Podlahy jsou tvořeny konstrukčními vrstvami rozdílných materiálů s rozdílnými funkcemi a vlastnostmi. Toto souvrství vytváří funkční celek. Podle materiálu roznášecí vrstvy jsou rozlišovány podlahové systémy suché a tradiční. V suchých podlahách je roznášecí vrstva tvořena deskovým prefabrikovaným prvkem – např. sádrovláknité, cementotřískové nebo OSB desky.

Vzhledem k výsledkům hodnocení namáhavosti fyzické práce založeného na měření srdeční frekvence a výsledkům měření mikroklimatických podmínek ve sklenících, kdy operativní teploty byly výrazně vyšší než požadované hodnoty, je nutné stanovit vhodný režim práce a odpočinku pro tyto specifické mikroklimatické podmínky.

V minulém díle tohoto článku jsem rozebral některé z pozoruhodných změn obsažených v novelizované normě [2]. V tomto pokračování uvedu zbývající. Rozhodně nebudou popsány všechny novinky, protože to by vydalo nejméně na další díl. Ale věřím, že neopomenu alespoň ty nejdůležitější.

Dodatečné tepelně izolační vrstvy instalované kontaktně na libovolnou stěnu radikálně zlepšují tepelný odpor, ale zároveň snižují neprůzvučnost na specifických kmitočtových pásmech. V hlučných lokalitách (okolí frekventovaných silnic, železnic) však může jít o významný problém.

1. dubna vstoupila v platnost technická norma ČSN EN 12464-1 [2]. I tato norma se zdravým světlem úzce souvisí, stanoví pravidla pro správné (a zdravé) osvětlování pracovišť. V normě došlo k řadě změn. Drobným, ale i zásadním. Protože rozbor celé normy by byl neskutečně rozsáhlý, budu předpokládat, že čtenáři „starou“ verzi znají, a budu se věnovat především oněm změnám.

Recenzovaný Článek se zabývá problematikou výpočtového odhadu doby dozvuku sportovních staveb ve fázi projektové přípravy. Na souboru devíti vybraných staveb je provedeno porovnání výsledků výpočtů s hodnotami změřenými in-situ na dokončených stavbách. Pro výpočty byly zvoleny různé predikční metody a počítačové simulace.

Článek uvádí objektivní srovnání dvou různých přístupů k ochraně spodní stavby proti vodě a vlhkosti – bílých základových van a povlakových hydroizolací. Konfrontace vlastností a rizikových faktorů obou technologií je provedena z pohledu bílých van, na které je článek primárně zaměřen. Srovnávací analýza je doplněna fotodokumentací z terénních průzkumů a výsledky nezávislých laboratorních zkoušek.

Cílem tohoto článku je poukázat na stále narůstající důležitost komplexního hodnocení energetické bilance staveb a prezentovat na souboru studentských prací výsledky v této oblasti, které lze užít pro nastínění základních souvislostí a představy o současném dopadu českých obytných budov na životní prostředí.

Recenzovaný V článku je na konkrétních příkladech provedeno vzájemné porovnání vybraných přístupů k hodnocení vzduchové neprůzvučnosti mezi místnostmi. Na základě popsaných výhod a nevýhod je vybrán nejvhodnější přístup. Přitom je kladen důraz na jednotnost hodnocení pro různé typy stavebních prvků a na uživatele staveb, tedy že hodnoty objektivních veličin vzduchové neprůzvučnosti mají korelovat se subjektivním hodnocením.

V nepravidelném seriálu o zdravém světle nelze pominout novelu nařízení vlády č. 93/2012 Sb. [1] (dále pouze nařízení), která je platná od 1. dubna tohoto roku. Nařízení je věnováno ochraně zdraví při práci a souvisí samozřejmě také s osvětlováním.