Zájemce zveme na pracovní workshop dne 16.4.2013, kde budou prezentovány modelové příklady hodnocení energetické náročnosti domů s elektrickým vytápěním v SW Energie, Protech a NKN. Cílem setkání je ukázat mantinely, které nám nová legislativa dává.
Článek se zabývá porovnáním metodiky návrhu zesílení zděné ohýbané konstrukce pomocí kompozitní výztuže s klasickými metodami zesílení. Žádná z dříve popsaných metod totiž neřeší problematiku zesílení ohýbaného cihelného nosníku na smyk, pokud nebude uvažována pouze smyková únosnost členěného ocelového průřezu. Této problematice vycházející z teorie příhradové analogie používané na zesílení ohýbaného železobetonového nosníku pomocí FRP tkanin či lamel nebo speciálních „L“ pásků se věnují teorie na zesílení železobetonových konstrukcí, kde je omezeno přetvoření aplikovaných FRP materiálů. Na obdobné teorii by mělo být možné stanovit i únosnost zesílené zděné konstrukce ve smyku.
Cílem seminářů je předat odborné veřejnosti informace pro navrhování správných, funkčních a spolehlivých technických řešení používaných při rekonstrukcích a výstavbě budov. Přednášející jsou připraveni problémy a chyby v projektech i realizaci na příkladech z praxe nejen pojmenovat, ale navrhnout cesty jak těmto problémům již ve fázi návrhu předcházet, nebo jak tyto problémy řešit.
V článku „Stavím dům z pórobetonu (ytongu, hebelu) – jaká okna vybrat ...?“, uveřejněném 21. 1. 2013 na tzb-info.cz se říká, že stěna z pórobetonu zateplená polystyrenem se chová jako vlhkostní perpetuum mobile: v zimě nasákne z interiéru vlhkost, která, i když v létě vysychá do interiéru, většinou stejně všechna vyschnout nestihne. Tento příspěvek ukazuje, že zateplený dům z pórobetonu v zimě vlhkost nenasakuje, nebo jen bezvýznamně. A že jej lze osadit jakýmikoliv kvalitními okny.
Návrh programu Nová zelená úsporám je stále v meziresortním připomínkovém řízení. Naposledy byl aktuální stav Nové Zelené úsporám představen na veletrhu For Pasiv. V návrhu dotačního titulu se nově objevila samostatná podpora instalace ekologických zdrojů vytápění. Výzva pro bytové domy bude nejdříve v roce 2015.
Podlahy jsou tvořeny konstrukčními vrstvami rozdílných materiálů s rozdílnými funkcemi a vlastnostmi. Toto souvrství vytváří funkční celek. Podle materiálu roznášecí vrstvy jsou rozlišovány podlahové systémy suché a tradiční. V suchých podlahách je roznášecí vrstva tvořena deskovým prefabrikovaným prvkem – např. sádrovláknité, cementotřískové nebo OSB desky.
Vzhledem k výsledkům hodnocení namáhavosti fyzické práce založeného na měření srdeční frekvence a výsledkům měření mikroklimatických podmínek ve sklenících, kdy operativní teploty byly výrazně vyšší než požadované hodnoty, je nutné stanovit vhodný režim práce a odpočinku pro tyto specifické mikroklimatické podmínky.
V minulém díle tohoto článku jsem rozebral některé z pozoruhodných změn obsažených v novelizované normě [2]. V tomto pokračování uvedu zbývající. Rozhodně nebudou popsány všechny novinky, protože to by vydalo nejméně na další díl. Ale věřím, že neopomenu alespoň ty nejdůležitější.
Do domů z pórobetonu lze rozhodně doporučit kvalitní poctivá plastová nebo plastohliníková okna s trojsklem a trojitým těsněním. Je však potřeba se vyhnout plastovým oknům nejisté kvality nebo oknům bez poctivého vyztužení ocelovými pozinkovanými profily. Pořízení dřevěných nebo dřevohliníkových oken může být vzhledem k náchylnosti domů z pórobetonu ke zvýšené vlhkosti v interiéru problematické.
Trh s chladicími stroji nabízí nepřeberné množství kvalitních, účinných a spolehlivých zařízení, které lze v podmínkách běžné výstavby úspěšně aplikovat. V případě rekonstrukcí a výstavby v centrech měst však nastává technický problém – jak naroubovat standardní chladicí prvky na budovy s nestandardními požadavky památkové péče, hygieny či architektury.
1. dubna vstoupila v platnost technická norma ČSN EN 12464-1 [2]. I tato norma se zdravým světlem úzce souvisí, stanoví pravidla pro správné (a zdravé) osvětlování pracovišť. V normě došlo k řadě změn. Drobným, ale i zásadním. Protože rozbor celé normy by byl neskutečně rozsáhlý, budu předpokládat, že čtenáři „starou“ verzi znají, a budu se věnovat především oněm změnám.
Recenzovaný Článek se zabývá problematikou výpočtového odhadu doby dozvuku sportovních staveb ve fázi projektové přípravy. Na souboru devíti vybraných staveb je provedeno porovnání výsledků výpočtů s hodnotami změřenými in-situ na dokončených stavbách. Pro výpočty byly zvoleny různé predikční metody a počítačové simulace.
16. – 17. května se ve Vysokých Tatrách koná již 17. ročník konference Tepelná ochrana budov. Hlavními tématy jsou implementace směrnice o energetické náročnosti, materiály, konstrukce a výpočtové metody pro úspornou výstavbu a příklady realizací nízkoenergetických staveb. 15. 1. je uzávěrka předběžných přihlášek pro vystoupení a účast na konferenci.