Budovy nemusí dýchat, ale lidé ano! Jednou ze základních vlastností dobrého bydlení by mělo být zajištění čerstvého vzduchu a průběžné odvádění vlhkosti z interiéru. To v době zateplených budov nezajistí mikroventilace oken ani nezáměrné netěsnosti v obálce, ale pouze promyšlený systém řízeného větrání.
Recenzovaný První tři části seriálu sloužily k seznámení s vývojem norem a jako podklady pro samotné výpočty podle Eurokódu 5. Část 4 a 5 obsahuje praktické příklady výpočtu. Touto částí seriál končí. Vzhledem k tomu, že tyto postupy nejsou v ČR příliš zažité, připravujeme vydání skript Dřevěné konstrukce I-II-III, která zahrnují celý rozsah Eurokódu 5.
Snad se již stalo zažitým pravidlem, že nezateplený sokl je synonymem pro vznik tepelného mostu a to je velký problém kvůli riziku vzniku plísní ve vnitřním koutu mezi podlahou a stěnou. Zároveň pro dosažení nízké energetické náročnosti budovy se pro minimalizaci tepelných ztrát používá velká tloušťka izolace do podlahy např. i 200 mm. Jak je to doopravdy?
Zatížení svislých konstrukcí a jeho nesprávné rozložení mohou způsobit vznik trhlin oslabujících vlastní konstrukci. Jejich vznik je ovlivněn chybami v projektu či nedodržení postupů stanovených výrobcem. Článek vysvětluje, jak těmto chybám předcházet, pokud se rozhodnete stavět z vápenopískového zdiva.
Recenzovaný První tři části seriálu sloužily k seznámení s vývojem norem a jako podklady pro samotné výpočty podle Eurokódu 5 (ČSN EN 1995-1-1) a ČSN 73 1702 (modifikovaná DIN 1052:2004). Předmětem částí 4 a 5 jsou praktické příklady výpočtu. Vzhledem k tomu, že tyto postupy nejsou u nás příliš zažité, považujeme za velmi prospěšné se tomuto tématu dále věnovat.
Bohumínský výrobce izolací z kamenné minerální vlny ROCKWOOL testoval řešení akustických vnitřních příček na nejčastějších stavebních konstrukcích. Jednalo se o bytové stěny v rodinných domech, společné prostory v hotelech, učebny ve školách, kanceláře v administrativních budovách nebo pokoje, sály a ordinace v nemocnicích.
Dosažení dobrých parametrů vnitřního prostředí budovy je zcela zásadní pro pohodu užívání budovy, protože přibližně 80 % času života strávíme uvnitř budov. Vnitřní prostředí budovy ovlivňuje zdravotní stav člověka – jeho fyzickou i psychickou stránku. Pro návrh budovy by mělo hrát splnění dobrých parametrů vnitřního prostředí, tzv. mikroklimatu, hlavní roli.
Recenzovaný První tři části seriálu slouží k seznámení s vývojem norem a jako podklady pro samotné výpočty podle Eurokódu 5 (ČSN EN 1995-1-1) a ČSN 73 1702 (modifikovaná DIN 1052:2004). Předmětem dalších dvou částí 4 a 5 jsou praktické příklady výpočtu. Vzhledem k tomu, že tyto postupy nejsou u nás příliš zažité, považujeme za velmi prospěšné se tomuto tématu dále věnovat.
V současnosti dosahuje vzduchotěsnost nových i zateplovaných staveb takových parametrů, že přirozené větrání infiltrací ani šachtové větrání bez nebo s „větracími hlavicemi“ není funkční. Proto se dnes používá výlučně větrání nucené. Protože se v zimě musí čerstvý vzduch ohřívat, je třeba z energetického hlediska použít větrání nucené se zpětným získáváním tepla.
Recenzovaný I v druhém díle seriálu se budeme zabývat vzorovými příklady podle norem pro výpočet dřevěných konstrukcí Eurokód 5 (ČSN EN 1995-1-1) a ČSN 73 1702 (modifikovaná DIN 1052:2004). První tři části seriálu slouží k seznámení s vývojem norem a jako podklady pro samotné výpočty uvedené v částech 4 a 5.
Přihlaste se k odběru newsletteru a my vám každý týden pošleme přehled toho nejlepšího z TZB-info!
více o newsletteru
