Hlavní nosnou konstrukci tvoří sedlové vazníky s vyklenutou spodní pásnicí z lepeného lamelového dřeva, do nichž jsou kotveny pomocí ocelových systémových třmenů běžné a rozpěrné vaznice taktéž z lepeného lamelového dřeva.
Recenzovaný Tato práce se zabývá problematikou propustnosti vodní páry dřevní hmotou u nejpoužívanější dřeviny pro stavební činnost – smrku ztepilého (Picea Abies). Difúze vodní páry je řešena v závislosti na hustotě materiálu, která je různá dle klimatických podmínek růstu stromů. Tyto rozdílné podmínky jsou v České republice charakterizovány zejména rozdílnou nadmořskou výškou pěstebního pásma. Propustnost vodní páry je v práci řešena pomocí metody pro měření difúzního odporu materiálů. Konkrétně se jedná o metodu mokré misky (wet–cup) a suché misky (dry-cup), která je provedena s využitím poznatků z ČSN EN ISO 12572 s využitím rad předešlých řešitelů této metody. Výsledné závěry byly konfrontovány s hodnotami uvedenými v české normě a posléze využity do typické skladby roubené stavby s ohledem na dnešní legislativu.
S moderními cementovláknitými deskami fermacell je možné realizovat suchou cestou velmi náročné, trvale odolné a bezpečné fasádní konstrukce. Navíc lze s nimi zrealizovat tvůrčí řešení, která by při jiném způsobu stavby nebyla možná. Dřevostavby se tak stávají perfektní alternativou k masivním konstrukcím.
Recenzovaný Smrkové dřevo je jedno z nejpoužívanějších druhů dřev pro stavební konstrukce. Kromě konstrukční, plní funkci také jako bednění nebo opláštění. Jeho vlhkostní vlastnosti a způsob použití mají tedy vliv na správnou funkci konstrukce. Tato práce se zaměřuje právě na vlhkostní vlastnosti smrkového dřeva, konkrétně pak na faktor difuzního odporu, jenž určuje propustnost pro vodní páru daným materiálem.
Recenzovaný Autor ve svém článku dokládá, že dřevo je perspektivním stavebním materiálem. Na EXPO 2015 jsme jej mohli vidět na budovách reprezentujících celou řadu zemí. Technický pokrok umožnil realizovat ideje architektů, které by ještě v nedávné minulosti nebyly reálné. Spolu s výstavními budovami se dřevo použilo i na objekty obslužné, které zajišťovaly komplexní zázemí výstavního areálu.
Mezinárodní konference Dřevostavby, kterou pořádá Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola ve Volyni, úspěšně zakončila svůj dvacátý ročník. Společně s osvědčenými partnery a již podruhé s Univerzitním centrem energeticky efektivních budov (UCEEB) připravila zajímavou retrospektivu proměn staveb ze dřeva.