Recenzovaný Tento článek se zabývá nedestruktivními metodami hodnocení dřevěných prvků in-situ. V praxi se vedle nejčastěji používaného vizuálního hodnocení používají akustické a penetrační metody. V posledních letech se objevují nové postupy založené např. na termografii nebo rentgenovém záření. Pro vyhodnocení přesnosti nedestruktivních metod se výsledné hodnoty porovnávají s hodnotami z průkazných destruktivních zkoušek.
Z celkem 3 492 pasivních domů registrovaných od roku 1991 v databázi pasivních domů na www.passivhausprojekte.de jich 1 478, tedy 42 %, tvoří dřevostavby. Připočteme-li k tomu smíšené konstrukce, jedná se o 55 % pasivních domů, které mají dřevo ve vnější obálce budovy. Tento procentní podíl je od roku 1997 ve výstavbě pasivních domů skoro neměnný
Recenzovaný Předmětem tohoto příspěvku je porovnání dvou provedených experimentů dřevobetonové stropní konstrukce s rozptýlenou výztuží za požáru, tvořené vláknobetonovou deskou a dřevěnými nosníky z lepeného lamelového dřeva. Hlavním cílem je posoudit možnost využití vláknobetonové desky, která spolupůsobí s dřevěnými nosníky ke zvýšení požární odolnosti spřažené dřevobetonvé konstrukce díky membránovému chování.
Od 26. do 29. dubna se brněnské výstaviště stane jak místem pro představení nových technologií a technických řešení, tak i místem setkáním odborníků ze všech oborů stavebnictví a technického zařízení budov. Souběžně se uskuteční také veletrh URBIS, který představí chytrá řešení pro města a obce, veletrh DSB – Dřevo a stavby Brno a veletrh nábytku a interiérového designu MOBITEX.
Skupina Saint-Gobain, globální lídr na trzích udržitelného bydlení pořádá již pátou sérii odborných seminářů pro projektanty, architekty, stavební firmy a ostatní profesionály ve stavebnictví. Semináře se v roce 2017 zaměří na problémy na stavbách z pohledu projektanta, způsobené zejména nepochopením projektu nebo případně nevhodným provedením projektové dokumentace.
Tradiční dvoudenní mezinárodní konference, jejíž 38. ročník se uskutečnil na konci listopadu v areálu brněnské stavební fakulty, sleduje moderní trendy v oboru a ověřuje výzkum nových technologií a materiálů v praxi. Sanace a rekonstrukce staveb 2016 probíhala pod záštitou ministra kultury, ministryně pro místní rozvoj a Národního památkového ústavu. Další ročník se bude konat v Praze.
Dnem 1. 1. 2017 vstoupil v platnost nový atomový zákon (NAZ) a jeho prováděcí předpisy. Nové přístupy k regulaci ozáření přírodními zdroji objasnila Ing. Karla Petrová, ředitelka sekce radiační ochrany Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Do této oblasti spadá i problematika radonu budov, stavebních materiálů a pitné vody.
ISOVER vydal souhrnný sborník již 3 vydaných jednotlivých Katalogů tepelných vazeb. Sborník obsahuje celkem 126 konstrukčních detailů pro vnější stěny, střešní konstrukce a spodní stavbu. Všechny detaily jsou ve třech odlišných nosných systémech - keramické zdivo, zdivo z vápenopískových cihel a dřevostavba.
Každá stavba je jedinečná, některé jsou ale skutečně výjimečné. K těm opravdu špičkovým patří i podle názorů odborné veřejnosti rekonstruovaná stodola v Bílce. Objekt původně z 19. století nyní obdržel v rámci České ceny za architekturu 2016 mimořádné ocenění VELUX (partnera akce) za nejlepší práci s denním světlem.
Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství sestavuje pořadí firem zúčastněných na stavebním trhu pod názvem RABF, aneb Rating Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství. Pořadí v žebříčku je určeno bodovým vyjádřením kvality účastníků soutěže Stavba roku a je sestavený na základě staveb posuzovaných v soutěži.
Drevostavby a suchá výstavba sú v posledných rokoch na vzostupe. Jedným z dôvodov sú obecné výhody takto realizovaných objektov a nové stavebné materiály, ktoré tieto moderné formy výstavby umožňujú. Medzi lídrov trhu patria bez diskusie v Európe aj na slovenskom trhu sadrovláknité a cementovláknité dosky a príslušenstvo fermacell.
Na Dolní Moravě pod Kralickým Sněžníkem v nadmořské výšce 1116 metrů nad mořem vyrostla unikátní stavba, která nemá ve střední Evropě obdoby, nazvaná Stezka v oblacích. Již samotný název napovídá, že se jedná se o stavbu vyhlídkové stezky, která se vypíná až do výšky 58,5 metru nad okolním svažitým terénem a již z několika kilometrů jasně dominuje hřebenu Slamníku. Architektonický návrh pochází z dílny známého architekta Zdeňka Fránka, přičemž tvorby realizační dokumentace, statického řešení a samotné realizace stavby se ujala společnost TAROS NOVA s.r.o..
Recenzovaný Příspěvek prezentuje nový typ dřevěného konstrukčního prvku. Hlavní myšlenkou konstrukčního návrhu je možnost využití krajinového řeziva a tím efektivní zvýšení výtěžnosti dřevní hmoty a zároveň snížení množství odpadového dřeva. Konstrukční prvek je tvořen dřevěnými fošnami, které jsou navzájem spojeny pomocí ocelových spojovacích prostředků. Příčný profil tohoto složeného prvku tvoří dutý rovnostranný trojúhelník. Návrh nového dřevěného prvku předpokládá rychlou a nenáročnou výrobu i montáž. Složený prvek v podobě sloupu byl také podroben laboratorní tlakové zkoušce.
