Z učňovských škol tzv. centra vzdělanosti, praxe až později. Co na to trh práce?

Ministerstvo školství připravuje nový obor – všeobecné lyceum

Ministr Mikuláš Bek podporuje všeobecné vzdělávání i s ohledem na názor expertů, že pro absolventy bude výhodou hlavně kvůli rychle se měnícímu trhu práce – počítá se s tím, že nastupující generace se bude muset během svého života několikrát rekvalifikovat. Už nyní jen polovina absolventů učňovských škol pracuje v oboru, který vystudovali.

Náměstek ministra školství Jiří Nantl počítá s tím, že by žáci buď mohli pokračovat na vysokou školu, nebo si v průběhu studia dodělat kvalifikaci v oboru, který si sami vyberou. Dnes si mohou kvalifikaci dodělat až dospělí po absolvování školy, v jejím průběhu získat dílčí kvalifikaci nelze. Podle Nantla by z učňovských škol mohla vzniknout takzvaná centra vzdělanosti, kde se budou společně vzdělávat mladí i dospělí, kteří si dodatečně dodělávají nějakou specializaci.

Ministr v minulosti potvrdil, že by lycea měla vznikat na místě dnešních učňovských oborů

„Ve všech krajích máme studijní nebo učební obory, o které není dostatečný zájem, a musíme vést debatu o tom, jak tyto kapacity lépe využít,“ uvedl Bek.

Podle analytika výzkumné organizace PAQ Research Jana Zemana ale hrozí, že po všeobecném lyceu poptávka nebude. „Záleží na tom, jaké bude zakončení školy a jestli by žáci měli zájem o obor, který by byl vlastně přípravou na řemeslo,“ obává se.

Podle některých expertů ale bude problém sehnat například pro technická lycea učitele. Už dnes totiž školy naráží při snaze sehnat matikáře, fyzikáře či chemiky. „To je ale evergreen, tito pedagogové nebudou chybět jen pro lycea, ale i pro gymnázia a jiné střední školy,“ uvedl již dříve ředitel Smíchovské střední průmyslové školy Radko Sáblík. [1]

Soutěž Machři roku 2017, foto D. Kopačková, redakce

Vybrané teze k plánovaných změnám v oblasti středního odborného školství

• Prodloužením povinného vzdělávání o dva roky na střední škole nastartujeme dlouho odkládanou reformu středního školství. Společný odborný základ příbuzných oborů a pozdější specializace usnadní dětem v osmé třídě volbu zaměření i úrovně vzdělání.
• Zkrácení základní školy na 8 let. Získáme zhruba 10 miliard pro efektivnější financování prvostupňového vzdělávání, u kterého mnohé studie dokládají největší efekt a návratnost – výrazně totiž ovlivňuje průběh i výsledky následného vzdělávání s dopady až do dospělosti.
• Balíček koncepčně doplňuje plán vytvoření systému dalšího profesního vzdělávání v rámci celoživotní učení
• Zamýšlenou změnu bychom mohli využít pro sloučení a snížení počtu oborů středních škol. Radikální proměna systému středního školství může být cestou k účinnému snižování nerovných příležitostí pro všechny.[2]

„Ani konstruktivní kritice se nesmíme vyhýbat. Právě takovou zpětnou vazbu jsem dostala například od PhDr. Mgr. Vítězslava Štefla, Ph.D., ředitele SPŠ stavební a SOŠ stavební a technická z Ústí nad Labem. Nabídla jsem mu online schůzku a po půlhodinovém rozhovoru, kdy jsme návrhy probrali jako celek, došlo k až překvapivému vzájemnému porozumění,“ uvádí Mgr. Renáta Zajíčková, poslankyně, předsedkyně Podvýboru pro regionální školství a celoživotní učení.

Soutěž Machři roku 2017, foto D. Kopačková, redakce

Zdroje:

1. Markéta Hronová, Michaela Ryšavá: Ministerstvo připravuje „gymnázium pro trojkaře“. První žáci by ho mohli vyzkoušet už příští rok, článek Učitelské noviny 24. května 2024 dostupné on-line
2. Bez skutečné reformy vzdělávacího systému se v éře inovací neobejdeme, článek vznikl pro časopis Řízení školy (červen 2023), dostupné on-line