K 1. 12. 2015 vstoupila v platnost novela zákona o ochraně veřejného zdraví zák. č. 258/2000 Sb., která přináší mimo jiné i nové povinnosti pro stavebníky rodinných domů ve vazbě na ochranu před hlukem.
Stavební fyzika
Archiv článků od 13.2.2016 do 7.5.2016
zpět na aktuální článkyArchiv článků od 13.2.2016 do 7.5.2016
Recenzovaný Vyhláška se týká ústředně vytápěných domů, které rozdělují náklady na provoz radiátorů pomocí náměrů indikátorů připevněných do středu radiátorů. Tato rozúčtovací metoda nebere v úvahu, že část dodaného tepla do je díky prostupům vnitřními stěnami objektů odsávána a spotřebovávána v bytech, které nadměrně regulují přívod topné vody do radiátorů.
Budovy nemusí dýchat, ale lidé ano! Jednou ze základních vlastností dobrého bydlení by mělo být zajištění čerstvého vzduchu a průběžné odvádění vlhkosti z interiéru. To v době zateplených budov nezajistí mikroventilace oken ani nezáměrné netěsnosti v obálce, ale pouze promyšlený systém řízeného větrání.
Recenzovaný První tři části seriálu sloužily k seznámení s vývojem norem a jako podklady pro samotné výpočty podle Eurokódu 5. Část 4 a 5 obsahuje praktické příklady výpočtu. Touto částí seriál končí. Vzhledem k tomu, že tyto postupy nejsou v ČR příliš zažité, připravujeme vydání skript Dřevěné konstrukce I-II-III, která zahrnují celý rozsah Eurokódu 5.
Snad se již stalo zažitým pravidlem, že nezateplený sokl je synonymem pro vznik tepelného mostu a to je velký problém kvůli riziku vzniku plísní ve vnitřním koutu mezi podlahou a stěnou. Zároveň pro dosažení nízké energetické náročnosti budovy se pro minimalizaci tepelných ztrát používá velká tloušťka izolace do podlahy např. i 200 mm. Jak je to doopravdy?
Zatížení svislých konstrukcí a jeho nesprávné rozložení mohou způsobit vznik trhlin oslabujících vlastní konstrukci. Jejich vznik je ovlivněn chybami v projektu či nedodržení postupů stanovených výrobcem. Článek vysvětluje, jak těmto chybám předcházet, pokud se rozhodnete stavět z vápenopískového zdiva.
Recenzovaný První tři části seriálu sloužily k seznámení s vývojem norem a jako podklady pro samotné výpočty podle Eurokódu 5 (ČSN EN 1995-1-1) a ČSN 73 1702 (modifikovaná DIN 1052:2004). Předmětem částí 4 a 5 jsou praktické příklady výpočtu. Vzhledem k tomu, že tyto postupy nejsou u nás příliš zažité, považujeme za velmi prospěšné se tomuto tématu dále věnovat.
Bohumínský výrobce izolací z kamenné minerální vlny ROCKWOOL testoval řešení akustických vnitřních příček na nejčastějších stavebních konstrukcích. Jednalo se o bytové stěny v rodinných domech, společné prostory v hotelech, učebny ve školách, kanceláře v administrativních budovách nebo pokoje, sály a ordinace v nemocnicích.
Dosažení dobrých parametrů vnitřního prostředí budovy je zcela zásadní pro pohodu užívání budovy, protože přibližně 80 % času života strávíme uvnitř budov. Vnitřní prostředí budovy ovlivňuje zdravotní stav člověka – jeho fyzickou i psychickou stránku. Pro návrh budovy by mělo hrát splnění dobrých parametrů vnitřního prostředí, tzv. mikroklimatu, hlavní roli.
Recenzovaný První tři části seriálu slouží k seznámení s vývojem norem a jako podklady pro samotné výpočty podle Eurokódu 5 (ČSN EN 1995-1-1) a ČSN 73 1702 (modifikovaná DIN 1052:2004). Předmětem dalších dvou částí 4 a 5 jsou praktické příklady výpočtu. Vzhledem k tomu, že tyto postupy nejsou u nás příliš zažité, považujeme za velmi prospěšné se tomuto tématu dále věnovat.
V současnosti dosahuje vzduchotěsnost nových i zateplovaných staveb takových parametrů, že přirozené větrání infiltrací ani šachtové větrání bez nebo s „větracími hlavicemi“ není funkční. Proto se dnes používá výlučně větrání nucené. Protože se v zimě musí čerstvý vzduch ohřívat, je třeba z energetického hlediska použít větrání nucené se zpětným získáváním tepla.
zpět na aktuální články
Reklama