Vývoj provedení difuzně otevřených skladeb je ovlivněn dostupností určitých materiálů na trhu stavebních hmot; je podmíněn také zvládáním technologických postupů i překonáváním zažitých stereotypů.

Spotřeba energie na větrání budov je s ohledem na zajištění kvality vnitřního vzduchu a při postupném snižování potřeby energie na vytápění stále výraznější položkou v celkové energetické bilanci. Je nutné najít kompromis mezi dodržením hygienických požadavků na větrání při optimalizaci vynaložené energie.

Reflexní povrch materiálů ohraničujících uzavřené vzduchové mezery může znatelně snížit celkový prostup tepla. K tomu je ale zapotřebí dosáhnout nízké emisivity povrchu a její zachování po dobu životnosti.

Příspěvek se zaměřuje na řešení detailů spodní stavby montovaných objektů bytové výstavby, soustavy BP-70 [3] z vnější strany. Pojednává o rozdílech průběhů teplot a parciálních tlaků vodní páry při různých variantách tepelné izolace základových konstrukcí a suterénní části panelového objektu.

Pro odvedení oxidu uhličitého vzniklého dýcháním je potřeba 29,2 m³.h^-1 na osobu. Rozhodující škodlivinou v koupelnách je však vlhkost. V následujících výpočtech je stanoveno množství větracího vzduchu pro koupelnu vybavené jak vanou, tak sprchou, neboť produkce vlhkosti se v těchto případech velmi liší.

Článek shrnuje informace o konstrukčních úpravách chránících před atmosférickými srážkami, srážkovou vodou povrchovou, podzemní netlakovou vodou a podzemní tlakovou vodou.

Mezi laickými i odbornými kruhy je neustále diskutována otázka zda, kde, jak a čím je potřeba spojovat či těsnit pojistnou hydroizolační podstřešní fólii či membránu ve střešní nebo fasádní konstrukci, a kdy tato potřeba není.

Dřevěné otvorové výplně prodělaly za posledních roky mnoho změn v profilaci vlysů. Ne každá úprava profilace, která byla převzata ze zahraničí je vhodná pro naše klimatické podmínky. Změna tepelné normy ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov, část: 2 Požadavky z dubna 2007 s účinností od 01.05.2007 si vyžaduje změnu profilace především křídla.

Vnikání vody do porézních materiálů zabudovaných do stavebních konstrukcí, může být zapříčiněno vlivem různých okolností a vnějších podnětů. Především jsou to neprovedené nebo špatně provedené hydroizolace, vyčerpání životnosti hydroizolace, srážková voda a špatně provedené odvodnění stavby, vliv difuze vodních par a jejich kondenzace v konstrukci, ale také vliv mimořádných událostí jako jsou poruchy vodovodního řádu, záplavy a povodně.

Vlhkost porézních materiálů zásadním způsobem ovlivňuje jejich charakteristiky. Především se jedná o tepelnou vodivost, objemovou hmotnost a mechanické vlastnosti. Pomocí fyzikálních a experimentálních hledisek jsou v následujícím článku řešeny účinky vlivů vlhkosti a teploty na chování stavebních materiálů při vysoušení.