Zateplení na zateplení – jde to?
Mnohé kontaktní zateplovací systémy zhotovené v devadesátých letech již z hlediska tepelného odporu nevyhovují představám a požadavkům současné doby. Jejich tepelně technický „upgrade“ pomocí tzv. zdvojování je ve většině případů možný, avšak skrývá v sobě některé otazníky a nástrahy. Jako řízený předem naplánovaný proces s několika kontrolními a rozhodovacími uzly to může být legální, bezpečné i snadné.
1. Technické a právní předpoklady zdvojených zateplovacích systémů
Vycházíme-li z toho, že původní „tenký“ zateplovací systém byl zhotoven coby certifikovaná a nám známá skladba, máme napůl vyhráno. Neměl by být problém dohledat známé tepelné, difúzní, statické a požární vlastnosti tohoto starého ETICS (mezinárodní zkratka pro vnější tepelně izolační kompozitní systémy) a pak by stačilo téměř běžným klasickým způsobem přidat nový (dodatečný) zateplovací systém též s jednoznačně definovanými parametry a výsledek by tudíž měl být předvídatelný, pro všechny zúčastněné přijatelný a uspokojivý.
Podmiňovací způsob však zde je na místě, protože ještě je třeba ověřit, jak se skutečné provedení starého zateplovacího systému shoduje s jeho vzorovou certifikovanou předlohou (např. plochy slepu, tloušťky vrstev, počty hmoždinek) a nakolik se na něm již podepsal zub času či zanedbaná údržba (kondenzace, plísně, mrazové škody, zatékání apod.). Jako druhý (nový) zateplovací systém je potřeba zvolit samozřejmě nejen systém certifikovaný, ale je nutno vybrat skladbu „na míru“ pro konkrétní objekt a původní zateplení.
Z právního hlediska panuje v současné době shoda na tom, že u dodatečného zateplování již zatepleného domu se nejedná o uvádění nového výrobku na trh, takže není třeba (a ani není možné) podstupovat obtížnou a nejednoznačnou certifikaci celého souvrství starého a nového zateplovacího systému, ale na nyní prováděné dodatečné zateplení je třeba nahlížet jako na použití standardně certifikovaného zateplovacího systému za specifických, držitelem certifikátu předem avizovaných a zhotovitelem zateplovacího systému na stavbě zodpovědně ověřených a dodržených podmínek.
První podmínkou by mělo být ověření statické dostatečnosti nosné konstrukce pro přitížení novým systémem. U panelových domů představuje tuto nosnou konstrukci obvykle sendvičový panel se svou vnější tenkou betonovou stěnou, tzv. „moniérkou“, obvykle silnou 6–8 cm. U této stěny může leckdy vyvstat potřeba dodatečného přichycení k vnitřní nosné železobetonové stěně (mechanickými rozpěrnými kotvami do železobetonu a chemickými kotvami do lehčených materiálů). Toto by měl rozhodnout projektant na základě znalosti použité konstrukční soustavy, vlastních zkušeností a popř. i po provedení reprezentativního statického průzkumu na místě. Renomovaní výrobci upevňovacích prostředků mají pro tento případ již vyvinuté vhodné kotvy (např. Ejot WSS1 nebo KERI, Fischer svorníková kotva FBN II nebo sestava chemické kotvy FIS). Některé specializované firmy používají vlastní vyvinuté řešení (např. MCT Praha).
Druhou podmínkou musí být i detailní tepelně technické posouzení kondenzačních poměrů a rizik nyní doteplované obvodové stěny. Zatímco u panelových domů se většina skladeb starých a nových ETICS pohybuje bezpečně daleko od rizikových stavů, na starším a zejména na vlhkém cihlovém zdivu může při použití neprodyšných materiálů a kombinaci nevhodných tlouštěk izolantů docházet k nezanedbatelné kondenzaci uvnitř souvrství. Zejména zde je nutné pomocí tepelně technického výpočtu ověřit nejvhodnější tloušťku nové tepelné izolace a vybrat vhodně prodyšné lepicí a stěrkové hmoty, aby se co nejvíce omezila rizika poškození vlhkostí a mrazem.
Třetí podmínkou je ověření vzájemné chemické a fyzikální snášenlivosti zabudovaných a nově zabudovávaných materiálů, zejména cementových lepidel a disperzních omítek, což je podrobněji rozebráno v dalším textu.
2. Aspekty požární bezpečnosti
Nově certifikované zateplovací systémy mají jednoznačně stanovenu třídu reakce na oheň podle ČSN EN 13501-1. Této mezinárodní klasifikaci jsou již přizpůsobena i rozhodovací kritéria v českých „národních“ normách požární bezpečnosti staveb, takže v oblasti zateplování panuje jednoznačné jasno. Jinak tomu ale je při zdvojování zateplovacích systémů. Při certifikaci zateplovacích systémů se třída reakce na oheň určuje pro jednoduché sestavy s jednovrstvými izolanty, jejichž dosažené hodnoty a klasifikace nelze vždy s jistotou přenést i na souvrství dvou ETICS na sobě, tj. s dvěma izolanty a s mezivrstvou ze „staré“ stěrky a omítky a z nového lepidla mezi nimi. Teoreticky nejsprávnějším řešením by bylo předložení protokolu o požárních zkouškách této „supersendvičové dvojskladby“ vnějšího zateplení, který by odpovídal navrženému dvojvrství starého a nového zateplovacího systému. Někteří výrobci ETICS již takovéto zkoušky provedli a disponují odpovídajícími protokoly.
Od 01. 06. 2012 vstupuje v platnost Změna Z1 ČSN 73 0810, která tuto problematiku (snad) příznivě zjednodušuje tím, že pro případy zdvojeného zateplení předepisuje a sleduje pouze požadavky na nový systém (viz např. čl. 3.1.3.2). Protože text této změny normy je stejně jako všechny předchozí české „národní“ normy požární bezpečnosti velice specificky odborný a složitý a nemůže samozřejmě postihnout všechny detailní situace, které u konkrétních objektů mohou nastat, určitě by se u zdvojeného zateplení nemělo zapomenout na včasnou „vyjasňovací“ konzultaci s místně příslušným specialistou Hasičského záchranného sboru.
3. Postup realizace
První, co je možné zkontrolovat při obeznamování se s nedostatečně zatepleným objektem, je povrch stávajícího zateplovacího systému (ETICS):
- trhliny povrchové / statické;
- křídování;
- dutiny – poklepem, vizuálně – odstranit krycí vrstvu;
- znečištění (umýt);
- mechanické poškození (opravit);
- funkčnost utěsnění a připojovacích profilů;
- kondenzace, stopy po stékání vody, zatékání, posouzení skladby ETICS.
V druhé fázi již je nutno ověřit vnitřní skladbu starého zateplení. Otevřít jej na zhruba pěti reprezentativních místech (každé o rozsahu cca 1 m²) a zjistit:
- druh a tloušťku omítky a stěrkové vrstvy ETICS;
- způsob hmoždinkování, typ, počet, pravidelnost a funkčnost hmoždinek;
- druh a tloušťku tepelných izolantů;
- tvar a plochu slepu, přídržnost lepidla;
- plísně, kondenzát, stopy po zatékání;
- druh a povrch nosného podkladu (soudržnost).
Třetím krokem je ověření statické způsobilosti starého zateplovacího systému, zejména zkouška přídržnosti jeho základní a omítkové vrstvy. Ta se zkouší na ETICS s polystyrénem pomocí kovových terčů o rozměrech 50 × 50 mm a na minereální vlně s terči 200 × 200 mm. Přídržnost by měla být v obou případech větší než 0,08 MPa, pokud ovšem již před tím v průběhu zatěžování nedojde k porušení soudržnosti v samotném izolantu.
Pokud systém nevyhoví, jeho omítková a základní vrstva se nařízne v pásech širokých cca 80 cm a strhne se. Provede se vizuální kontrola desek stávající izolace, posoudí stav a míra poškození desek, způsob, rozsah, kvalita a množství hmoždinek. V této fázi může být lepším řešením snesení celého starého ETICS. Rozhodneme-li se přesto pro jeho zachování, může být potřeba provést lokální opravy stávajících desek. Ty se poté přebrousí a hladítkem se zuby 15 mm se na ně celoplošně nalepí desky nového zateplovacího systému, které se následně přikotví šroubovacími hmoždinkami až do nosné vrstvy podkladu (ne pouze do stávající tepelné izolace). Podrobněji je toto popsáno dále – viz šestý krok.
Čtvrtým krokem (pokud základní a omítková vrstva zkoušce přídržnosti vyhoví), je ověření snášenlivosti zamýšleného nového lepidla a staré omítky zateplovacího systému, na níž se bude tímto lepidlem lepit nový ETICS. Právě při obvyklém použití cementových lepidel hrozí, že v případě kondenzace vlhkosti mohou agresivní alkálie z cementových lepidel narušovat starou akrylátovou omítku až do stavu, kdy ztrácí svou soudržnost a připomíná mazlavé mýdlo. Mluví se proto o tzv. zkoušce zmýdelnatění. Na omítku se nanese lepicí hmota nového systému ETICS v rozsahu 0,5 m × 0,5 m tloušťky cca 3 mm a zapracuje se do ní sklotextilní síťovina s volnými konci po obvodu (s přesahem). Pro lepší průběh zkoušky je možné přilepit i polystyrénové desky, které svou sníženou paropropustností zaručí, že vrstva lepidla zůstane po delší dobu vlhká. Po 7 dnech se provede odtržení sklotextilní síťoviny za volný konec a sleduje se způsob jejího oddělení. V případě, že lepicí hmota zůstane pevně na omítce, dá se usuzovat o její dobré snášenlivosti se starou omítkou. Pro lepení nové vrstvy ETICS ji tedy lze použít. V případě, že při odtrhování síťoviny dojde k oddělení vrstvy lepidla takřka vcelku od původní omítky, případně i s vrstvou původní omítky, je pravděpodobné, že výluhy z cementového lepidla došlo k porušení chemické podstaty omítky a bude tedy nutné použít lepící hmotu na organické bázi (disperzní).
Pátá etapa již představuje konstruktivní pokrok – lepení nových tepelněizolačních desek na povrch starého zateplovacího systému. Při použití lepidla na cementové bázi je možno lepit polystyrénové desky (popř. desky MW s podélnou orientací vláken) obvyklým způsobem na okrajový pás a středové terče (plocha slepu min. 40 %), nebo i celoplošně hladítkem s ozubením 15 mm. Minerální desky s kolmými vlákny je třeba vždy lepit celoplošně.
Při užití disperzního lepidla se druhá vrstva tepelné izolace lepí vždy celoplošně a v případě tepelného izolantu na bázi EPS-F se s výhodou použijí děrované desky Baumit open nebo Baumit open reflect. Příznivá prodyšnost těchto desek zajišťuje rychlé vysychání vody z disperzního lepidla a tím i včasný a dostatečný nárůst přídržnosti.
Spáry tepelněizolačních desek starého a nového systému by se měly pokud možno prostřídat a neměly by být v jednom místě. Toho lze snadno a s velkou mírou pravděpodobnosti dosáhnout jednoduchým trikem – po odstranění staré soklové lišty, která odpovídá tloušťce starého izolantu (např. 6 cm) a pro nově plánovanou celkovou tloušťku obou systémů (např. 6 + 12 = 18 cm) je tudíž nepoužitelná, je dobré zcela vyříznout starý izolant do výše 25 cm nad touto lištou a v takto vzniklém 25 cm vysokém vodorovném pásu jej nahradit jednou vrstvou nového izolantu (zde tedy např. o tloušťce 18 cm) a teprve od tohoto jednolitého pásu nahoru lepit na stávající starý ETICS nový izolant o dodatečné nové tloušťce (zde tedy např. 12 cm). Tím vzniká takřka stoprocentní předpoklad, že dojde k prostřídání ložných spár obou tepelněizolačních vrstev.
Hmoždinky řez
StarTrack řez
V šestém kroku se přiměřeně dlouhými šroubovacími hmoždinkami přikotví současně stará i nová tepelněizolační vrstva až do nosné konstrukce. Pozor na přesně vhodnou délku hmoždinek, zejména u panelových stěn – hmoždinky musí být zakotveny dostatečně hluboko v obvodové moniérce a nesmí jí prostupovat až do vnitřní tepelněizolační vrstvy v panelu, která zcela určitě nemá potřebnou statickou hutnost a únosnost. Počet hmoždinek je nutno odvodit od statického zatížení větrem a od konkrétních výtažných zkoušek jejich únosnosti v podkladu „in situ“. U staveb s výškou stěn zhruba do 8 m je možné toto hmoždinkování vynechat a nahradit je speciálně pro tyto účely vyvinutými lepicími kotvami Baumit StarTrack Duplex.
Řez
StarTrack Duplex
V závěrečné fázi se zhotoví stěrková vrstva se sklotextilní síťovinou, po vyzrání se opatří základním nátěrem a konečnou povrchovou úpravou (přednostně prodyšnou).
4. Zjednodušené shrnutí dělby práce při zdvojování zateplovacích systémů
- Výrobce vhodného certifikovaného zateplovacího systému předepíše obecné technické podmínky pro jeho nestandardní použití při zdvojování, např. ve formě zvláštního technologického předpisu s vývojovými diagramy, kontrolním a zkušebním plánem pro posouzení reálných podmínek „in situ“, konkrétními zkušebními návody, předepsanými hraničními hodnotami a rozhodovacími směrníky.
- Projektant ověří vhodnost těchto výrobcem předepsaných obecných zásad pro konkrétní objekt a případně je doplní o další konkrétní podmínky (způsob sanace nosné konstrukce, použití vysoce prodyšných materiálů apod.). Zajistí i splnění požadavků požární bezpečnosti (např. formou souhlasného vyjádření HZS k projektu).
- Zhotovitel před a v průběhu realizace provede předepsané ověřovací a rozhodovací zkoušky, zdokumentuje všechny důležité okolnosti a splnění všech předepsaných podmínek (např. fotografie sond do starého systému, protokoly o přídržnosti lepidel, o výtažných silách hmoždinek).
5. Závěr
Předpokládá se, že v nejbližší době se tímto tématem začne zabývat i odborná skupina Cechu pro zateplování budov ČR, takže – ku prospěchu všech – by v této oblasti měla vymizet i ta poslední nejasná místa.
Zateplení fasád, zateplovací systémy / omítkové systémy - strojní omítky, sádrové omítky a stěrky, sanační omítky, omítkový systém pro zdravé bydlení / probarvené fasádní omítky a barvy, kreativní omítky / lité podlahy a samonivelační stěrky / program pro ...
