Poruchy, diagnostika a sanace staveb na konferenci Izolace 2011

Diagnostika vlhkosti materiálu pod povlakovou hydroizolací střechy

V jedné z prvních prezentací představil Ing. Ivan Misar, Ph.D., (A.W.A.L. s.r.o.) diagnostické metody a přístroje pro průzkumy střech, zejména pak povlakových hydroizolací. Jako nejperspektivnější označil metodu "impedanční defektoskopie". Metoda je založena na skenování hodnot impedance ve vrstvách pod hlavní hydroizolací. Lze tak stanovit průběh objemové a hmotnostní vlhkosti.

Přístroj stanovuje vlhkost materiálu pod hlavní hydroizolací mimo místo poruchy hydroizolace. Lze tak stanovit vlhkostní mapu střechy a tím i lokalizovat místo případné poruchy hydroizolace nebo jiný zdroj zvýšené vlhkosti. Průzkum se musí provádět na suchém povrchu hydroizolace, po odstranění případných ochranných nebo provozních vrstev. Metodu lze s výhodou použít při přejímkách hydroizolačních vrstev bez nutnosti přitěžování vodou při zátopové zkoušce.

Sanace vlhkého zdiva památek

Ing. Pavel Fára (Cubus s.r.o.) hovořil o sanaci vlhkého zdiva památkově chráněných objektů. Podmínkou odpovědné sanace je relevantní průzkum. Volba sanační metody pak odpovídá závěrům průzkumu. U památkově chráněných objektů je třeba zhodnotit míru památkové ochrany jednotlivých konstrukcí, a to i pro vhodnou volbu průzkumu. V případech, kdy nelze odebírat materiálové vzorky, se používá nedestruktivní metoda, například kapacitní nebo odporové vlhkoměry s dosahem cca 5 cm. Další možností je mikrovlnný vlhkoměr, který měří útlum elektromagnetických vln. Různý tvar měřicích hlavic umožňuje směřovat mikrovlny do různých hloubek.

Jediná veličina však charakterizuje vlhkost v celém měřeném objemu zdiva, tedy i materiálů s výrazně odlišnou nasákavostí. Proto je třeba nedestruktivní měření doplňovat ještě jinou metodou. Průzkum je třeba doplnit o výsledky z jiných průzkumů - stavebněhistorického, statického, kominického, průzkumy kanalizace a vodovodního řadu apod. průzkum by měl být proveden v úvodních fázích projektu, aby se stačil projednat s památkáři.

Základní podmínkou všech sanačních zásahů je odstranit zatékání vody do objektu. Přiměřenost sanačního zásahu by měla také odpovídat významu prostoru nebo konstrukce. Jako pomocné kritérium může sloužit vzájemný poměr vlhkého zdiva a kubatury místnosti - větší prostor snese vlhčí zdivo. Při výběru sanace je třeba zhodnotit celý komplex příčin vlhkosti, aby nedošlo naopak ke zhoršení situace. Pokud stavba nebyla vůbec izolována, může při náhlé změně režimu během vysušování dojít ke snížení vaznosti malty, a tím k poruchám.

Vyhodnocení vlastností desek z extrudovaného polystyrenu po 15 letech

Velice zajímavé bylo vyhodnocení funkce desek z extrudovaného polystyrenu ve skladbě terasy obchodního domu Ještěd v Liberci, které prezentoval Ing. Stanislav Štajer (Dow Europe GmbH). Původní skladba terasy pocházela z roku 1979. Celkovou rekonstrukcí prošla v roce 1994. Tehdy byla zvolena inverzní skladba s deskami tepelné izolace Roofmate SL. V dalších letech se údržba teras minimalizovala vzhledem k plánované demolici objektu.

Odběr vzorků s jejich vyhodnocením proběhl v roce 2009. Zkoušely se deklarované parametry (ČSN EN 13164) a tepelnětechnické parametry konstrukce (ČSN 73 0540). Místo odběru bylo nad vytápěnými prostory v blízkosti střešního vtoku. Již podle vizuální kontroly byly desky ve velmi dobrém stavu. Desky byly kompaktní, bez ztráty barevnosti a bez známek degradace.

Výsledky zkoušek prokázaly, že i po 15 letech desky splňují deklarované parametry výrobcem (rozměry, objemová hmotnost, napětí v tlaku při 10% deformaci, krátkodobá nasákavost, součinitel tepelné vodivosti ve stavu dodání a ve vysušeném stavu do ustálené hmotnosti). Dodavatel desek nabízel využití materiálu i pro stavbu, která OD Ještěd nahradí. K využití desek však nedošlo, byly zdemolovány současně s celou stavbou.

Statické poruchy zdiva související s kotvením krovů

Tradičně velmi poutavá a zajímavá byla přednáška Ing. Ivo Petráška (Wienerberger CP, a.s.). Zabývala se statickými poruchami zdiva, které jsou způsobeny chybně kotvenými nebo zcela nekotvenými pozednicemi. Poruchy se projevují odklonem podélné nadezdívky nad posledním stropem a šikmými trhlinami ve šítu, které začínají v rohu pozednice a pokračují šikmo dolů.

Ing. Petrášek vysvětlil, že zatímco v minulosti byly vodorovné síly od krovu přenášeny pomocí táhel přes strop, přes vazné trámy, zavětrování apod., v současné době se předpokládá vynesení těchto sil přes pozednice a pozední věnec do navazující konstrukce. Jedná se ale o poměrně značné síly. Byla prezentována schémata, z kterých při rozponu 9 m vycházela vodorovná reakce hambalkového krovu na 1 m pozednice 12 kN(!). Nejnevýhodnější z hlediska dimenzování krokví vycházejí vazby s vrcholovou vaznicí. Vykazují však poměrně malé vodorovné reakce. To je ale kompenzováno svislými reakcemi od vaznic a sloupků, což ovlivňuje volbu dispozice pod stropem.

Z hlediska přenesení reakcí je nejproblematičtější hambálkový krov. Pro přenesení vodorovných sil nestačí kvalitní pozední věnec. Věnec je nutné kotvit ke konstrukci schopné přenést vodorovnou sílu. K popsaným poruchám dochází často po odstranění původního stažení staršího krovu (obvykle páskovou ocelí) při realizaci půdní vestavby. V takových případech se doporučuje pozednici kotvit podél štítu táhlem.

V přednášce byly dále prezentovány příčiny zdánlivě nevysvětlitelných vodorovných trhlin spojujících obvykle horní rohy okenních otvorů v posledním podlaží. Příčinou bývá obvykle dotvarování stropní konstrukce, kdy jejím průhybem dojde k natočení stropu v místě uložení a tím k odtržení řady zdiva v nejslabším místě, kterým bývá okolí překladů.

Poruchy a životnost zateplovacích systémů

Ing. Jan Ficenec, Ph.D., (Thermo + holding, a.s.) ve svém příspěvku hovořil o třech oblastech významně ovlivňujících funkčnost a životnost zateplovacích systémů. První z nich je příprava podkladu. Nejčastější nedostatky jsou nedostatečná rovinnost, ponechání nepřídržných vrstev, sprašující povrch, aplikace na nezpevněný podklad, zvýšená ustálená vlhkost. Druhou oblastí je připevnění systému. Upozornil, že lepidlo a hmoždinky v zateplovacím systému nespolupůsobí. Hmoždinky se aktivují až po vyčerpání pevnosti lepidla.

Třetí oblastí je vlhkost konstrukce, na kterou se zateplovací systém provádí. Pokud není provedena hydroizolace zdiva, dojde po zateplení ke zvýšení obsahu vlhkosti ve zdivu a omítce. V případě, že je odstraněna příčina vlhkosti zdiva, bude docházet k postupnému vysušování konstrukce. Vysychání je však velice pozvolné. Pokud se provede dodatečné zateplení spolu s vnitřním nátěrem o vysokém difuzním odporu, dojde ke krátkodobému zvýšení obsahu vlhkosti ve vnitřní omítce.

Analýza hydroizolačních fólií infračervenou spektrometrií

Konferenci uzavírala prezentace možností IR spektrometrie při analýze hydroizolačních fólií Ing. Martina Stuchlíka (Univerzita Pardubice, Ústav environmentálního a chemického inženýrství). Jde o metodu, kterou lze provést kvalitativní analýzu organických a v omezené míře i některých anorganických látek. Lze ji použít k určení složení výrobku, ale také pro zachycení změn, které nastávají při přirozené degradaci nebo působení významného činitele na výrobek (teplota, záření).

V hydroizolačních fóliích, které byly v rámci experimentu testovány, se kromě základního polymeru nacházejí i další látky, jako jsou změkčovadla, plniva, stabilizátory, barviva apod. Některé z těchto látek, zejména ty, které jsou obsaženy ve velkém množství, lze metodou identifikovat velmi dobře. U málo zastoupených látek je to obtížné. Všechny látky ovlivňují tvar výsledného spektra, proto je možné určit, z jakého polymeru je fólie vyrobena a jaké je složení některých aditiv. Vzhledem k tomu, že každý výrobce používá jiné složení, je v podstatě každý výrobek svým spektrem specifický.

Metodou byl proveden test tepelné zátěže fólií (simulace tepelného namáhání při svařování) a test degradace s reálným vzorkem z již aplikovaných fólií. Testy potvrdili materiál PVC, měkčený nějakým druhem ftalátu. Testy prokázaly, že při 250 °C nedochází k poškození materiálu - chemickému rozkladu. Při teplotách nad 300 °C dochází ke změně spektra u ftalátů a ke snížení přítomnosti konjugovaných dvojných vazeb mezi uhlíky. Zkouška již použité fólie prokázala rovněž snížení dvojiných vazeb mezi uhlíky. To ukazuje na poruchu uhlovodíkového řetězce polyvinylchloridu. Z provedených zkoušek vyplývá, že metoda může být vhodná pro identifikaci poruch vlivem stárnutí materiálu. Materiál se podrobuje nedestruktivní analýze. Tím se zkracuje potřebná doba na zkoušení.

Literatura:

Izolace 2011, sborník konference, A.W.A.L., expertní a projektová kancelář

Foto: A.W.A.L. s.r.o.