Měření denního osvětlení se má provádět při tmavém okolním terénu. Při světlém terénu (krajina pokrytá sněhem) pouze k doplnění. S ohledem na jas oblohy, jeho stálost a barevnost oblohy, pak v čase kolem poledne. Při měření vadí déšť nebo mlha. Nevýhody měření denního osvětlení však spočívají v požadavku rovnoměrně zatažené oblohy.

Tento článek je pokračováním tematického okruhu zaměřeného na hlučnost a regulační vlastnosti jednolistých klapek v systémech vzduchotechniky. V tomto článku jsou ve vzájemné souvislosti prezentovány akustické a hydraulické vlastnosti jednolisté kruhové klapky a soustav dvou sériově řazených klapek s různým provedením regulačního listu za předem definovaných podmínek. Článek předkládá doporučení pro volbu vhodného typu klapky z hlediska nízké hlučnosti a dobrých regulačních schopností.

Článek pojednává o možném zdravotním riziku osob při expozici ultrafialovým zářením především od nekoherentních technologických zdrojů. Zmiňuje se o účincích na lidský organismus a hygienických limitech, o kritériích pro posuzování zdravotního rizika, způsobu měření a o hygienickém dozoru u této problematiky včetně náhledu na využívání UV záření v komerčních soláriích.

Článek pojednává o vývoji měření vzduchotěsnosti obalových plášťů budov v České republice. Uvádí počáteční kritéria a chyby, které se dělaly. podrobně se věnuje současnému stavu měření vzduchotěsnosti a uvádí některé zajímavé postřehy z praxe. Příspěvek byl přednesen na konferenci Pasívne domy 2011.

Tepelná pohoda je ovlivňována řadou environmentálních podmínek, jako je teplota vnitřního vzduchu, střední radiační teplota, relativní vlhkost vzduchu a rychlost proudění vzduchu. Navíc je závislá na oblečení a fyzické aktivitě lidí v daném prostoru. Provoz technických zařízení instalovaných v objektech je často doprovázen nespokojeností uživatelů, řešíme problém zvaný syndrom nemocných budov.

Pálené cihly patří k nejrozšířenějším materiálům používaných zejména v konstrukcích obytných budov. Dá se říci, že cihelné zdivo je jakýmsi etalonem stavebních konstrukcí, neboť všechny jiné materiály jsou právě srovnávány výhradně s cihelným zdivem. Článek přináší přehled vývoje cihel a seznámení s výhledem uplatnění cihel v blízké budoucnosti.

V pojmu designové pasivní domy není rozpor. Právě naopak, čím vyšší je kvalita architektury, tím je pravděpodobnější zvýšení udržitelnosti pasivního domu. Architekt pasivních domů Werner Friedl představuje slovem i obrazem některé ze svých postavených designových pasivních domů v praktickém ztvárnění včetně detailních konstrukcí.

Vztah uvedený v ČSN 730581 pro výpočet sluneční deklinace se bude v průběhu let stále více rozcházet se skutečností. V současné době je jeho nepřesnost vztažená ke čtyřletému průměru hodnot deklinace pro poledne 1. března pouze necelých 8 úhlových minut. Důležité poznatky k posouzení oslunění budov zazněly na konferenci Aktuální problémy osvětlení a oslunění budov.

Při rekonstrukci objektů může nastat situace, kdy hluk ve vnějším prostoru nijak ovlivnit nemůžeme, tím máme na mysli hluk z dopravy a je proto třeba zajistit komfort alespoň ve vnitřním chráněném prostoru stavby. Toho je možné dosáhnout použitím adekvátních obvodových konstrukcí - u rekonstrukcí hlavně oken. Neprůzvučnost oken je třeba navrhnout na základě hluku z dopravy v dané lokalitě.

Oblast světelných zdrojů je v dnešní době jednou z nejdynamičtějších oblastí světelné techniky a významně ovlivňuje současnou situaci i na trhu svítidel. Nové výrobní technologie a postupy, vysoce efektivní organizace výroby a rychlý přenos informací umožňují uvádět nové typy světelných zdrojů do sériové výroby ve velmi krátkých časových úsecích, které se v dnešní době pohybují mezi 6 až 12 měsíci.

V zásadě lze provádět tři druhy zateplování. Kontaktní zatepelní z exteriéru, odvětrávané zateplení z exteriéru a zateplení z interiéru. Každé toto řešení má svoje výhody i nevýhody. Jako nejlevnější a nejméně problematické řešení pro většinu domů se jeví vnější kontaktní zateplovací systém (ETICS). Ten je složený z lepidla, dále tepelného izolantu, nejčastěji v ČR minerální vlny či pěnového polystyrenu. Tyto tepelné izolanty jsou pak obvykle dále kotveny hmoždinkami a přes ně je provedena vrstva lepidla s výztužnou tkaninou a finální omítka. U tohto systému se v poslední době ukazují jako problematická místa kotvící hmoždinky, a to hned ze dvou příčin.

První veřejná škola v USA v pasivním standardu (K-12) byla dokončena v listopadu 2010. Certifikaci pasivního domu od amerického Passivhaus Institutu (PHIUS) získala v únoru 2011. Celý vývoj projektu byl poměrně dlouhý, takže jej představíme pouze v krátkosti s ohledem na zaměření našeho serveru. Článek uvádíme v překladu s laskavým svolením autora.