Recenzovaný V článku jsou popsány nové funkce a prvky systému pro kontinuální monitoring vlhkosti dřevěných konstrukcí a jsou představeny technologické novinky systému, které jsou v současné době připravovány a vyvíjeny. V publikaci jsou diskutovány i zkušenosti z dlouhodobých měření a drobná vylepšení na základě poznatků z provozování několika desítek instalací za poslední přibližně 3 roky. Představena je úplně nová bezdrátová bateriově napájená verze senzoru reagující na požadavky zákazníků na možnost dodatečné instalace senzorů bez nutnosti vedení dalších dodatečných kabelů.

Recenzovaný Od nové budovy administrativního centra Lesů ČR, s.p., se očekává, že bude příkladnou ukázkou využití dřeva, které se uplatní ve formě stavebního materiálu. Případně jiným vhodným způsobem se dřevo a jeho význam zdůrazní. Článek je zaměřen na návrh, který se v roce 2016 stal vítězem mezinárodní architektonické soutěže.

Recenzovaný Článok je zameraný na skúmanie vplyvu retardačnej úpravy jedľového dreva na vznik prchavých produktov. Vzorky jedľového dreva boli impregnačne upravené roztokmi 6 anorganických solí, termicky zaťažené a vznikajúce produkty zachytené a analyzované metódou SPME-GC-MS. Identifikovaných bolo 20 zlúčenín, pričom najvyššie množstvá boli dosiahnuté u kyseliny octovej a 2-furaldehydu ako typických reprezentantov degradácie dreva. Najviac prchavých zlúčenín bolo identifikovaných pri degradácii vzoriek ošetrených roztokom kyseliny boritej, najmenej roztokom dihydrogénfosforečnanu amónneho. Najmenšie množstvo kyseliny octovej a 2-furaldehydu bolo stanovené pri ošetrení vzoriek dreva roztokom tetraboritanu sodného, ktorý sa podľa toho javí ako veľmi vhodné činidlo na ošetrovanie dreva na ochranu pred požiarmi.

Recenzovaný Příspěvek se zabývá stanovením lokálního a globální modulu pružnosti vybraných CLT panelů na základě výsledků laboratorních testů a výpočtů. CLT panely jsou velkoformátové stavební dílce složené z křížem orientovaných vrstev masivního dřeva. Panely byly podrobeny čtyřbodovému ohybu, u kterého byl zaznamenáván deformačně zatěžovací diagram. Experimentální výsledky byly následně porovnávány s numerickým modelem ve Scia Engineer a s analytickým výpočtem.

Recenzovaný Třídílná studie sleduje na základě aktuálních poznatků environmentální přínos využívání recyklovaného dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů. Základní myšlenka nakládání s dřevním odpadem vychází z teorie zachování funkčních lesních ekosystémů, kdy je důležité zachovat národní přírodní zdroje a recyklovat surovinu, protože separace odpadního dřeva a jeho recyklace má smysl a šetří peníze. V třetí části se zaměříme na vývoj legislativy a právního prostředí v Evropské unii a v České republice a shrneme poznatky environmentálního přínosu využívání recyklovaného dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů.

Recenzovaný Třídílná studie sleduje na základě aktuálních poznatků environmentální přínos využívání recyklovaného dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů. Základní myšlenka nakládání s dřevním odpadem vychází z teorie zachování funkčních lesních ekosystémů, kdy je důležité zachovat národní přírodní zdroje a recyklovat surovinu, protože separace odpadního dřeva a jeho recyklace má smysl a šetří peníze. V druhé části se zaměříme na mezinárodní srovnání v oblasti zpracování dřevního recyklátu, na porovnání aglomerovaných materiálů na bázi dřeva se silikáty, kovy, plasty (technické, environmentální, ekonomické) a na kontroly a řízení jakosti při výrobě aglomerovaných materiálů se zřetelem na využívání recyklátu při výrobě.

Recenzovaný Třídílná studie sleduje na základě aktuálních poznatků environmentální přínos využívání recyklovaného dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů. Základní myšlenka nakládání s dřevním odpadem vychází z teorie zachování funkčních lesních ekosystémů, kdy je důležité zachovat národní přírodní zdroje a recyklovat surovinu, protože separace odpadního dřeva a jeho recyklace má smysl a šetří peníze. V první části se zaměříme na analýzu environmentálních dopadů recyklace dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů a na analýzu výhodnosti zpracování odpadního dřeva do dalších výrobků oproti energetickému využití spalování.

Recenzovaný Vzhledem ke zvyšujícímu se počtu využívání dřeva jako konstrukčního materiálu je potřeba vzít v úvahu otázku vlhkosti ve dřevě. Touto problematikou je důležité se zabývat podrobně, protože zvýšená vlhkost v dřevěné konstrukci mění nejen jeho mechanické a elastické vlastnosti, ale také je dřevo náchylnější k napadení biotickými činiteli. Zvýšená vlhkost se do dřeva může dostat například špatně navrženou konstrukcí nebo špatně vyřešeným detailem. Dřevo je hygroskopický materiál, to znamená, že jeho vlhkost ustaluje podle rovnovážné vlhkosti okolního prostředí. Při zvýšení vlhkosti, dřevo začne přibírat okolní vlhkost a akumulovat ji v sobě. V případě, kdy je okolní prostředí sušší, tak vlhkost ze dřeva vystupuje do tohoto prostředí. Tento článek se věnuje analýze vlivu vysoušení dřeva s použitím elektromagnetických vln. Je pozorováno rozložení vlhkostního pole uvnitř vzorku. Je zde řešena problematika absorpce vody a následná optimalizace časových úseků, po které je potřeba dřevo vysoušet, aby nedošlo k výrazným výsušným trhlinám.

Recenzovaný Příspěvek se zabývá experimentální analýzou zaměřenou na ověření funkce optovláknových senzorů (FBG – Fiber Bragg Grating), sloužících k měření mechanického namáhání dřevěných nosných konstrukcí. Zkušební těleso z lepeného lamelového dřeva se systémem optovláknových senzorů vlepených mezi lamelami bylo mechanicky zatěžováno dvěma ohybovými zkouškami. Data získaná pomocí optovláknových senzorů byla následně porovnána s referenční měřící metodou a analytickým výpočetním postupem.