Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Projekt pasivního domu I

První díl unikátního seriálu článků o vzniku projektu, následné stavbě a zkušenostech s užíváním jednoho pasivního domu. Pasivního domu navrženého trochu - možná hodně - jinak.

Psát či mluvit o nízkoenergetických či pasivních domech v poslední době znamená být "in". Podle množství článků v různých populárních časopisech a dalších tiskovinách by měl člověk pocit, že už se snad jiné domy nestaví. Podívejte se do nabídek různých developerů, minimálně nízkoenergetický dům nabízejí téměř všichni. Troufl bych si říct, že často je trochu víc izolace vydáváno za nízkoenergetický dům bez jakékoli další znalosti souvislostí.

Asi bych se měl pro začátek trochu představit. Jsem architekt, po revoluci jsem začal projektováním různých staveb, ale hlavně rodinných domů, celkem několik desítek.

Dnes dělám od studie přes projekt pro stavební povolení až po prováděcí projekt celý projekt sám, na všech stavbách i autorský dozor a často i technický dozor investora. Z toho plyne i zpětná vazba mezi projektem a skutečnou stavbou i zkušenosti se stavebními firmami. Tuším velice přesně, jaká byla cena těchto jednotlivých domů. Profese, jako statiku, vytápění, vodu, kanalizaci, plyn, elektro, větrání, jsem vždy zadával specialistům. Samozřejmě jsem věděl, jaký tepelný odpor musí dům splňovat, vždy jsem se snažil ho mít lepší, používat kvalitní okna atd.

Jako "normální" projektant jsem se samozřejmě s pojmem nízkoenergetický dům či pasivní dům setkal. Zákazníci to moc nechtěli, občas se někdo zmínil, ale nikdy k dalším pracím na takovém projektu nedošlo.

Jenže potom nastala situace, kdy vznikla úvaha postavit si vlastní dům. A to pro mě, ale asi i pro mnoho projektantů, byla situace naprosto výjimečná:

  • Jednak jsme v té době neměli žádný pozemek, který by limitoval moje úvahy. Mohl jsem zcela svobodně vymýšlet a spíš se snažit přizpůsobit koupi pozemku představě optimálního domu.
  • Jednak jsem na vymýšlení a projektování měl podstatě neomezený čas, celkem projektování trvalo 3 roky (pokud bych chtěl tímto způsobem projektovat, dost těžko bych se uživil). Ale byla to pro mě zároveň zábava, koníček a nakonec i trochu prestižní věc. Tím, že času bylo více, mohl jsem jít u mnoha věcí do dost velké hloubky a nezůstávat jen na povrchu a u jednoduchých základních pouček.
  • Jako projektant profesionál jsem měl možnost veškeré detaily a použití jednotlivých materiálů a jejich kombinací konzultovat s techniky (nikoliv obchodníky) jednotlivých výrobců, nezávislými odborníky na danou problematiku, např. z vysokých škol, zúčastnit se různých seminářů a školení.
  • V době internetu a možností internetového prohlížeče je možnost hledat informace téměř z celého světa.
  • Jednak u svého domu mohu daleko více experimentovat a hledat neobvyklá a netradiční řešení. To by bylo u standardního zákazníka hodně složité až téměř nemožné, protože zákazník čeká projekt fungujícího domu a ne nějaké experimenty, jejichž fungování může být skvělé, ale i zcela chybné.
  • Čím jsem se naopak sám omezil, bylo množství peněz na stavbu domu.

Při dlouhém přemýšlení a debatách s rodinou o tom, proč si postavit dům a jaký, nakonec vznikla základní představa - dům musí mít co nejmenší náklady na provoz. Myšleno jako nejlepší investice na důchodový věk, který se začal pomalu ale jistě blížit. A tím jsem se asi poměrně logicky dostal k nízkoenergetickým a následně pasivním domům. (V dalším textu bych si dovolil pro tyto domy používat zkratky, jak jsou navrženy v připravovaném hodnocení zatřídění těchto domů - NERD a PARD. Omlouvám se všem, kteří doposud používali spíše zkratky NED a PD.)

1. fáze

Jako naprosto zásadní v první fázi se ukázala možnost hledat a získat informace z internetu. Jednoduše se zadá v Google "pasivní dům" a po přečtení takového množství článků, které jste schopni absolvovat a které jsou si všechny tak podobné, se zdá všechno jednoduché a je možné téměř stavět.

Základní abeceda nízkoenergetických a pasivních domů se neustále opakuje - ztráty 50 a 15 kWh/m2a, hodně izolovat (30 - 40 cm izolace ve stěnách a ještě více ve stropě), ohlídání tepelných mostů a vazeb, co nejvíce kvalitních oken s trojsklem na jih, přesah střechy stínící okna před slunečními paprsky v létě a nebránící jejich vstupu okny do domu v zimě (všichni už jste určitě viděli ten řez domem, kde zimní slunce vytápí dům a letní je odstíněno přesahem střechy), rekuperační větrací jednotka se zemním registrem a logickým teplovzdušným vytápěním, solární panely s akumulační nádrží, co nejlepší poměr obálky domu k jeho objemu, vzduchotěsnost a parotěsnost s Blower-door testem, a to všechno jen za cenu o 10 - 15 % větší než "normální" dům.

Všechno se zdálo být jasné a jednoduché, jen to zapracovat do svého projektu a může se stavět.

2. fáze

Jenže pak nastala druhá fáze - fáze úvah, upřesňování a otázek. Jaký konstrukční systém je nejlepší, zda dům nezakopat pod zem, zda použít hodně propagovanou dřevostavbu, zda má mít dům akumulační hmoty nebo ne? Jaký je vlastně optimální přesah střechy, jak mají být velká okna, jaký rám použít, zda plastový nebo dřevěný, jak je to s hodnotou g a Tvis u skel. Jaký je vlastně výkon zemního registru, kolik vzduchu větrat - podle lidí, objemu místnosti, vlhkosti, CO2? Kolik použít tepelné izolace, jak je to s tepelnými mosty a vazbami? Jak dům vytápět, použít podlahové či stěnové topení, dát do něj krb? Pokud použiji teplovzdušné vytápění, nebude chybět sálavá složka tepla? Použít tepelné čerpadlo a jaké? Kam s přebytkem energie ze solárních panelů v létě? Jaká je skutečná spotřeba teplé vody na jednu osobu? Jak velkou akumulační nádrž? Nerezovou? Se stratifikací? Nádrž za 100 000 Kč?

A čím je větší znalost problematiky, tím více podobných otázek. A navíc otázek hodně specializovaných, ke kterým jsou naprosto nutní specialisté, ale navíc specialisté, kteří se opět zabývají problematikou pasivních domů. A těch je podle mě zatím málo, je těžké je najít. Navíc cenu projektu rodinného domu takto projektovaného by žádný zákazník zřejmě nebyl ochoten zaplatit! Takový dům by mohl snad vyprojektovat tým nadšených odborníků z vysoké školy v rámci nějakého grantu.

A k tomu otázka naprosto zásadní - nebude to nakonec celé tak drahé (včetně projektu), že je pasivní dům nesmysl?

Fáze 2a

Nicméně to vypadalo, že všechno se dá nějak vyřešit a navrhnout a začal vznikat konkrétní projekt domu. Jenže najednou nastala jakási fáze dvě "a", když jsem se tak nějak náhodně dočetl o dalších "problémech". Jak se uplatní skupenské teplo sorpce, odparu, kondenzace? Jak ovlivní sušení prádla v domě krátkodobou tepelnou bilanci, jaké je to vlastně množství energie? Jaké jsou tepelné zisky pevné fasády (nemyslím okna) v zimě? A co v létě? A zde najít správné informace je nejtěžší a myslím, že mnoho z těchto věcí se zjistí, až bude dům postaven a budu si ho sledovat - pokud na to bude ještě síla.

3. fáze

A teprve nyní nastala fáze třetí - všechno si (samozřejmě v rámci možností) nastudovat, konzultovat s odborníky, probrat s výrobci vhodnost použití jednotlivých materiálů a detaily jejich zapracování do konstrukce, absolvovat různá školení a semináře a výstavy ..., ale hlavně o všem přemýšlet, hledat alternativy, netradiční řešení a občas i udělat věci jinak a někdy úplně naopak, než jsou popsány v již zmíněné "základní abecedě pasivních domů".

Vymýšlení domu se postupně posouvalo od řešení technických problémů konstrukcí, izolací a technologických řešení pasivních domů k více celostnímu pohledu na celou problematiku. Až by se snad dalo říct k téměř "renesančnímu" přístupu.

Když se člověk zajímá o šetření energiemi, myslí víc ekologicky a tím se začne zajímat i o další oblasti. Například cena vody (vodného a stočného) může být daleko větší než cena energií na vytápění domu (ekonomika). A najednou je zjevné, že splachování pitnou vodou je neuvěřitelné barbarství (ekologie).

4. fáze

Když byly "všechny" technické problémy vyřešeny, projektování se dostalo do fáze čtyři - hledání maximální pohody v rámci možností. To zda dům bude nízkoenergetický nebo pasivní už nebylo nejdůležitější, na první místo se dostala pohoda prostředí pro bydlení.

Nakonec zvolené řešení je výsledkem více než tří roků práce v průměru 2 - 4 hodiny denně. Nad každou konstrukcí, detailem, technickým řešením jsem přemýšlel, zda se nedá udělat "jinak", lépe, jednodušeji, levněji, OPTIMÁLNĚJI - a toto slovo bych chtěl zdůraznit. Hledání optimální tloušťky izolace, vytápění, oken a vlastně všeho. Svůj dům bych asi nakonec dovolil nazvat ONED - optimální nízkoenergetický dům. Protože nejsem dnes přesvědčen o tom, že hnát se za jakousi hodnotou 15 kWh/m2a jenom proto, že ji tak někdo určil, nemá smysl. Že je potřeba, aby v optimální rovnováze byly všechny vlastnosti domu, a to včetně vynaložených financí a jejich rozumné ekonomické návratnosti!

Občas se nakonec našla řešení, která zde asi vyvolají bouřlivé diskuze, protože můj "optimální nízkoenergetický dům" je pasivní dům jaksi naruby. Určitě nechci své názory a řešení někomu vnucovat, je to řešení pro můj dům. Ale možná doufám i pro mnoho dalších. Minimálně některá řešení mohou být pro přemýšlivé lidi možná podnětná, a tak je třeba tento celý seriál brát. I když na druhou stranu mnohá řešení mají svou provázanost s dalšími a jen tak je vytrhávat ze souvislostí určitě není dobré.

Dům za milion

Rád bych vás s tímto seriálem co nejvíce zaujal - říká se, že pasivní dům je dražší jen o 10 - 15%. Já se ale pokusil navrhnout dům, kde cena materiálu a technologií na kompletní dům je kolem 1 milionu Kč. Jaký bude nakonec výsledek, se ukáže, až bude dům stát a budou sledovány jeho vlastnosti i pocit v něm. Neboť výpočty tepelných ztrát, potřeby větrání a dalšího jsou jen teorie neboli pokus o seriózní výsledek pomocí často neseriózních podkladů výrobců různých materiálů a technologií.

Doufám, že celý tento seriál bude přínosný pro mé kolegy projektanty, kteří se k projektování pasivních domů dostanou, tak i pro případné budoucí investory pasivních domů - normální lidi, kteří buď více myslí na budoucnost, nebo budou "nuceni" stavět pasivní domy z důvodu stále rostoucích cen energií.

Budu velice rád, pokud mě čtenáři doplní, upozorní na podstatné omyly, předají něco ze svých praktických zkušeností, pokud odborníci na jednotlivá témata jej doplní. Uvítám věcnou diskusi, rád bych poprosil o udržení slušnosti, a aby nám nevznikaly "Flame war" na téma "tahle konstrukce je lepší než jiná".

 
 
Reklama