Tepelné mosty jsou v jedním z evergreenů posledních let. Je to proto, že u staveb s vysokými tepelnými odpory hrají podstatnou roli ve spotřebě tepla na vytápění. Článek volně navazuje na seriál o zdivu pro energeticky úspornou výstavbu.
Workshop - kurs hliněných omítek, který pořádalo Sdružení hliněného stavitelství, firma RIGI a Hliněný dům Marka Vlčka, proběhl na podzim v Lysovicích. Článek přináší několik zajímavostí z průběhu této osvětové akce.
Vodní pára a její kondenzace v konstrukcích je pro laiky velmi obtížně pochopitelné téma. Bohužel k němu nemají dostatečně odborný přístup ani stavebně vzdělaní lidé, přitom však může způsobovat, a také velmi často způsobuje, velké škody na stavbách a proto je nutné se tomuto tématu intenzivně věnovat.
Velkorysé větrání je v pořádku vždy, když vede ke vzrůstu komfortu. Je-li venku deset patnáct stupňů nad nulou, problém se suchým vzduchem nikdy nenastává. V mraze je to ovšem jinak: "čistý a čerstvý vzduch" nemusí být příjemný, klesne-li jeho vlhkost pod třicet procent. Snadným opatřením je snížit tehdy tempo větrání výrazně pod hodnoty doporučované normami.
Vlhkost spodní stavby je velmi nepříjemná a je nákladné ji odstranit. Jednou z na trhu nabízených možností je odvlhčování zdiva založené na principu magnetokinetické energie a nízkofrekvenčního magnetického pole. Tato metoda však není v korelaci s dosud známými znalostmi přírodních věd, není ověřitelná současnými běžně dostupnými metodami a postupy.
Rovnovážná vlhkost stavebních materiálů závisí na relativní vlhkosti okolního vzduchu. Při sorpci vlhkosti v konstrukčních materiálech se uvolňuje teplo. Obráceně při desorpci (vysychání) se teplo spotřebovává. Energetické efekty spojené se sorpcí a desorpcí vlhkosti ve stavebních materiálech jsou ve výpočtu energetické bilance staveb podle ČSN EN 832 pominuty. Ukazuje se, že pro stavby s výrazně vyšší úrovní tepelné ochrany, tzv. stavby pasivní, může být vliv vlhkosti na energetickou bilanci významný.