U vlhkých objektů je možnost omezení vlhkosti nejrůznějšími metodami. Problematika je rozdělena do dvou článků. V první části příspěvku autor analyzuje podmínky šíření vlhkosti v objektu, řeší výběr sanační metody s méně obvyklou technologií provádění, v druhém díle pak představuje konkrétní příklady s využitím vzduchoizolačního systému.
Vlhkost a teplota uvnitř budovy silně závisí na chování uživatele nemovitosti. Nevhodným chováním může docházet k produkci vysoké vlhkosti, a tím i k jejímu ukládání do stavební konstrukce. Do jedné tuny cihlové zdi je možné uložit až 50 litrů vody. Ta se do konstrukce postupně ukládá při nedostatečném větrání.
Příspěvek popisuje důvody pro ověřování vlhkosti podkladních vrstev a upozorňuje na nelogičnost stávajícího přístupu, kdy je ověřována pouze vlhkost relativně tenké povrchové vrstvy v tloušťce 10 až 20 mm a zcela je opomíjen vliv vlhkosti, uzavřené v celém objemu podkladu. Příspěvek doporučuje používat in situ měření dynamické vlhkosti podkladu tak, jak to například popisují americké normy ASTM F1869-11 a ASTM D4263-83. Pouze takto zjištěné vlhkosti umožní zhotovitelům, ale i investorům vyhnout se často fatálnímu dodatečnému selhání povrchových úprav.
Tento článek se věnuje popisu tepelně vlhkostního chování světlovodů instalovaných v budově střediska ekologické výchovy Kaprálův mlýn. Zabývá se rizikem výskytu povrchové kondenzace ve vrchlíku střešní kopule světlovodu a na povrchu izolačního zasklení v chladné části světlovodu, osazeného do tepelně izolačního bloku.
Tento příspěvek se zabývá časovým úsekem, kdy dochází v průběhu dne ke kondenzaci vodních par na vnitřním povrchu, a závažností tohoto jevu. Ke kondenzaci na povrchu konstrukce dochází v případě, že její povrch je ochlazen na nebo pod teplotu rosného bodu, který je funkcí teploty, relativní vlhkosti a atmosférického tlaku prostředí.
17.9. 2013 proběhne konference „Zásady a opatření na stavbách v povodňových územích“ o možnostech prevence před velkou vodou a následném minimalizování škod. Odborníci představí protipovodňové a vsakovací systémy, způsoby vysoušení, montované protipovodňové zábrany, energeticky úsporný dřevěný rodinný dům se zaplavovacím suterénem.
Článek popisuje experimentální měření průběhu teplot ve skladbě střechy s opačným pořadím vrstev. Na základě získaných dat z měření je možné popsat ve vybraném časovém intervalu reálný vliv vody zatékající mezi tepelnou izolaci z extrudovaného polystyrenu a hydroizolační vrstvou na vnitřní povrchové teploty na konkrétní střešní konstrukci.
Připravujete stavbu rodinného domu a zvolili jste tradiční výstavbu s použitím cihelného zdiva? Cihly jako stavební materiál se vyznačují velmi dobrou tepelnou izolací, akumulací tepla, nekomplikovaným způsobem výstavby. Zamysleme se, na co je třeba během výstavby rodinného domu z cihel dát pozor, a to především s ohledem na správný výběr nových oken a řešení návazných stavebních detailů.
V článku „Stavím dům z pórobetonu (ytongu, hebelu) – jaká okna vybrat ...?“, uveřejněném 21. 1. 2013 na tzb-info.cz se říká, že stěna z pórobetonu zateplená polystyrenem se chová jako vlhkostní perpetuum mobile: v zimě nasákne z interiéru vlhkost, která, i když v létě vysychá do interiéru, většinou stejně všechna vyschnout nestihne. Tento příspěvek ukazuje, že zateplený dům z pórobetonu v zimě vlhkost nenasakuje, nebo jen bezvýznamně. A že jej lze osadit jakýmikoliv kvalitními okny.
Do domů z pórobetonu lze rozhodně doporučit kvalitní poctivá plastová nebo plastohliníková okna s trojsklem a trojitým těsněním. Je však potřeba se vyhnout plastovým oknům nejisté kvality nebo oknům bez poctivého vyztužení ocelovými pozinkovanými profily. Pořízení dřevěných nebo dřevohliníkových oken může být vzhledem k náchylnosti domů z pórobetonu ke zvýšené vlhkosti v interiéru problematické.
Článek uvádí objektivní srovnání dvou různých přístupů k ochraně spodní stavby proti vodě a vlhkosti – bílých základových van a povlakových hydroizolací. Konfrontace vlastností a rizikových faktorů obou technologií je provedena z pohledu bílých van, na které je článek primárně zaměřen. Srovnávací analýza je doplněna fotodokumentací z terénních průzkumů a výsledky nezávislých laboratorních zkoušek.
Zhlaví stropních trámů na obvodových zdech je jedním z velmi namáhaných míst stavby. Obyvatelé starších domů, kde jsou dřevěné trámové stropy, si většinou neuvědomují jaký vliv má jejich bydlení na stropní konstrukci. To může vést k výrazným poruchám - uhnívání zhlaví trámů a následně k finančně velice náročným rekonstrukcím.
Cihlový dům bude po dokončení plánovaném na duben 2013 sloužit jako monitorovací objekt z pohledu tepelnětechnické funkce stavby. V objektu bude sledovat spotřeba energie a budou zde probíhat kontinuální měření a zkoumání chování vnitřního prostředí. Projekt, navržený ve spolupráci s Fakultou stavební ČVUT Praha, splňuje všechny požadavky pro dosažení pasivního standardu (dle ČSN 73 0540-2 „Tepelná ochrana budov – Požadavky“ a TNI 73 0329).
Nové izolační sklo THERMOBEL TG ANTI-FOG je dalším významným krokem společnosti AGC ve vývoji izolačních skel. Téměř dokonalá izolace v podobě užití plastových, dřevěných nebo hliníkových oken, případně hliníkových fasád se zasklením formou izolačních trojskel s sebou přináší některé nepříjemné průvodní jevy, například zamlžení oken z exteriéru.
Chování skutečné konstrukce se v určitých případech odlišuje od konstrukce modelované ve výpočtovém programu. Článek pojednává o faktorech, které můžou ovlivnit vlastnosti konstrukce tak, že mají vliv na povrchovou teplotu konstrukce. Jedná se zejména o působení vlhkosti uvnitř materiálu a vzdušné vlhkosti.
Přihlaste se k odběru newsletteru a my vám každý týden pošleme přehled toho nejlepšího z TZB-info!
více o newsletteru
