Základní výrobky z plochého skla

Od 10. století se začíná sklo využívat poprvé ve stavebnictví – jsou jím utěsňovány otvory chrámů technikou vitráží. Následně byla zasklívána okna paláců a bohatých domů, v 16. století se objevuje tabulové sklo. Ruční výroba probíhala metodou okenních koleček, o nepravidelné tloušťce 1,5 až 3 mm, která nedovolovala nezkreslený průhled či metodou foukáním válců a jejich následné rozstřihnutí a vyrovnání na desce, při které vznikalo okenní sklo tloušťky 1,5 mm. Sklo vyrobeno touto metodou bylo kvalitnější a dovolovalo vyrobit větší rozměry (tabule) pro zasklívání (odtud tabulové sklo). Svým vlnitým povrchem však nebylo vhodné pro výrobu zrcadel. Ta se začala vyrábět benátskými skláři obroušením obou povrchů z tlustšího, tzv. brusného skla, dosahovala max. rozměru 1 × 1,2 m.

Pro reprezentativní potřeby krále Ludvíka XIV. však tyto rozměry nedostačovaly, a proto byla již v roce 1688 otevřena francouzskými skláři první továrna na lité válcované sklo pro výrobu zrcadel. Rozvojem stavebního průmyslu následovaly další moderní metody výroby skla tažením (metodou Fourcault) a plavením (na cínové lázni) vedoucí k mechanizaci sklářské výroby. V současné době je v Čechách jediná sklárna na výrobu plochého skla plavením (tzv. float) AGC Flat Glass Czech, závod Řetenice v Teplicích. Navazuje na tradici sklářů rodu Mühligů, kteří zřizovali a modernizovali sklárny v Severních Čechách od konce 19. století. V rámci privatizace v roce 1991 postupně převzala národní podnik Belgická skupina Glaverbel, nyní vlastněná společností AGC (Asahi Glass Company).

Tři sklářské vany nepřetržitě produkují tuny skloviny denně. Jedna, postavena v roce 2008, je specializovaná na výrobu automobilového skla, které musí splňovat vysoké kvalitativní požadavky. Další dvě pro výrobu základního stavebního skla a výrobky z něj (zrcadla, lakovaná skla, skla s povlakem, bezpečnostní vrstvená aj.) Ojedinělou je také sklárna AGC Barevka v Dubí, která nepřetržitě vyrábí lité ornamentní sklo a proslulé „drátosklo“ od roku 1912. Součástí novějšího provozu je technologicky velmi náročná výroba matovaného skla Matelux^®.

Sklo si svou oblibu získalo především pro jednoduchou údržbu, mnohotvárné zpracování a atraktivní vzhled. Stalo se důležitým stavebním materiálem pro použití v exteriéru i interiéru. Z hlediska udržitelnosti jde o materiál, který nepodléhá změnám a je jednoduše recyklovatelné. Ruku v ruce s novými požadavky na funkci a nároky na vlastnosti materiálu věnují světoví výrobci stavebního skla nemalé úsilí a finanční prostředky do vývoje. Rozšiřování škály a zlepšování vlastností skel v souladu s požadavky v oblasti designu i funkce je klíčovým cílem předního výrobce plochého skla, společnosti AGC Glass Europe. Všechny výrobky podléhají evropským normám a společnost dbá na to, aby splňovaly požadavky z hlediska odolnosti, hygieny a ochrany zdraví, bezpečnosti, životního prostředí apod.

U následujících popisů jednotlivých výrobků jsou v závorkách uvedeny evropské normy, které dané výrobky splňují.

1.1 Plavené sklo float (ČSN EN 572-1 a ČSN EN 572-2)

Ploché, průhledné, sodnovápenatokřemičité sklo, čiré i barvené ve hmotě (zelené, šedé, bronzové a modré). Standardní tloušťky pro stavební průmysl jsou 3, 4, 5, 6, 8, 10, 12, 15, 19 a 25 mm, standardní rozměry jsou 6 × 3,21 m.

Plavené sklo (float) je základním sklem, které se používá ve všech následujících procesech opracování. Výrobní linka pro float se skládá z těchto hlavních částí:

• skladování a vážení základních výrobních surovin,
• tavicí pec – suroviny se taví při teplotě cca 1550 °C a čeřením se homogenizuje utavená sklovina, která eliminuje bubliny a zajišťuje rovnoměrné tepelné podmínky skloviny,
• cínová lázeň – sklovina se plaví na cínové lázni, kde dochází k tvarování pásu skla, regulací průtoku skloviny se určuje požadovaná tloušťka skleněné tabule,
• chladící zóna – v této části se sklo řízeně ochlazuje, aby se zabránilo vzniku vnitřního pnutí ve skle,
• zařízení pro detekci výrobních vad a řezání nepřetržitého pásu skla na výstupní formát,
• skladovací plocha a expedice finálních produktů.

Škála výrobních značek: Škála výrobních značek: Planibel^® Clearlite, Planibel^® Linea Azzurra, Planibel^® Clearvision, barevná skla Planibel^® Coloured.

1.2 Vrstvené bezpečnostní sklo (ČSN EN 12543-1 až 6)

Sklo je složeno nejméně ze dvou skleněných tabulí s vnitřní mezivrstvou, která může obsahovat jednu i více polyvinylbutarylových fólií (PVB, EVA, apod.), pryskyřic, silikátů nebo gelů. Tato mezivrstva spojuje tabule skla, a tím zlepšuje vlastnosti konečného výrobku. Kombinací počtu mezivrstev (fólií) a počtu, resp. tlouštěk skleněných tabulí lze dosáhnout požadovaných bezpečnostních parametrů dle ČSN pro ochranu osob a majetku.

1.3 Sklo s povlakem (ČSN EN 1096-1 až 3)

Sklo získané nanesením povlaku jedné nebo více tenkých vrstev anorganických materiálů za účelem změny fyzikálních vlastností základního skla (solárního faktoru, emisivity, barvy, světelné prostupnosti, odrazivosti a dalších). Skla s povlakem se rozdělují podle následujících kritérií:

• způsobu nanášení povlaku (pyrolytické, magnetronové),
• funkce povlaku (tepelná izolace, protisluneční ochrana, tepelná izolace a protisluneční ochrana)

Norma ČSN EN 1096-1 uvádí různé třídy skel s povlakem z hlediska jejich použití a vlastností.

Použití pro své tepelně izolační a protisluneční funkce nachází především v otvorových výplních a na fasádách budov.

1.4 Lakované sklo

Sklo s vysoce kvalitním lakem na jedné straně. K dispozici v různých barevných odstínech. Lakovaná skla se často používají jako nábytková skla, skla pro obklad. Škála výrobních značek: Lacobel^®, Lacobel^® Safe, Matelac^®, Matelac^® Safe.

1.5 Zrcadla (ČSN EN 1036-1)

Sklo, jehož zadní strana je opatřena reflexním povlakem stříbra s ochranným lakem. Proces výroby zrcadel se nazývá postříbření. Zrcadla lze použít také jako skleněný obklad. Škála výrobních značek: Mirox^® MNGE (New Generation Ecological), Mirox^® MNGE, Mirold Morena, Sanilam Easycut.

1.6 Vzorované sklo (ČSN EN 572-1 a 5)

Ploché sklo jednostranně, popřípadě oboustranně opatřené dekorem, který vzniká během výrobního procesu protažením skleněné tabule mezi dvěma licími válci s reliéfním povrchem. Výrobní linka litého skla je podobná lince na výrobu skla float, s výjimkou fáze plavení na cínové lázni, které je nahrazeno tvarováním skloviny mezi dvěma licími válci. Poté je vzorované sklo zchlazováno stejným způsobem jako sklo float. Škála výrobních značek: Imagin^®, Oltreluce^®.

1.7 Sklo s drátěnou vložkou (ČSN EN 572-1 a 6)

Vzorované sklo, do něhož je v průběhu tvarování zalisována drátěná vložka. Tato vložka zajišťuje soudržnost skla při rozbití a současně zvyšuje mechanickou pevnost zasklení. Škála výrobních značek: Imagin^® Wired s drátěnou vložkou, Imagin^®Wired leštěné sklo s drátěnou vložkou.

1.8 Matované sklo

Sklo se zcela nebo jen z části leptaným povrchem (nástřik vysoce kvalitní kyselinou). Leptané části mají jemný saténový povrch a umožňují rozptyl světla. Škála skel: výrobních značek: Matelux^®, Matobel One Side, Matelac^®, Matelac^® T.

1.9 Tažené sklo (ČSN EN 572-1 a 4)

Ploché, čiré nebo barvené, průhledné sodnovápenatokřemičité sklo, získané kontinuálním tažením (nejprve vertikálním) pásu skla o standardní tloušťce a leštěním skla pomocí ohně na obou stranách. Tento produkt se dnes vyrábí jen velmi zřídka, byl nahrazen skly vyráběnými technologií float.

2. Opracované sklo

2.1 Tepelně zpevněná skla (ČSN EN 1863-1)

Skla, která prochází tepelným zpevňováním, během kterého jsou zahřívána na teplotu kolem 600 °C a potom kontrolovaně chlazena pomocí vzduchových trysek. V tomto případě je proces chlazení pomalejší než u níže popsaného tepelně tvrzeného skla. Na povrchu skla tak vznikne stálé tlakové napětí s cílem zvýšit odolnost proti mechanickému a tepelnému namáhání a získat předepsané vlastnosti rozpadu po rozbití. V případě rozbití se toto sklo rozpadne na velké ostré úlomky jako plavené sklo float. Proto není považováno za bezpečnostní sklo.

U tepelně zpevněného skla není nutný HST – Heat-Soak Test.

2.2 Tepelně tvrzená bezpečnostní skla (ČSN EN 12150-1)

Tato skla prochází tepelnou úpravou, během níž jsou nejprve zahřáta na přibližně 600 °C, a poté rychle zchlazena. Technologií tepelného tvrzení se na povrchu skla vytvoří tlakové napětí, které zvyšuje jeho mechanickou a tepelnou odolnost. Sklo tak získává předepsané vlastnosti rozpadu po rozbití. V případě, že se sklo rozbije, tabule se roztříští na neostré úlomky menší než u chlazeného skla, a zamezí se tak možnosti poranění. Tepelně tvrzené sklo je považováno za bezpečnostní a lze jej tedy využít v konkrétních aplikacích (zasklení sprchových koutů, interiérové dělící příčky, atd.).

U tepelně tvrzeného skla se doporučuje provést HST – Heat-Soak Test.

Hlavní škála skel AGC: Tepelně tvrzené bezpečnostní sklo

2.3 Ohýbaná skla

Skla ohýbaná za vysokých teplot do požadovaného tvaru, aby kopírovala tvar formy, na níž leží.

2.4 Chemicky tvrzená skla (ČSN EN 12337-1)

Jde o sklo float, které prošlo procesem iontové výměny, aby se zvýšila jeho odolnost vůči mechanickému a tepelnému namáhání. Ionty malého průměru nacházející se na povrchu i hranách skla jsou nahrazeny ionty s větším průměrem; dochází k tomu kompresí povrchu hran skla. Chemicky zpevněné sklo se používá především pro speciální účely, jako např. v leteckém průmyslu nebo do osvětlení.

2.5 Smaltovaná skla (ČSN EN 1863-1, ČSN EN 12150-1, ČSN EN 14479-1)

Při procesu smaltování se celý povrch skla pokryje během jeho zpevňování nebo tepelného tvrzení vrstvou emailové barvy. Smaltovaná skla se častou používají jako meziokenní parapety v obvodových pláštích budov, skleněné obklady, nábytkové a interiérové sklo.

2.6 Sklo s potiskem (ČSN EN 1863-1, ČSN EN 12150-1, ČSN EN 14479-1)

Sklo vyráběné podobným způsobem jako smaltovaná skla. Na část skla je přes síto nanesena emailová barva, která je propojena s povrchem skla během procesu jeho zpevňování nebo tvrzení.

2.7 Fotovoltaické články integrované do budov (BIPV)

Zasklení s BIPV moduly představuje řadu vrstvených bezpečnostních skel AGC obsahujících zabudované fotovoltaické články. Spojením skla (jakožto stavebního materiálu) s fotovoltaickými články společnost AGC efektivně kombinuje design s výrobou elektrické energie.

2.8. Pískovaná skla

Skla, která jsou opracována pískováním, což je vysokotlaké abrazivní leptání. Při této technologii se na povrchu skla vytvářejí celoplošné nebo reliéfní motivy.

2.9. Protipožární skla

• Pyrobel – Pyrobelite: protipožární skla spojená dvěma nebo několika mezivrstvami, které v případě požáru expandují.
• Pyropane: tepelně tvrzené protipožární sklo.