V České republice se zhruba 1/3 energie spotřebovává ve formě nízkopotenciálního tepla k pokrytí tepelných ztrát budov (vytápění a větrání) a na ohřev teplé užitkové vody (TUV), srovnatelná situace je i v jiných státech s obdobným klimatem jak v Evropské unii tak v USA. Vedle přednostního snižování tepelné propustnosti stavebních konstrukcí je akumulace tepla jednou z cest snižování energetické náročnosti budov.

Když poslouchám zprávy, kde se hovoří o tom, že i některé zatopené domy, které dnes statik schválí, ale které se nepodaří do zimy vysušit, mrazy poničí tak, že spadnou a nebo se na jaře budou muset stejně zbourat... přece je nutno se pokusit o nějaké technické řešení, jak tomu zabránit.

Konkrétní pokyny byly experimentálně ověřeny na "baťovském domku". Ověření je doloženo laboratorním vyhodnocením průběžně odebraných vzorků materiálu Státní zkušebnou č. 212, pracoviště Zlín.

Rozbor časového průběhu sušení stavebních materiálů a doporučení postupu při vysoušení staveb, který zamezí nebezpečí jejich popraskání a destrukci. Článek, jehož autor je předseda sekce sušení STP Praha, vyšel po povodních v r. 1997 v časopise VVI č. 1/1998.