Realita 2025 – učební obory budou zaplněné již v prvním kole přijímacího řízení
Ze skupin oborů s více než 5 000 žáky se oproti školnímu roku 2018/19 přitom v relativním vyjádření zhruba o třetinu zvýšil počet žáků oborů z oblasti stavebnictví.
Topenáře AI jen tak nenahradí a za dobrou práci má dobré peníze
Mezi mladými opět roste zájem o řemeslo
I v letošním roce očekávají učiliště v přijímacím řízení přetlak uchazečů. Zájem o řemeslo táhnou zajímavé výdělky řemeslníků i obava před konkurencí AI. Učební obory už nejsou poslední volbou, 39 % uchazečů podalo v letošním roce přihlášku na učební obor bez maturity.
„Máme něco přes 500 volných míst a téměř 2 500 přihlášek. Tedy všechny obory budeme mít zcela jistě zaplněné již v prvním kole přijímacího řízení,“ říká v reportáži TV Nova Mgr. Miloslav Janeček, ředitel Střední odborné školy Jarov v Praze a dodává: „Je to i jistota uplatnění. Nikdo si neumíme představit, že by např. šikovného instalatéra nahradila v dohledné době umělá inteligence.“
Řemeslník si vydělá od 50 až klidně do 150 tisíc. Hodinová sazba se pohybuje od 150 do 1 500 Kč. „Ruka trhu je volná, řemeslník si může za kvalitní práci říci kvalitní peníze,“ říká Petr Konečný, instalatér a topenář, jednatel PROFITEAM topení – voda – plyn a předseda sekce Cechem podporované kvality CTI ČR. CTI ČR v reportáži.
Vývoj počtu dětí, které se pohybují ve vzdělávacím procesu
- První a druhý stupeň základních škol navštěvovalo v září 2023 o 0,7 % žáků méně než před rokem, a sice 1 000 346 žáků. Přitom žáků na 2. stupni ubylo o 2,3 %, ale počet žáků 1. stupně se o 0,5 % zvýšil.
- Do středních škol docházelo v září 2023 o 4,7 % žáků více než před rokem, tj. 484 758. Celkový počet středoškoláků v posledních pěti letech stále rychleji rostl, a za posledních pět let jich přibylo o 15,2 %.
- Lze doplnit, že také na vysokých školách mezi prosinci 2022 a 2023 studentů přibylo (celkově o 1,4 %), přičemž cizinci zaznamenali vyšší nárůst (o 1,6 %) než Češi (o 1,4 %).
Pro práci s čísly je důležitý fakt, že rok 2022 byl v našich školách poznamenán přijímáním dětí ukrajinských uprchlíků, které se tak na počátku školního roku 2022/23 staly v rámci regionálního školství naprosto stěžejní skupinou cizinců a navýšily počet žáků na našich školách. Nejvýznamnější skupinou cizinců zůstali Ukrajinci i ve školním roce 2023/24, další nejčetněji zastoupené skupiny cizinců navštěvující mateřské, základní a střední školy, tvořily děti s vietnamským, slovenským a ruským státním občanstvím (v daném pořadí).
Celkem bylo na základních školách v uplynulém školním roce 7,1 % žáků cizí státní příslušnosti oproti 7,2 % ve školním roce
2022/23 a 3,2 % ve školním roce 2021/22. Snížení počtu cizinců mezi posledními dvěma školními roky má na svědomí zejména pokles žáků ukrajinské státní příslušnosti o 5,9 %. Přesto ukrajinské děti tvořily více než dvě třetiny žáků cizí státní příslušnosti.
Počet cizinců na středních školách se zvýšil o 21,6 %, v případě ukrajinských žáků dokonce o 36,5 %. Podíl cizinců na středních školách tak v uplynulém školním roce činil 3,5 % oproti 3,1 % před rokem a 2,3 % před dvěma roky.
Na vysokých školách na konci roku 2023 byl vyšší počet ukrajinských studentů (6 780) než ruských (6 272), a to poprvé za posledních dvacet let. Podíl cizinců mezi všemi studenty činil v posledních dvou letech 18 %, v prosinci 2021 to bylo 17 %.
Na středních školách dochází v čase k proměně zájmu o různé obory
Nejčastěji navštěvovanými skupinami oborů středního vzdělávání s výučním listem byly ve školních letech 2018/19 i 2023/24 skupiny oborů z oblasti strojírenství a strojírenské výroby (18 730 žáků) a dále gastronomie, hotelnictví a turismus (14 323 žáků).
Pokud sledujeme relativní nárůst počtu žáků v posledních pěti letech v procentech, pak ze skupin oborů s více než 1 000 žáky vzrostl nejvýrazněji za posledních pět let počet žáků v oborech zdravotnických (o 53,8 %), v oborech z oblasti stavebnictví, geodézie a kartografie (o 39,6 %) a elektrotechniky, telekomunikační a výpočetní techniky (o 38,5 %). Naopak jedinou skupinou oborů, která zaznamenala v posledních pěti letech úbytek počtu žáků, byly strojírenské obory (o 5,3 %), tedy skupina oborů s největším počtem zapsaných žáků. V posledních dvou školních letech již počet žáků těchto oborů stoupal, nicméně ve srovnání s ostatními obory podprůměrným tempem. Předchozích sedm let soustavně klesal.
V rámci středního odborného vzdělávání s maturitní zkouškou se ve školním roce 2023/24 mezi pět nejnavštěvovanějších skupin oborů řadila ekonomika a administrativa (34 955 žáků), s velkým propadem pak obecně odborná příprava, tedy lycea (19 048 žáků), informatické obory (18 992 žáků), zdravotnictví (17 374 žáků) a elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (17 023 žáků).
Ze skupin oborů s více než 5 000 žáky se oproti školnímu roku 2018/19 přitom v relativním vyjádření zhruba o třetinu zvýšil počet žáků oborů z oblasti stavebnictví, geodézie a kartografie, zemědělství a lesnictví, zdravotnictví a informatiky. Naopak jedinou skupinou oborů, kde žáků za posledních pět let ubylo, byly strojírenské obory, a sice o 12,7 %. I zde však v posledním školním roce žáků přibylo, i když podprůměrně o 3,7 %. V předcházejících pěti letech jich ubývalo.
Nutno říci, že na zvyšující se počet žáků strojírenských oborů v posledním roce, resp. dvou, působí obecně skutečnost zvyšujícího se počtu žáků středních škol. Podíl, jaký tvoří ze všech žáků středního odborného vzdělávání s výučním listem, resp. s maturitní zkouškou dále mírně klesá.1)
Zdroj: 1) Statistiky a my 1/2025, časopis ČSÚ
