prosklená je částečně i podlaha výtahů, což umocňuje hned první dojem z návštěvy věže a způsobuje rovnoměrné rozložení zátěže ve výtahu, protože všichni cestující stojí podél stěn mimo sklo. O patro výše, 190 m nad zemí, je návštěvníkům k dispozici restaurace. Nejvyšší vyhlídkový bod je ve výšce 220 metrů hned pod hlavní anténou. Návštěvníci věže si mohou navíc vyzkoušet adrenalinový zážitek SkyJump – volný pád z výšky 192 metrů, kontrolovaný lany, na kterých je platící dobrovolník zavěšen.

Nejvyšší budovy u protinožců

Pokud odhlédneme od věží a budeme pátrat po nejvyšších budovách, tak jak jsme si je nadefinovali v úvodu, musíme se přemístit do jiných australských měst. Nejvyšší budovou s celkovou výškou 323 metrů je mrakodrap Q1 (Queensland Number One) v Gold Coast. Podle oficiálních stránek budovy jde o nejvyšší bytovou stavbu na světě. Značnou část výšky však budova dohání anténou. Střecha této stavby, dokončené v roce 2005, se nachází ve výšce 275 metrů. Z uvedených čísel vyplývá, že touto stavbou byla překonána i o 24 let starší Sydney Tower.

V závěsu za budovou Q1 drží několik příček mrakodrapy v Melbourne. Druhé místo patří Eureka Tower (dokončená o rok později než Q1) se střechou ve výšce 300 m. Po mrakodrapech v Melbourne následuje západoaustralský Petrh (budova Central Park, 249 m). Na Novém Zélandu ani jedna budova nepřekračuje hranici 200 m. Nejvyšší má 172 m a stejně jako ostatní z prvních příček Nového Zélandu stojí v Aucklandu.

Q1 Gold Coast, Austrálie, 323 m, druhá nejvyšší stavba na jižní polokouli (první je Sky Tower, Auckland)
© Tupungato – Fotolia.com

Eureka Tower, Melbourne, Austrálie, 300 m, čtvrtá nejvyšší stavba na jižní polokouli (třetí je Sydney Tower)
© Nevermore – Fotolia.com

Hillbrow Tower, Johannesburg, Jihoafrická republika, 269 m, třetí nejvyšší věž na jižní polokouli (za Sky Tower a Sydney Tower) © Mark Atkins – Fotolia.com

Hillbrow Tower, 269 m, třetí nejvyšší věž na jižní polokouli (za Sky Tower a Sydney Tower), a budova Carlton Centre, 223 m, Johannesburg, Jihoafrická republika
© Mark Atkins – Fotolia.com

A co Afrika a Jižní Amerika?

V případě nejvyšších staveb a budov Afriky v žebříčku figuruje pouze Johannesburg v Jihoafrické republice. Nejvyšší věží je Hillbrow Tower s 269 metry, otevřená v roce 1971. Jde tedy o třetí nejvyšší věž na jižní polokouli. Ve stejném městě stojí rovněž Sentech Tower vysoká 237 metrů, dokončená pouze jeden rok po zahájení stavby, a to v roce 1962. Nejvyšší budovou Afriky je Carlton Centre rovněž v Johannesburgu. Vysoká je 223 metrů, má 50 podlaží a otevřena byla v roce 1973.

V Jižní Americe je stále ve výstavbě budova Gran Torre Santiago (Santiago, Chile) s plánovaným dokončením v tomto roce. Budova má být vysoká 300 m. Nejvyšší věží je Torre Espacial (Buenos Aires, Argentina) s výškou 228 m.

Brzy bude všechno jinak. Čtěte ZDE

Jak před jižní polokoulí obstojí Česká republika?

Žižkovský vysílač, Praha, 216 m © zimous – Fotolia.com

V kategorii věží šlape Žižkovský vysílač směle jižní polokouli na paty. S absolutní výškou 216 metrů dosahuje přibližně do dvou třetin obou podrobněji popsaných staveb – Sydney Tower a Sky Tower. K nejvyšší věži Jižní Ameriky Torre Espacial (228 m) mu chybí opravdu jen kousek. Poněkud horší je to v případě jeho vyhlídkové plošiny, která je „pouze“ ve výšce 93 metrů. Zde se opravdu poměřovat nemůže.

V kategorii budov odpověď zní „neobstojí“. Jak známo, v současné době nejvyšší dokončená budova v ČR je City Tower v Praze (bývalá budova Českého rozhlasu). Výška City Tower je 109 m. Vyhlídková terasa v posledním 27. podlaží budovy nabízí hostům společenských událostí nezapomenutelný a neokoukaný výhled na panorama Prahy.

Již tento rok by ji ale měla jen o pár desítek centimetrů překonat 30podlažní AZ Tower v Brně s výškou okolo 110 metrů. Do nejvyšší budovy jižní polokoule by se však vešla téměř třikrát. Do nejvyšší budovy světa dokonce více jak 7,5krát.