České stavební firmy se do mezinárodních projektů zapojují jen výjimečně
Vytíženost českých stavebních firem je 93–95 %. I proto je pro ně zajímavější zůstat v domácím prostředí. Jen 10 % domácích firem se za 3 roky účastnilo zahraničních projektů v pozici hlavního dodavatele, dalších 12 % jako subdodavatelé.
České stavební firmy se do mezinárodních projektů zapojují jen výjimečně. Důvodem jsou především požadavky na reference nebo vysoká vytíženost kapacit. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu společnosti CEEC Research, do kterého se zapojilo 165 stavebních firem.
Kvartální analýza českého stavebnictví Q2 2025
„Pro české stavební firmy je v současné době zajímavější a výhodnější zůstat v domácím prostředí. Hlavním důvodem je vytíženost kapacit firem, ať už lidská nebo strojní. Ta se pohybuje na úrovni 93 až 95 procent,“ prohlásil Michal Vacek, ředitel společnosti CEEC Research.
Aktivně vyhledává příležitosti v mezinárodních projektech jen 9 % firem. Dalších 10 % by zájem mělo, ale naráží na překážky – zejména nedostatek financí, reference nebo jazyková bariéra. Naopak 64 % stavebních společností deklaruje, že o účast v mezinárodních projektech zájem vůbec nemá. Během posledních tří let se tak do těchto zakázek nezapojilo 73 % českých firem.
Velké zakázky v ČR řídí zahraniční společnosti
Rozsáhlé projekty, jako jsou logistické parky, datová centra nebo developerské komplexy, obvykle řídí zahraniční společnosti. V případě technologických areálů financovaných globálními korporacemi (např. Amazon, Google či Škoda Auto ve spolupráci s VW) dominují mezinárodní generální dodavatelé. České firmy se zde uplatňují spíše v dílčích činnostech – typicky u zemních prací, elektroinstalací či povrchových úprav.
Podle části podniků chybí českému stavebnictví lepší státní podpora pro zapojení do mezinárodních projektů. 31 % firem uvedlo, že žádnou podporu necítí. „Před lety jsme se pustili do účasti na projektech v rámci EU a některé jsme zrealizovali a realizujeme, speciálně na Balkáně. Jistě by nám pomohla administrativní podpora, abychom nemuseli pracně zjišťovat, jaké všechny podmínky musíme splnit, abychom mohli na jednotlivých trzích operovat,“ prohlásil Ivo Luňák, jednatel společnosti Tyros Loading Systems CZ.
Stát by podle respondentů mohl sehrát aktivnější roli a fungovat jako prostředník mezi tuzemskými podniky a zahraničními partnery. „Zkušenosti v této oblasti máme rozsáhlé a jakožto jeden z předních hráčů na stavebním trhu se snažíme účastnit všech velkých projektů, a to hlavně v dopravní infrastruktuře, která je pro nás klíčová. Co se podpory zapojení do velkých projektů týče, tak obecně by pomohla změna stavební legislativy, která v tuto chvíli neodpovídá potřebám státu,“ dodal Tomáš Koranda, předseda představenstva společnosti HOCHTIEF.
Pozitivní příklady: roboti i chytré technologie
Robotické zdění. Pozitivní zkušenosti má Wienerberger díky robotickému zdění. „V minulém roce jsme poprvé nasadili robota WLTR mimo Českou republiku, konkrétně na stavbě skladovací haly v Rakousku. Novinkou je rezidenční projekt ve Velké Británii, kde roboti staví celou ulici rodinných domů. Jde o vůbec první využití robotického zdění na rezidenční výstavbě v takovém rozsahu,“ popsal Kamil Jeřábek, generální ředitel společnosti Wienerberger. „Tyto projekty potvrzují, že česká technologie má silný exportní potenciál a může pomoci řešit aktuální výzvy evropského stavebnictví, jako je nedostatek kvalifikovaných pracovníků nebo potřeba zrychlení výstavby.“
Měření tepla a teplé vody a dálkové odečty. Zkušenosti s rozsáhlými projekty má také ista Česká republika, součást mezinárodní skupiny působící ve více než 20 zemích. „Pro intenzivnější zapojení do větších projektů by pomohla širší spolupráce s developery už ve fázi přípravy, kdy lze lépe navrhnout optimální měřicí přístroje a technologii dálkového odečtu. Bližší spolupráce by také mohla vézt například k propojení chytrých systémů v projektu do jedné aplikace,“ doplnila Jana Machková, ředitelka a jednatelka ista Česká republika.
Stavebnictví čeká na podobnou podporu, jakou mají export či inovace
Zatímco v oblastech jako vývoz nebo inovace stát aktivně nabízí dotační schémata, poradenství či zvýhodněné programy, ve stavebnictví podobná podpora zatím chybí. Podle firem by právě stát mohl být prostředníkem mezi tuzemskými podniky a zahraničními partnery a pomoci tak českým firmám využít svůj potenciál i mimo domácí trh.