Poznatky z prvního webináře Izolace
Tradiční každoroční konference s názvem IZOLACE se poprvé uskutečnila virtuálně a potvrdila, že "izolatéři" nechtějí být dlouho "izolováni". Věří, že se situace brzo změní a konference se vrátí k tradičnímu formátu. Nové zkušenosti a ohlasy hodnotí ve své glose zástupce organizátora akce Ing. Marek Novotný, Ph.D.
Velmi nerad se vzdávám. Doufám, že jsem tím nakazil i své kolegy. Nejde o to se poddat současné nepříznivé pandemické situaci, ale najít cesty, jak si zachovat to, co je podstatné a najít na každé situaci to pozitivní.
Samozřejmě s respektem k současné nepříznivé zdravotní situaci. Současná doba nepřeje setkávání. Nicméně je nutné najít cestu, jak tuto nepříjemnou situaci změkčit, ne obejít, ale najít náhradní cesty. Díky kolegům se nám podařilo uspořádat konferenci/webinář, částečně ve stylu minulých let.
Striktně jsme se drželi opatření, která jsou v současné době nastavená. Jednou jedinou výjimku měl přednášející, protože přednášet s rouškou je prakticky nemožné (kondenzace na brýlích strašně komplikuje přednášení). Nicměné kromě této výjimky jsme se striktně drželi všech zásad od dezinfekce po striktní nošení roušek/respirátorů, zejména při nutném kontaktu několika osob.
Obr. č. 1 – Přípravné práce pro přenos (Matouš (syn) a David (otec) Najman – zajišťovali technické zázemí s mojí absolutní vděčností
Odpoledne předem jsme se věnovali přípravě, což se nám vyplatilo, nicméně to, co fungovalo kompletně ve středu odpoledne, ve čtvrtek mělo určité těžkosti a naopak. Prostě digitální svět je nevyzpytatelný. Nicméně všichni přežili.
Obr. č. 2 – Poslední přípravy před příspěvkem – pan David Najman koordinuje a kontroluje techniku následujícího příspěvku
Komplikace jsem měli samozřejmě i v rámci přednášek, protože několik kolegů se nemohlo účastnit z důvodu karantény, nebo prosté nechuti cestovat, čemuž se absolutně nedivím a respektuji to. Současně nám tato situace umožnila přivítat na jednom místě kolegy, kteří by se jinak za současné situace vůbec nepotkali – pana prof. Oláha, paní doc. Šilarovou a pana doc. Kulhánka. I toto vzdálené propojení se podařilo, i když s určitými technickými trably. Trable jsou však od toho, aby se přežily.
Obr. č. 3 – Přednášet s respirátorem je opravdu očistec – takže to bylo jediné místo, kde bylo možné být bez roušky nebo respirátoru
I když přednášející byli bez roušek nebo respirátorů, bude nutné najít řešení, jak zde použít štíty nebo pološtíty nebo něco, co bude více respektovat covidovou situaci. Většina z nás již potřebuje pro čtení brýle, které se v kombinaci s rouškou strašně potí. I tam nás dostala kondenzace do neřešitelné situace, ale něco se vymyslet musí.
Některé příspěvky byl vzdálené, což také není moc jednoduché (dokonce jeden se vůbec nemohl zrealizovat, protože zkolabovalo připojení), ale opět jsme měli možnost si ověřit, že řada věcí jde realizovat i jinak, tedy vzdáleně. Z toho plyne možnost i pro příští rok, že bude možné kombinovat kontaktní konferenci s distanční a bude možné se ke konferenci připojit i z Karviné, Aše nebo i z Čierné při Čope.
Obr. č. 4 – S rouškami/respirátory se odehrálo i předávání jednotlivých ocenění
V letošním roce dostali Řád zlatého hořáku pánové Luboš Káně a Ivan Misar. Oba jsou významnými a dlouholetými členy izolační komunity, kteří mají nezanedbatelný podíl na normalizaci, zejména činnosti kolem ČSN 73 1901, resp. kolem činnosti odborné společnosti ČHIS – Česká hydroizolační společnosti (odborná společnosti ČSSI, resp. ČKAIT) – ČHIS | hydroizolacnispolecnost.cz.
Obr. č. 5 – I takto se dá pojmout konference
Lze se potkávat takto nebo vzdáleně. Je naší obrovskou výhodou, že současné technologie umožňují alespoň distanční setkávání. Kromě toho se velmi rychle rozvíjí a zkvalitňují možnosti telekonferencí sdílení informací a vše, co patří do oblasti digitálních technologií. To nás motivuje jít dále a hledat, jak lépe a rychleji sdělovat informace a pracovat s nimi.
Moc a moc se mi líbila reakce mého kolegy pana Rosti Kuby, který pravil, že si dá v kanclu s kolegy „škopek“, a užije si konferenci distančně. Od pana Petra Dobeše jsem dokonce dostal následující fotografii, která dokumentuje, že i se sklenicí vína se dá konference absolvovat. Takže i tímto způsobem se může konference sledovat a určitě to má něco do sebe.
Za A.W.A.L., resp. za sebe, bych rád moc poděkoval všem, kteří s námi konferenci připravovali, kteří se jí zúčastnili a pomohli nám všem tak vzdorovat současné situaci.
