Využití druhotných surovin ve stavebnictví

Krize ve stavebnictví hlásají s čím dál tím větší urgencí media. Naposledy jsme se mohli dočíst, že současné lomy na kámen, štěrk a písek se v Česku za pár let dotěží a pro další těžbu chybějí povolení. Dovoz tohoto materiálu tak začíná prodražovat stavby silnic, železnic i budov. Trend ještě přiživuje rostoucí poptávka veřejného i soukromého sektoru po výstavbě především rezidenčních nemovitostí. Situace už je zřejmě natolik vážná, že v současné době Vláda ČR vydala asfaltovou vyhlášku, která umožňuje alespoň další využití asfaltu v podobě druhotné suroviny.

Řešením problému do jisté míry skutečně může být materiál, který je všude okolo nás. Stavební a demoliční materiály jsou jako materiálové banky a ty, které zároveň představují 60 % produkce všech odpadů v Česku. Nejčastěji se jedná o odpad vzniklý při demoliční činnosti, jako je zemina, kamení, hlušina, ale i beton a cihly. Recyklované kamenivo bývá často využíváno k lokálnímu využití v rámci stavebních pracích, přesto dnes vidíme, že využití recyklátu ve stavebnictví je na daleko nižší úrovni, než je tomu obvyklé například v západní Evropě. Důvody jsou dvojí.

Především je to obava z nedostatečné kvality recyklátů oproti primárním surovinám. Popis konkrétních vlastností druhotných surovin a snahu odbourat obecnou nedůvěru ve stavební výrobky z druhotných surovin si klade za cíl například Katalog výrobků a materiálů s obsahem druhotných surovin pro použití ve stavebnictví, který vypracovali kolegové z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB). „Katalog poskytne informace pro projektanty a architekty, kterým přehlednou formou ukáže, jakým způsobem a za jakých podmínek je možné recyklovat stavby. Zástupcům státní správy ukáže příklady dobré praxe tak, aby mohli požadavky na recyklaci více zohledňovat ve státních zakázkách a zpracovatelům stavebních odpadů a stavebním firmám pomůže se stanovením postupů a určením požadavků na nové výrobky využívající recyklovanou složku.“ uvedl Antonín Lupíšek z UCEEB. Druhým hlavním důvodem je levné skládkování a celá řada spekulativních rekultivací a úprav terénu, jaké můžeme vidět třeba v Kralupech nad Vltavou.

Kolegové z UCEEB svůj zmíněný katalog představovali v rámci městského cirkulárního skenu, který organizoval Institut cirkulární ekonomiky. Když jsme se následně na pracovním workshopů bavili o se zástupci Asociace pro rozvoj recyklace stavebních materiálů v České republice (ARSM) a velkých developerů tom, jak využití recyklátů v Česku podpořit, tak kromě informování o vhodnosti použití zazněla potřeba umožnit online zprostředkování obchodu za podmínek slučitelných se zákony a obchodní logikou. Vyslyšeli jsme toto volání a založili burzu druhotných surovin CYRKL, kde stavební materiály stojí jako první v našem hledáčku.

Na burze je aktuálně přes 60 nabídek, jak z oblasti recyklátů (betonový, cihlový), tak i například zeminy a střešních tašek. Ukazuje se, že poptávková strana je tou slabší v tomto segmentu, a proto jsme zavedli práci s databázemi, základní řešení zdarma a nerovnost se snažíme vyvážit aktivním oslovováním firem na trhu se snažíme nerovnost vyvážit. Za velký úspěch považujeme, že se nám za pouhé tři měsíce historie podařilo již 10 obchodů zprostředkovat, ale sami vnímáme, že jsme na úplném začátku. V Česku se zřejmě nerecykluje více než 10 % stavebních odpadů, což je výrazně méně než obvyklých 35 % u našich západním sousedů. Toto číslo se navíc díky technologickému pokroku stále navyšuje, takže i když do mostních oblouků recyklát dávat nebudeme, tak využití je možné stále více než pouze na dnešní podřadné zásypy inženýrských sítí. Revoluce se ale neodehrávají přes noc a my jsme tak rádi za všechny kolegy ze stavebních společností a recyklačních středisek od zástupců společnosti Skanska až po AZS98, kteří se s námi tuto “krizi ve stavebnictví” rozhodli překonat a umožňují vracet materiály zpátky do oběhu.