V příspěvku jsou popsány připomínky, které dosud autoři k normě obdrželi, včetně komentářů. Cílem je podnítit diskusi nad ustanoveními normy, aby její budoucí změna odrážela potřeby uživatelů normy. Pište své postřehy a zkušenosti autorům do diskuze k článku.

Příspěvek se zabývá legislativním rámcem naplnění vyhlášky č. 499/2006 Sb. ve vztahu k zákonu č. 406/2006 o hospodaření s energií ve smyslu znění jeho novely č. 61/2008 Sb.,s aplikací do vyhlášky.148/2007 Sb. Současně uvádí hlavní zásady a příslušný rozsah podkladů při žádosti o dotaci v rámci programu Zelená úsporám.

V článku jsou prezentovány různé metodiky pro výpočet laboratorní neprůzvučnosti jednoduchých stavebních konstrukcí i pro výpočet stavební neprůzvučnosti v budovách. Hlavní pozornost je věnována porovnání výsledků výpočtů se změřenými hodnotami, na jehož základě je stanovena přesnost jednotlivých výpočtových postupů.

Příspěvek se zaměřuje na řešení detailů spodní stavby montovaných objektů bytové výstavby, soustavy BP-70 [3] z vnější strany. Pojednává o rozdílech průběhů teplot a parciálních tlaků vodní páry při různých variantách tepelné izolace základových konstrukcí a suterénní části panelového objektu.

První díl unikátního seriálu článků o vzniku projektu, následné stavbě a zkušenostech s užíváním jednoho pasivního domu. Pasivního domu navrženého trochu - možná hodně - jinak.

Požadavky normy na tepelné izolace a tepelné mosty jsou neustále diskutované téma. Od 1.1.2009 bude toto téma ještě diskutovanější, neboť bude potřeba ke každému projektu pro stavební povolení přiložit Průkaz energetické náročnosti budovy. Nově vydaná kniha je souhrnem řešení nejběžnějších tepelných mostů.

Článek se zabývá návrhem domovního plynovodu a rozmístěním plynových spotřebičů. Co má obsahovat projektová dokumentace pro stavební řízení? Dle jakých předpisů se řídí? V článku je navíc uveden přehled užívaných grafických značek používaných v projektové dokumentaci.

Poslední ze série článků týkající se problematiky nového způsobu hodnocení energetické náročnosti budov (dále "ENB") bude zaměřen na zástupce panelové výstavby. Pro tento typ objektu bude vzhledem k plánované rekonstrukci od 1. ledna 2009 vyžadován průkaz energetické náročnosti budovy podle vyhlášky 148/2007 Sb. Panelový dům disponuje energetickým auditem, na jehož základě (doporučení) městská část provede jeho rekonstrukci. Článek věcně přibližuje nový způsob hodnocení energetické náročnosti budov jak z pohledu filosofie výpočtu, tak z pohledu jeho praktického provádění vzhledem k rozsahu prací a jejich náročnosti.

Článek se zabývá problematikou umisťování otopných těles jak ve vztahu ke "klasickým" budovám, tak k tzv. nízkoenergetickým objektům. Mnozí se domnívají, že umístění otopného tělesa pod okno k ochlazované obvodové stěně s cílem zajištění optimálního tepelného komfortu a vyšších úspor tepla je již přežitkem. Je tomu skutečně tak?

Pro většinu budov bude od 1. ledna 2009 platit nový způsob výpočtu a hodnocení energetické náročnosti budov (dále jen "ENB") a budou podléhat povinnosti vystavení průkazu energetické náročnosti budovy. Tento článek představí zástupce novostavby rodinného domu, na který je třeba vystavit průkaz ENB. Článek upřesňuje původní příklad uveřejněný v dubnu letošního roku.

Článek přibližuje metodiku výpočtu energetické náročnosti budov podle vyhlášky 148/2007 Sb., která nahrazuje vyhlášku 291/2001 Sb. a je prováděcí vyhláškou k §6a zákona 406/2000 Sb. o hospodaření energií v pozdějším znění. Je úvodní informací k popisu metodiky, způsobu a principu výpočtu energetické náročnosti budov a slovně doprovází konkrétní výpočetní postup dosažení hodnotícího měřítka energetické náročnosti budovy.

Pro tepelnou stabilitu jsou konstrukce s větší hmotností vhodnější. V případě aplikace konstrukce s tepelně technickými parametry PD je možné, ale použít i konstrukce lehké. V praxi se to projevuje širokým uplatněním dřeva i jiných lehkých materiálů. Následující článek přináší nejen tyto závěry.

Článek popisuje konkrétní výstupy programu Protech - porovnání výpočtů tepelných ztrát podle ČSN 06 0210 a ČSN EN 12831. Rozdíl v hodnotách tepelných zrát, jako podkladu pro návrh otopné plochy, vykazuje i při poměrně odlišných vlastnostech stavebních konstrukcí a metodách výpočtu minimální rozptyl.