Modulární architektura opět v centru dění

V rámci bohatého programu se představila celá řada českých i zahraničních řečníků, architektů, projektantů, investorů i developerů. Nechyběly samozřejmě ani prezentace představující důvody založení i vize a směřování Československé asociace modulární výstavby, která celou akci pořádala. „Mezi hlavní okruhy činnosti patří rozvíjení povědomí o modulární výstavbě, tvorba metodiky a standardů pro praxi a spolupráce s veřejnou správou při přípravě a zavádění legislativy. Chceme popularizovat modulární výstavbu, vzdělávat a školit odbornou veřejnost, spolupracovat se středními a vysokými školami, a přinášet nové zahraniční trendy do Čech a na Slovensko,“ vysvětlil na úvod předseda představenstva csMODULAR Martin Hart.

Moderní koncepty výstavby

Rozvoj nových technologií přináší výrazné změny i ve stavebnictví. O slovo se hlásí se čtvrtá průmyslová revoluce. Digitální modely zobrazující stavby se všemi charakteristikami a novými nároky na bydlení, inteligentní domácnosti, nové materiály a konstrukce či celé komplexní technologie včetně již hotových stavebních modulů. Doba si žádá rychlá a ekonomická řešení. Potřeba rychlé výstavby veřejných staveb, nemocnic, školních budov i rodinných domů je aktuálním tématem pulsujícího jednadvacátého století. S tím souvisí i dynamický rozvoj průmyslu, zakládání nových společností, potřeba kanceláří, coworkingových či obchodních center. To vše hraje do karet, podle slov většiny přednášejících, modulární výstavbě i s ohledem na omezené zdroje vody a písku, což jsou, jak známo, hlavní součásti standardní výstavby. „Co je potřeba změnit, a co nám jde velmi těžko, je konzervativní myšlení investorů a dotčených orgánů. Trápí nás také nedostatek kvalifikovaných pracovníků,“ dodává na téma modernity Martin Hart. Modulární výstavba má totiž oproti tradiční výstavbě svá specifika. Na staveniště se přivážejí již hotové moduly, které již předtím vznikly ve výrobních závodech a na místě se pak osazují do skeletu budovy. Zárukou pro investora je nejenom rychlejší výstavba, ale i preciznější zpracování částí stavby přímo v továrně. Výstavba z modulů může být jednou z cest k řešení neuspokojivé situace na trhu s bydlením, a kromě jiného i řešením pro dočasné bydlení pro krizové oblasti postižené katastrofami a válečnými konflikty.

Namísto slov konkrétní příklady

Dokladem o potřebě změn ve stavebnictví byly hlavně přednášky v dopoledním bloku prvního dne konference. Hovořilo se o přípravě novely stavebního zákona, o Stavebnictví 4.0, o přínosu prefabrikace pro rychlá a ekonomická řešení, o modulární výstavbě jako nedílné součásti současného i budoucího stavitelství. Architekt Petr Vaněk, místopředseda Odborné rady pro BIM, ve své přednášce uvedl, že kvalitní modulární stavitelství se musí prezentovat jako plnohodnotný partner při vyjednávání se státní a veřejnou správou. Radek Pšenička, Business Developer Director YIT Slovakia, zdůraznil, že modulární architektura musí jít ruku v ruce s prefabrikací. Ukázal na příkladech prefabrikovaná schodiště, výtahové šachty či celý prefabrikovaný rezidenční projekt.

Na toto téma pak vhodně navázal Marko Oinas, viceprezident YIT Housing Finland pro business development a inovace. Ve svém příspěvku nazvaném Modulární výstavba v praxi uvedl, že YIT začala s prefabrikací ve Finsku již v roce 1970 a v roce 2015 vyrobila již 7 000 prefabrikovaných koupelen do svých rezidenčních projektů.

„Jenom samotné prefabrikované koupelny zkrátily dobu výstavby nových bytových domů ve Finsku o dva měsíce. Nejlepším řešením je však řešit celou prefabrikaci komplexně v rámci celého dodavatelského řetězce výstavby. Aby bylo možné plně využít všech výhod prefabrikace, mělo by vše začínat již od architektonického návrhu projektu,“ uvedl a ukázal pilotní projekt bytového domu Tohtori v Tampere s třiašedesáti byty pro nájemní bydlení. Z obrázků je patrné, že prefabrikované domy mohou být i architektonicky zajímavé: v tomto případě je to například důmyslné využití dřeva na fasádě.

Koncept modulární výstavby v Rakousku představil Günter Lang, konzultant pro inovativní konstrukční koncepty Lang Consulting, který je známý též svou činností v oblasti pasivních domů. „Právě pasivní či nízkoenergetické domy poskládané z jednotlivých modulů představují ekologickou i ekonomicky zajímavou alternativu ke klasickým zděným stavbám. Vznikají v suchém prostředí výrobní haly, postavené jsou za čtyři měsíce a velmi krásně vypadají,“ uvedl a ukázal celou řadu zajímavých staveb po celém světě. Podobným způsobem postupovat i Romain Gerard, který prezentoval pro změnu rozvoj modulárního stavitelství ve Francii.

„Největší zájem o modulární výstavbu v Evropě je ve Francii, Německu, Rakousku, Holandsku, a hlavně v Anglii,“ komentoval vystoupení zahraničních přednášejících Martin Hart. „Nejhorší situace je bohužel v Česku a na Slovensku. Příčin je podle mého názoru více: je to jistě letitý konzervatismus, mohou za to některá média, někdy i sami výrobci. Média dost často informují o modulární výstavbě jako o něčem zcela podřadném, o něčem, co se hodí tak pouze pro sociálně vyčleněné osoby. Výrobci zase chtějí uspokojit český naturel zaměřením na levné výrobky, vše pak poskládají do obytných kontejnerů určité sestavy a opatří nevzhlednou omítkou. Tyto objekty však nemají nic společného s profesionální modulární výstavbou, která je technicky srovnatelná se standardní výstavbou a mnohdy ji i svými výhodami daleko předčí…“

České modulové vlaštovky

Příkladem kvalitní modulární architektury je zcela jistě český ateliér CHYBIK+KRISTOF, jeden ze zakládajících členů asociace. Na konferenci se o praktické zkušenosti ze staveb podělil Michal Krištof. Architekti jsou známí hlavně projektováním českého pavilonu na výstavě Expo, ale modulární architektura je provází i u jiných projektů. S novým stavebnicovým systémem přišla například v případě Vývojového inovačního centra KOMA ve Vizovicích. „Jedná se o kompletní stavební systém, který funguje jako stavebnice lego. Nové moduly nemají klasický pravoúhlý tvar, jsou to lichoběžníky. Lépe lze pak pracovat s tvarem výsledného prostoru, dělají ho dynamičtějším. Invenční je i modulární střecha. Jedná se o tvarovanou desku, která se vyrobí v továrně a pak se nasadí na požadovaný prostor. Ve vývojovém inovačním centru jsme chtěli posunout vpřed prostorové možnosti modulární architektury. Klasické modulární objekty jsou tvořené pravoúhlými moduly o maximální délce, šířce a výšce, které se pak kladou vedle sebe a na sebe v určitém daném pořádku. Pokud má investor jinou než pravoúhlou parcelu, nebo chce obývat jiný prostor, je tím do určité míry omezený,“ vysvětluje oceněné inovace Michal Krištof.

Technické a technologické trendy

Odpolední část konference se zaměřila na systémová řešení a speciální veřejné objekty. V moderovaném bloku se například představili zástupci firem Koma Modular či James Hardie Europe a také starostka MČ Praha Petrovice Olga Hromasová s ukázkami škol a školek ve svém obvodu. V závěrečné diskusi pak shrnul všechny výhody modelové architektury Martin Hart.

„Hlavní výhodou je bezesporu rychlost výstavby a tím i rychlejší návratnost vložených investic. V porovnání rychlosti je to asi čtvrtina času oproti běžné výstavbě, takže de facto stejná skupina pracovníků postaví čtyřikrát více objektů modulární výstavbou než standardní mokrou výstavbou, a navíc je tady schopnost okamžitého využití hned po dokončení – nemusíte čekat, až budova vyschne. Samotnou montáží strávíte pouze zlomek času, neobtěžuje okolí hlukem a prachem, prostorové moduly se montují takzvanou letmou montáží přímo z nákladních automobilů na místě určení. Vlastností letmé montáže se využívá i při zahušťování městské výstavby či tam, kde je nedostatek místa na zařízení staveniště,“ uvedl a dále popsal i samotný princip a zkušenosti z výrobních hal KOMA.

„Velkoprostorové moduly se vyrábějí na výrobních linkách ve výrobních halách podobně jako automobily v klimaticky stálém prostředí. V co největší míře jsou pak dokončeny už ve výrobní hale (asi z 80 či 90 %), často jsou zde již osazená okna, dveře, nechybí ani sanitární zařízení, obklady včetně úpravy povrchů a fasád. S tím souvisí i výhody závazného dodržování termínů, nevznikají zde žádné vícepráce, cena je daná. Další výhodou je, že modulární stavby mohou měnit místo určení. Pokud je modulární objekt správně navržen, lze ho jednoduše přemístit na jiné místo. Což se ve velké míře využívá například v severských zemích, zvláště v případě mateřských škol, které se nestaví jinak než modulárně. Školky se prostě stěhují tam, kde je aktuální nedostatek míst…“

Budoucnost patří inovacím

První ročník mezinárodní konference Modulární výstavba 2019 se podle slov účastníků i organizátorů vydařil. Kladl si za cíl seznámit s aktuální situací, výhledem do budoucna, legislativní podporou ze strany státu a postupem pro vytvoření a přijetí normy. Je patrné, že země, které se rozhodly podporovat vědu, výzkum a inovace jako klíčové národní priority, patří dnes mezi prosperující giganty. Česká republika má k tomu všechny předpoklady, přestože modulární výstavba je u nás stále ještě v plenkách. „Kdy jindy se pustit do tak odvážných změn než v době, kdy patříme mezi nejstabilnější ekonomiky v Evropě, kdy naše podniky dosahují rekordních výsledků a kdy naši vědci získávají ve světě stále větší respekt?“ ptají se organizátoři a zvou na další ročník konference, který se bude konat na podzim příštího roku. Nicméně už na jaře roku 2020 zamíří s konferencí na Slovensko, v plánu je architektonická soutěž pro studenty a mladé architekty a celá řada workshopů. Asociace v současné době tvoří odborný tým, který se bude věnovat normotvorbě modulární výstavby. Chce navázat kontakty s podobnými asociacemi včetně americké, kde je modulární výstavba na velmi vysoké úrovni.